Dodržování protiepidemických opatření určuje, jak se společnost vypořádá s pandemií nového koronaviru. K objasnění, proč někteří lidé opatření nedodržují, využíváme teorii osobních konstruktů. Ta předpokládá, že stresující události v pandemii invalidizují do té doby smysluplný obraz světa (konzistentní konstruování). Pokud se jedinec snaží invalidizované konstruování zachovat místo jeho změny, uplatňuje strategii hostility – například devalvuje informace a názory, které jsou s jeho/jejím konstruováním nekompatibilní. Tím dochází k upevňování nedůvěřivých postojů vůči institucím a k nerespektování opatření, která vyhlašují. Tento model konfrontujeme s informacemi z rozhovorů s 20 respondenty. Analýza dospěla k pěti kategoriím, které odráží, jak respondenti pandemické situaci rozumí: zodpovědnost, kritika, odstup, produktivní dialog, neproduktivní dialog. Respondentky z kategorie „kritika“ čelily výrazným stresujícím/invalidizujícím změnám. Své kritické postoje k protiepidemickým opatřením udržovaly prostřednictvím hostilního pohledu na osoby s jiným názorem a prostřednictvím nedůvěry v instituce a média. Většina ostatních respondentů opatření dodržovala. Ve svém pohledu na pandemickou situaci brali v potaz různé perspektivy, neuplatňovali hostilní pohled a vyjadřovali určité porozumění lidem s jinými názory. Hostilita tedy může být základním neadaptivním mechanizmem k udržení smysluplného obrazu světa v nepřehledné pandemické době, která však vede k nedůvěře, společenské polarizaci a nedodržování opatření. and Non-adherence to public health measures determines how society copes with the new coronavirus pandemic. In this study, we apply the personal construct theory to answer why some people comply with anti-epidemic measures. The theory assumes that stressful events in the pandemic situation invalidate an individual’s worldview (individual’s construing). If the individual attempts to maintain this construing instead of its reconstruction, s/he may apply the hostility strategy. For example, s/he dismisses information or opinions that are incompatible with his/her original construing. This leads to an elaboration of distrust and critical attitudes towards institutions and to non-compliance with measures they order. We investigate this model by an interview analysis with 20 respondents. The analysis yielded five categories showing how respondents construe the pandemic situation: responsibility, criticism, distance from the subject, productive dialogue, and unproductive dialogue. Respondents from the category “criticism” were facing substantial stressful/invalidating changes. They maintained their critical attitude towards anti-epidemic measures through a hostile view of those with differing opinions and a strong distrust in institutions and media. The other respondents mostly complied with the measures. In their construing of the pandemic situation, they took different perspectives into the account, did not experience hostility, and expressed some degree of understanding to people with different opinions. Thus, hostility could be a fundamental psychological principle to preserve a meaningful worldview in times of the pandemic. Hostility, however, leads to distrust, opinion polarization, and non-compliance with anti-epidemic measures.
Studie analyzuje, srovnává a hodnotí několik hypotéz vysvětlující vznik symptomů schizofrenie, které vznikly v rámci teorie osobních konstruktů. Jejím cílem je zprostředkovat komplexní přehled vývoje na tomto poli od padesátých let minulého století až po současný výzkum. Přehled propojuje teoretická zpracování, empirický výzkum a implikace pro psychoterapii. Začíná základními teoretickými poznatky George Kellyho a hodnotí jejich rozpracování a empirické testování v díle Dona Bannistera, jeho spolupracovníků a následovníků. Zaměřuje se především na vztah mezi konstruktivistickými diagnostickými dimenzemi (volnost – vázanost, fragmentace – integrace, diferenciace – monolitičnost) a symptomy schizofrenie. Závěrečné oddíly se zaměřují na současný výzkum, který je ovlivněn příbuznými přístupy sociálního konstrukcionizmu, narativní psychologie a teorie dialogického já. and Schizophrenia from the point of view of psychology of personal constructs: theory, research, psychotherapy
The study analyses, compares and evaluates several hypotheses explaining symptoms of schizophrenia within the personal construct theory. It aims to provide a complex overview of development in this field from fifties of the last century until current research. The overview connects theoretical considerations, empirical research and implications for psychotherapy. It begins with basic notions of George A. Kelly and reviews their elaboration and empirical testing made by Don Bannister and his collaborators and followers. It focuses especially on relationships between constructivist diagnostic dimensions (loosening - tightening, fragmentation - integration, differentiation – monolithic structure) and symptoms of schizophrenia. Last sections focus on recent research that is influenced by related approaches of social constructionism, narrative psychology and of the theory of dialogical self.