Cílem článku je v historickém kontextu analyzovat základy, na nichž stojí dnešní vědní obor kybernetika, a nabídnout takovou definici kybernetiky, která by odpovídala jak jejím původním kořenům, tak i aktuální institucionalizované vědeckovýzkumné a vývojové praxi. Článek klade důraz na hluboce zakořeněnou inženýrskou motivaci kybernetiky, kybernetickou metaforu člověk-stroj, na spřažení mezi člověkem a strojem a na kybernetiku jako diskurzivní praktiku. Historický kontext je zaměřen na rané období americké kybernetiky a proto-kybernetiky., The aim of this article is to analyse in historical context the foundations of contemporary cybernetics and to offer such a definition of cybernetics that corresponds both with cybernetics' original roots as well as its actual institutionalised research and development form. The article stresses deeply rooted engineering motivation of cybernetics, cybernetical man-machine metaphor, man-machine coupling and cybernetics as a discursive practice. The historical context is focused on the early period of American cybernetics and proto-cybernetics., and Jan Romportl.
Předložená empirická studie si klade za cíl identifikovat způsoby učitelské práce s žákovskou chybou, které při komunikaci s celou třídou můžeme označit jako produktivní. To znamená, že učitel v chybové situaci na žákovskou chybu navazuje zpětnou vazbou a využívá ji s cílem podpořit žáka v učení či v modifikaci jeho chybného řešení. Produktivní práce s chybou tak vychází z konstruktivistického pojetí chyby jako příležitosti k učení, která podporuje žákovské učení a vytváří podnětný edukační obsah. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno ve čtyřech vybraných třídách 9. ročníku základní školy. Pozorování vyučovacích hodin bylo doplněno o rozhovory s učiteli a vybranými žáky z pozorovaných tříd. V rámci výsledkové části jsou prezentovány konkrétní způsoby produktivní práce s žákovskou chybou, která může nabývat různých podob s ohledem na charakter učební úlohy. and The goal of this paper is to identify the methods of productive error management behavior during whole-class interactions. During this productive approach, teachers tend to respond to student mistakes and use feedback to support students in the modification of incorrect solutions. Productive teacher error management behavior is based on the constructivist approach that considers mistakes to be opportunities to learn. Qualitative research was conducted in Czech language and literature lessons of ninth-grade lower secondary students. The observation of 24 lessons was complemented by interviews with teachers and students. The results reflect specific methods of productive teacher error management behavior that depend on the task and the type of teacher question.
Výzkumy ukazují, že většina komunikace při rodičovských schůzkách probíhá mezi učitelem a rodičem, kdežto příležitosti žáka vyjádřit svůj názor nebo klást otázky jsou minimální. I ve Švédsku se schůzky zaměřují především na nedostatky žáka. Související dokumentace je spíše prostředkem k tomu, aby žák byl seznámen se svým chováním, a nesoustředí se již na proces jeho učení. Tento příspěvek se zabývá rodičovskými schůzkami, které vedou sami žáci. Jedná se o postup, který se snaží posunout komunikaci ve prospěch hlasu a názorů žáků. V rámci takto koncipovaných rodičovských schůzek žáci hodnotí vlastní schopnosti a vědomosti napříč jednotlivými předměty. Je to tedy žák sám, kdo vede schůzku, při níž je jeho rodič informován o tom, jak se jeho dítě učí, a o jeho dalších cílech a aktivitách. Příspěvek staví na sociokognitivních, sociokonstruktivních a formativních východiscích, neboť pokud žák porozumí svým výsledkům, cílům a prostředkům jejich dosažení, bude jeho učení efektivnější. V rámci prezentované kvalitativní studie byly osloveny skupiny žáků, učitelů, rodičů a vedoucích pracovníků dvou škol. Tyto školy uskutečňují rodičovské schůzky vedené žáky již pět let v případě první školy a deset let v případě školy druhé. Výzkumné otázky zjišťují, jak respondenti popisují takto koncipované rodičovské schůzky a jejich vliv na pedagogické plánování, výsledky a administrativu školy. Vedle toho zjišťují také rozdíly mezi oběma školami. Výsledky tohoto šetření jsou pak porovnávány s výsledky dřívějších výzkumů, které se věnovaly rodičovským schůzkám v jejich běžné podobě, tzn. rodičovským schůzkám vedeným učiteli. Mezi důležitá z jištění patří to, že žák, který vede rodičovské schůzky, rozumí rozhodnutím vztahujícím se k procesu jeho učení a umí taková rozhodnutí popsat i vykonat. Nezbytnou podmínkou je přitom formativní a srozumitelná dokumentace. Rodičovské schůzky jsou v této koncepci informativnější, mají z pedagogického hlediska vyšší kvalitu a přinášejí vyrovnanější distribuci moci ve třídě. Učitelská