Baruch Spinoza's philosophy of mind stirs up the disputes about the nature of body-mind relations with its rigorous and naturalistic monism. The unity of body and mind is consequential of his metaphysics of the substance, but the concept of the unity of the mind and its idea rightfully confuses Spinoza's commentators. Many have been tempted to interpret this as a possible account of consciousness, but it still has not yet been fully understood. This paper attempts to introduce an interpretation of the concept of ideas of ideas with regards to consciousness based on strict ontological monism, conceptual dualism, and self-similarity architecture, which concludes in distinguishing mental and psychic reality. While we might attribute mental reality, or mentality, to every extended thing, psychic reality is constituted by conscious ideas. And it seems to follow from Spinoza's theory that the more 'psychic' the mind is, the more it knows God. and Filozofie mysli Barucha Spinozy svým rigorózním naturalistickým monismem podněcuje mnohé diskuze o povaze vztahu mysli a těla. Jednota mysli a těla je konsekventní jeho substanční metafyzice, avšak koncepce jednoty mysli a její ideje oprávněně mate Spinozovy komentátory. Mnozí z nich jsou nakloněni interpretovat tento koncept jako Spinozovu variaci na koncept (sebe)vědomí, přesto se však zdá, že jako takový ještě nebyl zcela adekvátně a celostně uchopen. Příspěvek představuje interpretaci konceptu idejí idejí v kontextu vědomí, přičemž metodologicky vychází z ontologického monismu, konceptuálního dualismu a sebe-opakující se architektury mysli a zahrnuje logické vyvození možné diferenciace mentální a psychické reality. Zatímco mentální realitu neboli mentalitu je možné na základě Spinozova učení připisovat každé rozprostraněné věci, psychická realita neboli psychika je konstituována vědomými idejemi. Ze Spinozova učení přitom také vyplývá, že čím více psychiky jednotlivá věc "má", tím více poznává Boha.
A comparison of Searle’s contrasting position on explaining consciousness and free will is conducted with an aim to show that while consciousness on his view presents a relatively easy problem, while free will is presented as a serious challenge to naturalism. We suggest that with a certain shift of perspective on causality, free will problem might be just as tractable as the problem of consciousness., Porovnání Searlovy kontrastní pozice s vysvětlením vědomí a svobodné vůle je prováděno s cílem ukázat, že zatímco vědomí na jeho pohled představuje relativně snadný problém, zatímco svobodná vůle je prezentována jako vážný problém pro naturalismus. Navrhujeme, že s určitým posunem pohledu na kauzalitu by mohl být problém svobodné vůle stejně praktický jako problém vědomí., and Juraj Hvorecký
Vierter Theil, Die Theorie des Bewusstseins oder die philosophischen Gesetze. Enthaltend die Gesetze der Vernunft, der Phantasie, des Selbsbestimmungsvermögens, des Gewissens und des Entfaltungsvermögens, von Hermann Scheffler., and KČSN
This paper shows that there is a quantum-physical and evolution-biological perspective for (libertarian) free will, and that the so-called scientific arguments against it are in reality metaphysical arguments and insufficient. The paper also develops the idea of a nonphysical organ of higher organisms: the Domindar (Detector of macroscopic indetermination, and restrictor)., Tento článek ukazuje, že existuje kvantově-fyzikální a evolučně-biologická perspektiva pro (libertariánskou) svobodnou vůli a že tzv. Vědecké argumenty proti ní jsou ve skutečnosti metafyzické argumenty a nedostatečné. Příspěvek také rozvíjí myšlenku nefyzického orgánu vyšších organismů: Domindara (detektor makroskopické neurčitosti a omezovače)., and Uwe Meixner
