Search

Start Over Subject history of science

12. Historická slavistika na stránkách sta ročníků Slovanského přehledu : tradice – současnost – perspektivy

Creator:
Vlček, Radomír
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
Slovanský přehled, dějiny vědy, slavistika, historická slavistika, dějiny slavistiky, Slavonic Review, history of science, Slavonic studies, historical Slavonic studies, history of Slavonic studies, and Slavonic Studies
Language:
Czech
Description:
Cílem příspěvku je pojednat o historické slavistice jako o jedné z části multioborově pojaté slavistiky. Úkolem je přiblížit její tematické i metodologické proměny prostřednictvím statí a článků, které byly publikovány ve sto ročnících periodika Slovanský přehled, tedy mezi léty 1898 a 2014. Práce má analytický charakter s aspirací vyzdvihnout současné trendy v oblasti historické slavistiky a naznačit některé perspektivy. Výchozím bodem je úvodní určení zakladatele Slovanského přehledu sorabisty Adolfa Černého, aby byl Slovanský přehled časopisem, který by naplňoval cíl "sledování rozvoje slovanských literatur, slovanské vědy, umění a vůbec snah kulturních". Historická slavistika je ve studii sledována především v dimenzi dějin slovanské vzájemnosti, proměn idejí slovanství a vztahů mezi slovanskými národy. Dějiny slavistiky jsou zmíněny jen okrajově, neboť podle našeho názoru ve své podstatě tvoří samostatný slavistický obor. and The paper aims to approach historical Slavonic studies as one part of multidisciplinarily conceived Slavonic studies. The aim is to shed light on its thematic and methodological transformations through essays and articles published in 100 issues of the Slavonic Review journal between 1898 and 2014. The work is of analytical nature with the aspiration to highlight the current trends in the area of historical Slavonic studies and suggest some perspectives. The starting point is the initial determination of the founder of Slavonic Review, Sorbian scholar Adolf Černý, to make Slavonic Review a journal meeting the aim of "monitoring the development of Slavonic literatures, Slavonic science, art and generally cultural efforts". Historical Slavonic studies are monitored in the study mainly in the dimension of history of Slavic reciprocity, changes in the ideas of Slavonic patriotism, and relations between Slavonic nations. The history of Slavonic studies are mentioned only marginally as they constitute, in our view, an independent field of Slavonic studies.
Rights:
unknown

