Předložená empirická studie se zabývá charakteristikami blokové výuky nadaných žáků pátého ročníku ve srovnání s běžnou výukou v páté třídě. Blokovou výuku můžeme charakterizovat jako určitou formu nadstandardního přístupu vzdělávání nadaných nad rámec běžného kurikula. Hlavním cílem bloků je podpořit rozvoj kognitivních schopností intelektově nadaných žáků. Na základě získaných dat bylo vymezeno celkem pět klíčových charakteristik blokové výuky realizované na vybrané škole. Výzkumné šetření se postupně věnuje jednotlivým charakteristikám a přibližuje je v kontextu reálné výuky. and This paper explores features of block teaching of gifted pupils and compares them with standard teaching of fifth-year pupils. Block teaching can be understood as above-standard teaching of gifted pupils which goes beyond the common curriculum. The main aim of block teaching is to support the development of cognitive skills among intellectually-gifted pupils. The paper presents five key features of block teaching which are based on data gathered at a selected school. The paper examines each of the five features and demonstrates them in the context of real teaching.
Předložená studie se zabývá komunikačními strukturami ve výuce etické výchovy, jež probíhá v kruhovém uspořádání školní třídy. Komunikační struktura představuje ucelený sled komunikačních výměn mezi účastníky výuky, který vykazuje určitou tematickou a časovou ohraničenost. Definice struktury tedy ilustruje uspořádání komunikačních promluv a tok komunikace v pozorované výuce. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno na dvou vybraných gymnáziích, které pro žáky třetího ročníku nabízí volitelný seminář etické výchovy. Použití tzv. diskusního kruhu v daných seminářích je založeno na rozhodnutí učitelů, kteří absolvovali specializační studium zaměřené na výuku etické výchovy. Pro sběr dat byla zvolena metoda pozorování s pořízením videonahrávek, jež byla doplněna rozhovory s učiteli. Na základě získaných dat jsou v článku představeny celkem čtyři komunikační struktury, jež se ve výuce v kruhu vyskytují. Zatímco první dvě představené struktury mají dyadický charakter, zbylé dvě můžeme označit jako struktury diskusní. Výsledky budou představeny v kontextu specifik kruhového uspořádání a také cílů kladených na výuku etické výchovy. and The study deals with communication structures in teaching of Ethics in circular classroom arrangement. A communication structure represents a sequence of communicative exchanges which share the same topic and time sequence. This definition illustrates the arrangement of communicative exchanges and the flow of communication during observed classes. A qualitative research was realized at two lower secondary schools which offered an optional seminar of Ethics for third grade students. The decision to use the so-called discussion circle in the seminars was proposed by the teachers who had participated in a special study program on teaching Ethics. The data was gathered via video-recording of classes and teacher interviews. Based on the data, this paper introduces four communication structures which were present in the recorded seminars: the first two are of dyadic nature and the latter two are structures relevant for discussion. The paper introduces these results in the context of the current understanding of circular classroom arrangement and aims related to teaching of Ethics.
Kniha se svým tématem zaměřuje na fenomén žákovské chyby, který je úzce spjat se školní výukou a učením. Cílem textu je představit učitelskou práci s žákovskou chybou při komunikaci s celou třídou. V rámci teorie je pozornost věnována zejména aktuálnímu pojetí chyby, tvorbě klimatu pro práci s chybou a roli zpětné vazby v chybové situaci. Prezentován je také vlastní kvalitativní výzkum, jenž popisuje přístup učitelů k žákovským chybám a identifikuje důležité činnosti realizované během výuky. Výsledky výzkumu tak mohou posloužit nejen samotným učitelům k reflexi vlastní práce s žákovskou chybou, ale mohou být rovněž inspirujícím materiálem pro studenty pregraduální přípravy. ,The book deals with the topic of students' errors, which are considered an important educational phenomenon. The goal of this text is to introduce teacher error management behavior during whole-class interaction. From a theoretical point of view, the book pays attention to the conception of mistakes, error climate, and the role of teacher feedback during error situations. The book also presents qualitative research, that is focused on teachers' approaches to mistakes and activities implemented during handling students' mistakes. The results could be useful not only for teachers to reflect on their work with students' errors but can also be inspiring material for undergraduate students.
Předložená empirická studie si klade za cíl identifikovat způsoby učitelské práce s žákovskou chybou, které při komunikaci s celou třídou můžeme označit jako produktivní. To znamená, že učitel v chybové situaci na žákovskou chybu navazuje zpětnou vazbou a využívá ji s cílem podpořit žáka v učení či v modifikaci jeho chybného řešení. Produktivní práce s chybou tak vychází z konstruktivistického pojetí chyby jako příležitosti k učení, která podporuje žákovské učení a vytváří podnětný edukační obsah. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno ve čtyřech vybraných třídách 9. ročníku základní školy. Pozorování vyučovacích hodin bylo doplněno o rozhovory s učiteli a vybranými žáky z pozorovaných tříd. V rámci výsledkové části jsou prezentovány konkrétní způsoby produktivní práce s žákovskou chybou, která může nabývat různých podob s ohledem na charakter učební úlohy. and The goal of this paper is to identify the methods of productive error management behavior during whole-class interactions. During this productive approach, teachers tend to respond to student mistakes and use feedback to support students in the modification of incorrect solutions. Productive teacher error management behavior is based on the constructivist approach that considers mistakes to be opportunities to learn. Qualitative research was conducted in Czech language and literature lessons of ninth-grade lower secondary students. The observation of 24 lessons was complemented by interviews with teachers and students. The results reflect specific methods of productive teacher error management behavior that depend on the task and the type of teacher question.
Výzkumné šetření se zabývá z působy z pětné vazby v reakci na žákovskou chybu při komunikaci s celou třídou. Zpětná vazba na chybu představuje důležitý moment, který rozhoduje o tom, zda bude chybě věnována další pozornost a jakým z působem bude dále řešena. Cílem studie je tedy popsat podobu z pětné vazby, která na chybu navazuje a dále s ní pracuje. Z hlediska teoretických konceptů je věnována pozornost pojetí chyby v kontextu výuky a práci učitele s žákovskou chybou. Na základě odborného diskurzu je také vzhledem k chybě vymezena tzv. produktivní z pětná vazba. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno ve výuce českého jazyka v 9. ročníku základní školy ve čtyřech cíleně vybraných školních třídách. Sběr dat probíhal prostřednictvím pozorování a analyzováno bylo celkem 24 videozáznamů vyučovacích hodin. Jak je z výsledků patrné, ve výuce můžeme identifikovat čtyři typy učitelské z pětné vazby, které se odlišují z hlediska obsažených informací a z působu využití chyby na podporu žákovského učení. and This study examines the possible ways that teachers use to give feedback to their students during whole class communication. Feedback is essential because it determines whether time will be spent on dealing with an error and what method will be used to correct it. The aim of this study was therefore to describe the feedback mechanisms used to react to errors and further work with them. The theoretical part of this study examines the conceptual underpinning of errors from the perspective of teachers' work with student errors. The literature is used to define productive feedback. Qualitative research was carried out in lessons of Czech language and literature taught to four different classes of ninth-grade lower secondary students. Data were gathered through observation, and 24 video recordings of taught lessons were analyzed in total. The results identified four ways of providing feedback that teachers employ that differ in the amount of information that they provide and also in how they make use of errors to support student learning.