Tento diskusní příspěvek odpovídá na nedávné kritiky analytického pojmu mysli nabídnuté Tomášem Machulou a zpochybňuje jeho doporučení, abychom se vrátili k tomistickému pojetí racionální duše. Autor se snaží ukázat, že Machula ve svých kritikách jak Descartova pojmu mysli, tak současné analytické filosofie mysli přehlíží ústřední roli vědomí. Dále upozorňuje, že Machula při svém mapování současných teorií mysli opomíjí přístup teoretiků duálního atributu a že jeho kritice fyzikalismu, jakkoli může být účinně uplatňována proti teorii identity, se nedaří vyrovnat se s funkcionalismem, který je od 60. let 20. století nejrozšířenější formou fyzikalismu. Autor se také pokouší ukázat, že pojetí tomistické racionální duše – o nic méně než pojem karteziánské myslící substance – s sebou přináší závažné obtíže z hlediska vysvětlení lidské evoluce. V této souvislosti autor zpochybňuje Machulovo tvrzení, že tomistický pojem duše může být pochopen a oceněn nezávisle na teologickém rámci, ve kterém vznikl., This discussion piece responds to the recent criticisms of the analytical concept of mind offered by Tomáš Machula and questions his recommendation that we return to the Thomist concept of the rational soul. In particular, it is argued that Machula overlooks the central role of consciousness both in his criticisms of Descartes’ concept of the mind and of recent analytical philosophy of mind. In addition, it is argued that Machula ignores the work of dual-attribute theorists in his mapping of contemporary theories of mind, and that his critique of physicalism, while it may be effective against identity theory, fails to properly address functionalism, the most popular form of physicalism since the 1960s. It is also argued that the Thomist rational soul – no less than the Cartesian mental substance – creates serious difficulties for an account of human evolution. In this latter context doubt is raised about Machula’s claim that the Thomist concept of soul can be understood and appreciated independently of the theological framework in which it was developed., and James Hill.
Tento článek se zastává skepticko-realistického tzv. novohumovského, výkladu Humovy teorie kauzality navzdory kritice ze strany Zuzany Parusnikové. Autor však v souladu se svou vývojovou interpretací hájí tzv. „nového Huma” pouze pro pozdní tvorbu tohoto skotského filosofa., This article recommends the sceptical realist, or New Hume, interpretation of Hume’s theory of causation, in spite of Zuzana Parusniková’s critique. However, the author, in line with his developmental interpretation, defends the New Hume only for the Scottish philosopher’s mature philosophy., and James Hill.
This article examines the critique of materialism in the work of Noam Chomsky which treats the doctrine as lacking in any clear content. It is argued that Chomsky’s critique is a coherent one drawing on an understanding of the Newtonian revolution in science, on a modular conception of the mind, and on the related conception of epistemic boundedness. The article also seeks to demonstrate the limits of Chomsky’s position by drawing attention to his use of the third-person point of view in considering the mental and his resulting failure to make good sense of consciousness. Finally, a dual-aspect theory is recommended which would incorporate Chomsky’s agnosticism about the nature of matter., Článek zkoumá a hodnotí kritiku materialismu v díle Noama Chomského, podle níž je materialismus doktrínou bez jasného obsahu. Ukazuje se, že Chomského kritika je koherentní v tom, že uvádí do souladu interpretaci newtonovské revoluce v přírodní vědě s modulárním pojetím mysli a související teorií kognitivní omezenosti. Dále se tento článek snaží poukázat na problematický rys Chomského kritiky, spočívající v tom, že uznává při zkoumání mysli pouze hledisko třetí osoby. Toto omezení vede k podcenění úlohy a významu vědomí. Závěrem autor navrhuje, že tento nedostatek by bylo možné opravit tím, že bychom Chomského agnostické stanovisko vůči hmotě propojili s teorií dvou aspektů (dual-aspect theory)., and James Hill.
This article critically examines the arguments against mechanistic neo-Darwinism offered by Thomas Nagel in his recent book Mind and Cosmos. The author argues, in particular, that Nagel’s recognition of teleology in the evolutionary process should make him less sceptical towards a panpsychist understanding of nature., James Hill., and Obsahuje poznámky a bibliografii