13. Jak psát dějiny Akademie věd?

Creator:
Franc, Martin, Kunštát, Miroslav, and Clarke, Melvyn
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Czechoslovak Academy of Sciences, history of science, history of institutions, and history 1952-1992
Language:
Czech
Description:
V úvodu studie je rekapitulována současná situace ve zpracování dějin Akademie věd v českých zemích, kterou ovlivnily některé realizované i nerealizované grantové projekty a také založení oddělení pro dějiny Akademie věd v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR v roce 2009. Komplexní a objektivní pohled na dějinný vývoj Akademie věd může výrazně ovlivnit i dlouhodobou debatu o povaze, potřebnosti a identitě mimouniverzitního výzkumu v České republice a obohatit ji o rozměr, který dosud nebyl v dostatečné míře reflektován. Komparace s jinými zeměmi také ukazuje na některá deformovaná tvrzení v celé debatě. V druhé části článku je analyzován stav dosavadního výzkumu (i v zahraničí) a pramenné základny. Poukazuje se zde na četná desiderata včetně hlubšího zpracování vývoje vědecké struktury v šedesátých letech, zapojení vědců do reformního dění v druhé polovině šedesátých let nebo na chybějící biografii předsedy ČSAV Františka Šorma. Velký problém pak představuje zpracování období sedmdesátých a osmdesátých let i následné doby transformace, kde musíme počítat i s omezeným přístupem k archivním materiálům. V následující třetí části jsou pak předkládány možné varianty zpracování dějin ČSAV. První alternativu představuje dvou- nejlépe však čtyřsvazkové, chronologicky členěné dílo, jehož členění odpovídá více či méně zřetelným vnitřním mezníkům v dějinách ČSAV. Navrženy bylo pracovně členění a pojmenování svazků: 1. svazek (1952-1962): První desetiletí - formování a stabilizace; 2. (1962-1970): Zlatá šedesátá - i ve vědě?; 3. svazek (1970-1985): Pod přísným dohledem - léta tzv. normalizace; 4. svazek (1986-1992): Přestavba a transformace - pokusy o reformu a jejich vyústění. K této variantě se autoři přiklánějí. Druhá varianta zahrnuje 2 svazky pro celé období 1952–1992, členěné věcně a problémově: 1. svazek: vědní a vzdělanostní politika komunistického státu ve vztahu k ČSAV; právní rámec; institucionální dějiny ČSAV jako celku; mezinárodní styky ČSAV a mezinárodní kontext zde pěstovaného výzkumu; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. 2. svazek: dějiny jednotlivých ústavů (pracovišť), profily osobností, týmů a dějiny vědních oborů zde pěstovaných; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. V závěru se autoři soustřeďují na některé praktické otázky spojené s naplňování zvolené varianty dějin ČSAV - např. nutnou interdisciplinární spolupráci či na skloubení jednotlivých institucionálních rovin ČSAV. Věnují se i problematice metodologického uchopení v konfrontaci s dosavadními koncepcemi analogických děl v zahraničí a zdůrazňují nutnost zasazení dějin ČSAV do širších sociokulturních souvislostí., The introduction to the study goes over the current situation regarding treatment of the history of the Academy of Sciences in the Czech lands, which has been affected by several implemented and unimplemented grant projects, as well as the establishment of the Department for the History of the Academy of Sciences at the Masaryk Institute and Archive of the ASCR in 2009. A comprehensive, objective view of the historical development of the Academy of Sciences may even have a significant effect on the long-term debate concerning the nature, identity and need for extra-university research in the Czech Republic and enhance it with a dimension that has not previously been taken into sufficient account. A comparison with other countries will also refer to some distorted statements made in the overall debate. The second part of the article analyses the state of research to date (even abroad) and the source base. Here it refers to numerous desiderata, including a deeper treatment of the development of the scientific and scholarly structures during the 1960s, the engagement of scientists and scholars in reform activities during the latter half of the 1960s and the lacking biography of CSAS President František Šorm. A great problem is then presented by the 1970s, the 1980s and the subsequent period of transformation, where we also have to expect limited access to archive materials. In the following third part the possible options for the treatment of CSAS history are presented. The first alternative involves a two-volume, or preferably, a four-volume chronologically arranged work, the division of which corresponds more or less to the obvious internal milestones in CSAS history. The following division and titles were proposed on a working basis: Volume 1 (1952-1962): The first decade - formation and stabilization; Volume 2 (1962-1970): The golden sixties - even in science?; Volume 3 (1970-1985): Under strict supervision - the normalization years; Volume 4 (1986-1992): Reconstruction and transformation - attempts at reform and the upshot. The authors are inclined to adopt this alternative. The second alternative comprises two volumes for the entire period from 1952 to 1992, divided up in accordance with the subjects and the issues involved: Volume 1: the science and scholarship policy of the Communist state in relation to CSAS; the legal framework; the institutional history of CSAS as a whole; international relations of CSAS and the international context of research undertaken here; summaries and tables; appendices, sources and bibliography. Volume 2: the history of individual institutes (departments), profiles of individuals, teams and the history of disciplines, dealt with here; summaries and tables, appendices, sources and bibliography. In conclusion, the authors focus on several practical issues associated with the implementation of the selected alternatives regarding CSAS history - e.g. the necessary interdisciplinary collaboration, and on the way that individual CSAS institutional levels are combined. They also deal with the issue of methodological understanding in comparison with previous concepts of analogical works abroad, stressing the need to set the history of CSAS in its broader sociocultural context.(Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

14. Jaký prospěch máme ze studia historie vědy?: (Předneseno na konferenci "Den Československého časopisu pro fyziku", Praha 22. 11. 2005)

Creator:
Kraus, Ivo
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Lenard, Philipp, 1862-1947, Stark, Johannes, 1874-1957, dějiny vědy, vzdělanost, interdisciplinární aspekty, history of science, educational attainment, interdisciplinary aspects, 6, and 53
Language:
Czech
Description:
Čím lépe se ve vědě chceme uplatnit, tím dokonalejším rozhledem po mezioborových a společenských vazbách bychom měli být vybaveni. Ke splnění takového cíle přispívá i znalost vývoje jednotlivých vědních oborů. Historická zkušenost může být pro naše rozhodování poučná i inspirativní., Ivo Kraus., Obsahuje seznam literatury, and Text doplněn dvěma medailonky nobelistů Lenarda a Starka pod čarou
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

