Křemíková fotonika, tj. integrace optických součástek spolu se stávající mikroelektronikou na jednom čipu, je jedna z perspektivních cest, která může splňovat stále vyšší požadavky rychle se rozvíjejícího počítačového a telekomunikačního průmyslu na rychlost a výkon komponent. K realizaci celokřemíkových optoelektronických čipů však chybí jedna z klíčových součástek, silný zdroj světla - křemíkový laser. Článek ukazuje možné přístupy k jeho sestrojení, zahrnující objemový křemík, křemíkové nanokrystaly, křemíkové monokrystaly dopované ionty erbia a stimulovaný Ramanův rozptyl, a shrnuje nedávné významné pokroky učiněné na cestě k realizaci křemíkového laseru., Kateřina Luterová, Ivan Pelant., and Obsahuje seznam literatury
Laser surface treatment possibilities were tested on the metal and non-metal materials. Work parameters of the infrared pulsed Nd:YaG laser were optimised for the low-carbon steel surface followed by the heat affected regions microanalysis. surface texturization, marking and laser scribing were examined on the silicon wafers 0,3 mm - 0,8 mm thick. results displaying and measuring was realized by the inductive profilometer Talysurf and laser confocal microscope LEXT. and Pomocí pulsního pevnolátkového Nd:YAG laseru byly prováděny experimenty v oblasti aplikací povrchového zpracování kovových i nekovových materiálů. Optimalizace parametrů natavování - melting s vyhodnocením struktury ovlivněné oblasti byla prováděna na vzorcích ocelí. Možnosti laserového zpracování plátů z polykrystalického křemíku jsou texturizace povrchu, rýhování s následným lomem a popis. Měření a zobrazení výsledků bylo umožněno kontaktním profilometrem Talysurf a laserovým konfokálním mikroskopem LEXT v naší laboratoři.
This article is focused on evaluation of surface modification on monocrystalline wafer after treatment by pulsed laser radiation with the wavelength 1 064 nm both in surrounding atmosphere and under thin layer of demineralised water. Dependence of the created groove dimensions on the pulse energy was investigated and treated surface structural changes were compared. and Článek se zaměřuje na vyhodnocení povrchových změn na plátku monokrystalického křemíku po ovlivnění pulsním laserovým zářením o vlnové délce 1 064 nm jak v přirozené atmosféře, tak pod tenkou vrstvou demineralizované vody. V experimentu byla zjišťována závislost rozměrů vytvořené rýhy na energii pulsu a porovnány změny struktury ovlivněného povrchu.
Zobrazování povrchů s atomárním rozlišením pomocí rastrovací tunelové mikroskopie (STM) je zdrojem informací, který v současnosti ve fyzice povrchů a tenkých vrstev nemá alternativu. Detailní studium povrchových struktur ve statickém režimu bylo postupně doplněno dynamickou metodou - přímým pozorováním povrchových procesů. Vhodnou volbou experimentálních podmínek byl eliminován stínící efekt hrotu STM a získány první obrázky povrchu i během depozice materiálu na povrch a přímé zobrazení epitaxního růstu nanostruktur. Práce se zabývá využitím STM pro experimentální studium povrchových procesů. Uvádí příklady studia růstu na površích polovodičů a řešení problémů při měřeních. Autoři prezentují vlastní výsledky zkoumání individuálního chování atomů během depozice kovu na různé povrchy křemíku., Ivan Ošťádal, Pavel Sobotík, Pavel Kocán., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek se zabývá otázkou interakčních sil mezi hrotem sondy a studovaným povrchem při měření profilu povrchu pomocí bezkontaktní mikroskopie atomárních sil (AFM), které jsou zodpovědné za atomární rozlišení. Využitím kombinace dalekodosahových přitažlivých van der Waalsových sil a krátkodosahových odpudivých sil jsou prezentovány simulace zobrazovacích principů. Toto modelování umožňuje získat obrázky vybraných povrchů (např. Si) a diskutovat limity rozlišení metody., Radek Kalousek, David Škoda, Filip Lopour, Tomáš Šikola., and Obsahuje seznam literatury
Hydrogenizovaný mikrokrystalický křemík představuje širokou škálu materiálů s rozmanitou strukturou a vlastnostmi závislými na depozičních parametrech. V současnosti se věnuje pozornost vrstvám připraveným za velmi nízkých teplot (~ 80 °C), což je podmínkou výroby levných slunečních článků na plastových substrátech. I při takto nízké teplotě lze připravit kvalitní protokrystalické vrstvy (na hranici mezi amorfním a mikrokrystalickým růstem) pro sluneční články s vysokou účinností. V této práci se zabýváme vlivem tloušťky vrstvy, koncentrace silanu a teploty substrátu na strukturu a elektrické vlastnosti tenkých vrstev protokrystalického křemíku. Pro popis růstu mikrokrystalických zrn předkládáme jednoduchý geometrický model, jehož výsledky srovnáváme s naměřenými topografiemi reálných vzorků. Dále ukážeme vliv zrn na transportní vlastnosti tenkých křemíkových vrstev a naznačíme možné chování těchto vrstev při dalším snižování depoziční teploty., Tomáš Mates, Antonín Fejfar, Ivo Drbohlav, Bohumil Rezek, Petr Fojtík, Kateřina Luterová, Ivan Pelant, Jan Kočka., and Obsahuje seznam literatury