i rodičovská role se přitom mění ve prospěch vzájemné spolupráce. and Research shows that most of the talking in parent-teacher conferences is done by the teacher and the parent, with few opportunities for the student to express ideas or pose questions. Swedish conferences tend to focus on the shortcomings of the student, and the documentation becomes means to show the student appropriate behaviors, rather than focusing on learning progress. This article will investigate student led parent conferences, a method that aims at shifting the dialogue in favor of the student's voice and opinions. The work starts with a thematic unit, where the students self-assess their abilities and knowledge in each subject area. The thematic unit ends with each student leading a conference, where the parent will be informed of the student's present progress and of the learning goals and activities suggested henceforth. If the student understands his/her results, goals, and means to get there, learning will be more effective. In this qualitative study, students, teachers, parents, and school leaders from two schools have been interviewed in groups. The schools have practiced student led parent conferences for five and ten years. The research questions address how the respondents describe the effects of the student led parent conferences on pedagogical planning, school results, and administration, and differences between the schools, and the result is compared to results from previous research on teacher led conferences. Important findings are that the student, when participating in student led parent conferences, understands, describes, and makes strategic decisions about his/her development. Formative and understandable documentation is imperative. These conferences are more informative, have higher pedagogical qualities, and will introduce a more egalitarian division of power in the classroom. Teacher and parent roles change to be more cooperative.
Text představuje empirickou studii, která na základě dat z terénního výzkumu popisuje mechanismy poskytování zpětné vazby ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Ukazuje, že zpětná vazba má sice své pevné místo v komunikační struktuře, avšak je jí vlastní jistá vyprázdněnost, neboť učitelé jeví tendenci vyhýbat se explicitním hodnotícím výrokům. and Based on a field research, this contribution is an empirical study describing the mechanisms of providing the feedback in educational communication in lower secondary (11-15) education. It reveals that the feedback holds its place in the communication structure but there is a certain blankness in it, for teachers seem to deliberately avoid making explicit evaluation statements.
Výzkumné šetření se zabývá z působy z pětné vazby v reakci na žákovskou chybu při komunikaci s celou třídou. Zpětná vazba na chybu představuje důležitý moment, který rozhoduje o tom, zda bude chybě věnována další pozornost a jakým z působem bude dále řešena. Cílem studie je tedy popsat podobu z pětné vazby, která na chybu navazuje a dále s ní pracuje. Z hlediska teoretických konceptů je věnována pozornost pojetí chyby v kontextu výuky a práci učitele s žákovskou chybou. Na základě odborného diskurzu je také vzhledem k chybě vymezena tzv. produktivní z pětná vazba. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno ve výuce českého jazyka v 9. ročníku základní školy ve čtyřech cíleně vybraných školních třídách. Sběr dat probíhal prostřednictvím pozorování a analyzováno bylo celkem 24 videozáznamů vyučovacích hodin. Jak je z výsledků patrné, ve výuce můžeme identifikovat čtyři typy učitelské z pětné vazby, které se odlišují z hlediska obsažených informací a z působu využití chyby na podporu žákovského učení. and This study examines the possible ways that teachers use to give feedback to their students during whole class communication. Feedback is essential because it determines whether time will be spent on dealing with an error and what method will be used to correct it. The aim of this study was therefore to describe the feedback mechanisms used to react to errors and further work with them. The theoretical part of this study examines the conceptual underpinning of errors from the perspective of teachers' work with student errors. The literature is used to define productive feedback. Qualitative research was carried out in lessons of Czech language and literature taught to four different classes of ninth-grade lower secondary students. Data were gathered through observation, and 24 video recordings of taught lessons were analyzed in total. The results identified four ways of providing feedback that teachers employ that differ in the amount of information that they provide and also in how they make use of errors to support student learning.