16. Jubilejní rok Akademie věd

Creator:
Luboš Velek
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Akademie věd České republiky, Česká akademie věd a umění, věda a společnost, dějiny vědy, vědecké instituce a organizace, dějiny, science and society, history of science, scientific institutions and organizations, history, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
23. ledna 2015, si Akademie věd ČR připomíná 125. výročí založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění - své přímé předchůdkyně, která se v roce 1952 společně s dalšími dobovými vědeckými institucemi stala základem Československé akademie věd. Idea založení neuniverzitní výzkumné instituce v českých zemích ovšem sahá mnohem dále než pouze do roku 1890, kdy se ji podařilo realizovat. and Luboš Velek.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

17. K hermeneutice vědeckých teorií cestou Hélène Metzgerové

Creator:
Kratochvíl, Miloš
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
dějiny vědy, epistemologie, mentalita, hermeneutika, history of science, epistemology, mentality, hermeneutics, and Philosophy
Language:
Czech
Description:
Dílo Hélène Metzgerové tvoří významný zdroj informací o dějinách chemie. Cílem tohoto textu je však představení jeho epistemologického rozměru. Na základě zkoumání dějin vědy Metzgerová formuluje epistemologické teze o vědeckém poznání obecně, ale vztahuje je i na práci historiků vědy. Vytváří tak epistemologii historiografie vědy, která má být alternativou k historiografii pozitivistické. Akceptuje duhemovský holismus i tezi o nedourčenosti teorie fakty, což vztahuje i na interpretace starých textů. Rozpracovává tak filosofickou metodu historiografie vědy, která se svými principy blíží hermeneutice. and The work of Hélène Metzger is undoubtedly an important source of data on history of chemistry. The aim of this text is, however, to present the epistemological dimension of her work. Based on detailed knowledge on history of science she proposes certain epistemological claims not only concerning science itself, but also concerning the history of science. She contributes to create an epistemology of historiography of sciences, which is intended to be an alternative to positivistic approaches. She accepts Duhemian holism, as well as conviction about the underdetermination of theories by fact. This is then applied to interpretation of old scientific texts. She elaborates what she calls a philosophical method of history of science.
Rights:
unknown

18. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. I. Vznik a vědy o živé přírodě

Creator:
Martin Franc
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, dějiny vědy, přírodní vědy, history of science, natural sciences, vědy o živé přírodě, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Ve druhé polovině 19. století se jedním z dokladů rozvoje české vědy stali vznik národní akademie věd a umění v roce 1890, který byl umožněn velkorysým mecenášským příspěvkem stavitele a architekta Josefa Hlávky. Mezi prvními členy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění jmenovanými přímo císařem najdeme jediného představitele věd o živé přírodě - žáka Jana Evangelisty Purkyně, botanika Ladislava Josefa Čelakovského. Prvního slavnostního zasedání akademie, které se konalo s velkou pompou v květnu 1891, se však mohli zúčastnit i další přírodovědci zvolení v průběhu prvního roku existence Akademie věd, např. zoolog a paleontolog Antonín Frič, organický chemik Bohuslav Raýman nebo botanik Josef Velenovský., In the second half of the 19th century, one of the proofs of the development of Czech science came to be the creation of the National Academy of Sciences and Arts in 1890, made possible by a generous contribution of the builder and architect Josef Hlávka. Among the first members of the Emperor Franz Joseph Czech Academy of Sciences, Letters and Arts appointed directly by the Emperor was the single representative of the life sciences - a pupil of Jan Evangelista Purkyně, botanist Ladislav Josef Čelakovský. However, the first ceremonial session of the Academy of Sciences in May 1891 was attended by other life sciences spe­cialists elected during 1890, e.g. zoologist and paleontologist Antonín Frič, organic chemist Bohuslav Raýman and botanist Josef Velenovský., and Martin Franc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

19. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. IV. Mezi dvěma světy. 1939-55

