This contribution is devoted to one aspect of teaching South Slavic languages that is relatively overlooked at Czech universities. Although these courses generally do sufficiently cover traits specific to the environment of a studied language, the same cannot be said for the daily life and institutions of their own, Czech environment. And yet in practice, superb knowledge of these matters and the ability to readily express them in a foreign language are demanded of translators and interpreters very frequently. and Příspěvek se věnuje jednomu z relativně opomíjených aspektů výuky jihoslovanských jazyků na českých univerzitách. V kurzech bývá zpravidla věnována dostatečná pozornost specifikům prostředí studovaného jazyka, ale jen omezený prostor dostávají reálie výchozího, tedy českého prostředí. Výborná znalost českých reálií a schopnost je pohotově převést do cizího jazyka přitom bývá v překladatelské a tlumočnické praxi velmi často vyžadována.
Slovinský literární historik a filolog Matija Čop v roce 1833 zasadil do kontextu jazykové polemiky ("pravopisné války") a svými komentáři rozvinul překlad kritiky básnického almanachu Krajnska čbelica, kterou v roce 1832 v Praze vydal František L. Čelakovský, mezinárodně uznávaný český básník: jeho apologii básnictví Franceho Prešerna, která obsahuje také ilustrativní překlady básní, použil Čop jako cizí argument zvenčí pro svůj romanticky kosmopolitní kulturní program rozvoje slovinského jazyka a beletristiky. V tomto metatextovém a překladovém rámcování přítomný článek rozebírá symptomy intertextuality, navzdory nimž se i v prostoru Rakouského císařství paralelně vytvářel systém národních literatur, slovanského literárního centrismu a světové literatury, včetně geokulturních rozdílů mezi centry, subcentry a periferiemi. and In the context of the 1833 language controversy ("Slovenian alphabetical War"), the Slovenian literary historian and philologist Matija Čop framed, with his extensive comments, a translation of the review of the poetic almanac Krajnska čbelica, which had been published in 1832 in Prague by František L. Čelakovský, an internationally known Czech poet: Čelakovský’s apology for France Prešeren's poetry (containing sample translations) was used by Čop as a foreign argument supporting his romantic and cosmopolitan cultural program of Slovenian language and aesthetic literature. The present article reads these metadiscursive framings to reveal the symptoms of interliterariness through which, in the Austrian Empire as well, three types of literary systems were being established concurrently, i.e., the systems of national literatures, the Slavonic literary centrism, and world literature (including geo-cultural differences between centers, subcenters, and peripheries).