Stať analyzuje Freudovu méně známou práci Projekt vědecké psychologie a pokouší se ukázat, že v kontextu jeho psychoanalytických prací se jedná o zcela ojedinělý počin. Freudův Projekt je především snahou založit teorii lidské mysli, jež by měla empirickou oporu v neurofyziologii (psychofyzice), která v té době dominovala vědeckému výzkumu, a mohla vysvětlit elementární klinické poznatky. Stať představuje základní principy takto pojaté neurofyziologie mysli, rozlišuje tři funkčně odlišné typy neuronů, resp. neuronových sítí a soustřeďuje se na Freudovo chápání pojmu vědomí na úrovni neurofyziologického výkladu. Cílem je ukázat, že Freudův přístup k teorii vědomí anticipuje některé pozdější neurovědecké poznatky, připomíná hledání neurofyziologických korelátů vědomí, má některé charakteristiky emergentismu a někteří současní, zvláště neuropsychoanalyticky orientovaní autoři, nacházejí v tezích Projektu řadu styčných bodů se současným neurovědeckým výzkumem., The paper analyzes Freud's little-known manuscript Project for a Scientific Psychology and attempts to show that in the context of his psychoanalytic issues the Project is completely unique piece. Freud's aim here is to establish a theory of human mind, which would be empirically supported by neurophysiology (psychophysics) prevailing in the scientific research at that time and could explain the fundamental clinical knowledge. First the basic principles of his concept of neurophysiology of mind are introduced, three functionally distinct types of neurons and neuronal networks distinguished, and then Freud's understanding of the concept of consciousness at the level of neurophysiological interpretation is articulated. The aim is to show that Freud's approach to the theory of consciousness anticipates some of the later neuroscientific knowledge. It reminds us a quest for neurophysiological correlates of consciousness and has some characteristics of emergentism. Some contemporary, especially neuropsychoanalytically minded authors find in the theses of the Project number of points common to the current neuroscientific research., Michal Polák., and Obsahuje seznam literatury
Jaká je hodnota života, či poněkud specifičtěji, jaká je hodnota lidského života? Podle nauky o posvátnosti lidského života má každý lidský život svou vnitřní hodnotu, tato teorie však v současné bioetice rozhodně nepředstavuje ortodoxii. John Harris je jedním ze zastánců nové teorie hodnoty lidského života (především ve své publikaci The Value of Life), podle níž jsou vnitřně hodnotné pouze osoby. Osoby se definují jako bytosti - lidského či jiného druhu - schopné vyšších kognitivních funkcí, které díky tomu mohou hodnotit svůj vlastní život (vědomí sebe sama je nutnou podmínkou osoby) a mohou si přát dále žít. Hlavním cílem této kritické studie je zhodnocení Harrisových argumentů. V první části se odhaluje obecná logická struktura jeho argumentace a zdůrazňují se její důsledky pro některá témata současné bioetiky (interrupce, infanticida, eutanazie). V druhé části práce se odhalují nedostatky Harrisova myšlení. Ukazuje se, že jeho argumentace je kruhová, předpokládá teorii, kterou se snaží odvodit. Studie uzavírá, že Harrisova teorie hodnoty lidského života je nesprávná a nevhodná pro současnou bioetickou diskusi. and What is the value of life? Or more specifically, what is the value of human life? According to the doctrine of the sanctity of human life, all human beings are intrinsically valuable, but this theory is far from being orthodoxy in current bioethics. John Harris is one of the advocates of the new theory of the value of human life (mainly in his book The Value of Life), according to which intrinsically valuable are only persons. Persons are beings -human or not--capable of higher mental functions that consequently can value their own life (self-consciousness is a necessary condition for personhood) and can have the desire to go on living.The overall aim of this critical study is to go into Harris's arguments in some depth. In the first part the general logical structure of Harris's argumentation is put forward and its consequences for current bioethical issues (abortion, infanticide, euthanasia) are pointed up. In the second part two fatal flaws of Harris's thoughts are exposed. It is showed that his argumentation is circular, it presupposes theory it aims to develop. The article concludes by stating that as fatally flawed, Harris's theory of the value of human life is unjustified and inadequate for dealing with current bioethical issues.