Creator:
Martin Franc
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901-1950, dějiny vědy, vědecké instituce a organizace, history of science, scientific institutions and organizations, Československo, Czechoslovakia, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Období okupace Československa znamenalo mohutný útlum české vědy vyvolaný především zavřením vysokých škol a nacistickou perzekucí mnohých badatelů. Česká akademie věd a umění fungovala přes celé období, i ona se však potýkala s vážnými problémy a ochromením činnosti. Klidu se nedočkala ani po skončení válečného konfliktu, kdy se prudce zvýšil tlak na její zásadní transformaci do podoby centralizované akademie věd. Nakonec představitelé nové komunistické moci ČAVU i další tradiční instituce české vědy zrušili a vybudovali především na přírodní a technické vědy orientovanou Československou akademii věd (ČSAV), která se hlásila jen k části tradic ČAVU a Královské české společnosti nauk., The occupation of Czechoslovakia resulted in the enormous suppression of Czech science, primarily due to the closure of Universities and the Nazi persecution of many researchers. The Czech Academy of Sciences and Arts operated throughout this period, but also came up against serious problems and paralysis of its activities. After the end of the war, pressure mounted sharply to transform it fundamentally into a centralized Academy of Sciences. Eventually the representatives of the new communist power closed down CASA and other traditional Czech research institutions and created a Czechoslovak Academy of Sciences, primarily focusing on natural and technical sciences, and espousing only some of the traditions of CASA and the Royal Bohemian Society of Sciences., and Martin Franc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

20. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V. Dva třesky v ČSAV 1953-65

Creator:
Martin Franc
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Botanický ústav (Československá akademie věd), Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Československá akademie věd, Biologický ústav (Československá akademie věd), Ústav experimentální botaniky (Československá akademie věd), 2. polovina 20. století, vědci, botanický výzkum, vědecké instituce a organizace, dějiny vědy, dějiny institucí a organizací, scientists, botanical research, scientific institutions and organizations, history of science, vědy o živé přírodě, osobnosti vědy, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Po zahájení činnosti v roce 1953 v Československé akademii věd v rámci její IV. biologicko-lékařské sekce fungovalo pouze pět samostatných pracovišť. Vedle mohutného Biologického ústavu šlo o Laboratoř pro výzkum vyšší nervové činnosti, Laboratoř pro elektronovou mikroskopii v biologii, Sbírka autotrofních rostlin a na Slovensku sídlící Virologický ústav. Článek sleduje postupný rozrod pracovišť, zejména ve dvou etapách - první zvýšení počtu akademických institucí zabývajících se živou přírodou přišlo již na počátku roku 1954, i když se jednalo spíše o laboratoře představující pouhé zárodky pozdějších ústavů. Důležitou roli v celém procesu sehrávala i Geobotanická laboratoř navazující na Geobotanickou komisi fungující již od roku 1952. K dalšímu "velkému třesku" a zvýšení počtu pracovišť ČSAV bádajících v oblasti živé přírody došlo v roce 1962. Jeho základem se stalo rozčlenění Biologického ústavu na několik samostatných institucí. Z dosavadních oddělení a dalších útvarů v rámci Biologického ústavu vznikly např. Parazitologický ústav, Entomologický ústav nebo Ústav experimentální botaniky. V roce 1962 se také definitivně zformoval samostatný Botanický ústav navazující na Geobotanickou laboratoř. Do 60. let tak již Československá akademie věd vstoupila s široce vybudovanou badatelskou strukturou pro vědy o živé přírodě, v níž působila celá řada špičkových vědců pracujících na nejvyšší mezinárodní úrovni. Přispěl k tomu jistě i rozvoj zahraničních kontaktů spojených i s velkými mezinárodními programy, jako byl např. IBP (Mezinárodní biologický program)., A key role was played in the Czechoslovak Academy by the system of research institutes. This part of the series deals primarily with the structure of these institutes and the changes they underwent, while focusing on the issues surrounding the integration of botanical research. After the launch of activities in 1953 at the Czechoslovak Academy of Sciences, only five independent departments operated at the Fourth Biological and Medical Section. This article follows the gradual development of these departments. The first increase in the number of academic institutions dealing with life sciences came in 1954. The next "big bang" and increase in the number of CSAS departments researching life sciences took place in 1962. Hence the Czechoslovak Academy of Sciences entered the 1960s with a broadly based research structure for life sciences, in which numerous top scientists operating at the highest international standard were working. This was also surely facilitated by the development of foreign contacts associated with large international projects, such as IBP (International Biological Programme)., and Martin Franc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public