identity is and how it works. In recent years scholars have started to overcome the ‘introduction to ethnicity’ syndrome - whereby recent anthropological developments are acknowledged and then disregarded when carrying out the analysis -, shedding light on new perspectives which enlighten our understanding of ethnic identity. In this paper, we not only revise these new approaches, but offer two novel case-studies: the Treveri from Late Iron Age Gaul and the Igaeditani from Roman Lusitania. and Pro studium etnicity prostřednictvím archeologie je třeba v první řadě plně chápat, co tato forma identity je a jak funguje. V posledních letech vědci začínají překonávat syndrom ‚úvodu do etnicity‘ – v jehož rámci se sice hlásí k nejnovějším antropologickým poznatkům, ale ve vlastní analýze je nezohledňují – a odhalují nové perspektivy, které informují naše chápání etnické identity. V tomto článku nejen revidujeme tyto nové přístupy, ale také předložíme dvě inovativní případové studie: Treveri z pozdní doby železné v Galii a Igaeditani z římské Lusitanie.
Dokumentační fotografie vegetace a krajiny má specifické požadavky na prosvětlené snímky zachycující detailní kresbu tvarů listů a přesné barvy květů. V digitální fotografii dlouhou dobu chyběly kvalitní fotoaparáty kompaktních rozměrů, které byly navíc velmi drahé. Naštěstí rychlý vývoj technologií přinesl takové možnosti snímání, které jsou prakticky už na úrovni tradičních fotopřístrojů středního formátu., Vegetation and landscape documentation photography have special requirements for clear pictures with details of leaf shapes and flower colors. Hence for a long time in digital photography there was a lack of high quality compact cameras, which in any case were very expensive. Fortunately, rapid technological developments have provided options comparable with the middle-format cameras of the past., and Tomáš Kučera.
Considering its relatively small area and modest altitude the Krkonoše Mts. (Giant Mts.) offers a large number of unique geological and particularly geomorphological features and phenomena. This abiotic component is of key importance for the landscape formation. The geological structure of the mountain range and processes shaping the geomorphology of the Krkonoše Mts. are summarized. and Vlastimil Pilous.
High host specificity and dependence on the host plants are common attributes of herbivorous insects. Their usage in ecosystem studies and landscape assessment is shown by examples from a group of Central European weevils and leaf beetles. Biodiversity can be assessed from the degree of completeness of present herbivore feeding guilds. Wingless species with narrow habitat requirements can be used as good bioindicators of relic natural habitats. and Pavel Špryňar, Jaromír Strejček.
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Povodně a sucho se v posledních letech skloňují ve všech pádech. Často se v tomto kontextu zmiňuje potřeba budování přehrad a dalších nákladných děl, která však řeší jen důsledek mnohdy špatné péče o krajinu. Ne každý si totiž uvědomuje, jak důležitou roli hraje v koloběhu vody půda a stav krajiny. Kvalitní a nedegradovaná půda dokáže poutat značné množství vody, čímž reguluje dopady obou klimatických extrémů. Pestrá krajina s přirozenými mokřady a dalšími krajinnými prvky s vodou hospodaří lépe než krajina plná velkých půdních bloků s monokulturami zemědělských plodin a regulovanými vodními toky. and Jiří Hladík, Jan Vopravil, Marek Batysta.
V posledních 16 letech zažila Česká republika tři povodně, jejichž rozsah a následky nemají v moderních dějinách země obdoby. Zatímco moravská povodeň v roce 1997 se považovala za náhodnou událost, srpnová z roku 2002 v Čechách vedla ke zjištění, že náhody se mohou opakovat. Třetí povodeň v květnu 2013, kterou vzápětí vystřídalo období extrémního sucha, ukázala, že o náhody zřejmě nepůjde - že opakované extrémní fluktuace počasí musíme vnímat v jiných kategoriích než dosud a začít o nich uvažovat v širších souvislostech. and Josef Fanta.