Search

Start Over Subject epistemologie

11. Marx, Althusser a problém metody /

Creator:
Kužel, Petr,
Type:
text and studie
Subject:
Filozofie, Marx, Karl,, Althusser, Louis,, Bachelard, Gaston,, filozofové němečtí, filozofové francouzští, epistemologie, metody, interpretace, myšlení filozofické, kritika, ekonomie politická, ideologie, filozofie marxistická, Německo, světové dějiny 1789-1918, filozofie, filozofové, Francie, and světové dějiny od r. 1918 do současnosti
Language:
Czech
Description:
Max, Althusser and the problem of method.
Rights:
unknown

12. Michail Bachtin medzi antropológiou a epistemológiou: chronotopické myslenie ako účastné myslenie /

Creator:
Duleba, Maxim
Type:
text and studie
Subject:
Filozofie, Bachtin, Michail Michajlovič,, filozofové ruští, vědci literární, antropologie, epistemologie, čas, prostor, Rusko, světové dějiny od r. 1918 do současnosti, and filozofie, filozofové
Language:
Slovak
Description:
Mikhail Bakhtin between Anthropology and Epistemology: Chronotopic Thinking as Participatory Thinking.
Rights:
unknown

13. Místo myšlenkových experimentů ve filosofii

Creator:
Tvrdý, Filip
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
epistemologie, filosofie vědy, myšlenkové experimenty, eliminativismus, argumentace, epistemology, philosophy of science, thought experiments, eliminativism, and argumentation
Language:
Czech
Description:
Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i fi losofi i. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních fi losofů vedla k vytvoření defl ačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve fi losofi i střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve fi losofi i používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle neuskutečnitelné a uzavřené vůči možnosti empirické falsifi kace. Navíc jsou založeny na vadných analogiích a neoprávněně přenášejí důkazní břemeno. Persvazivní úspěšnost myšlenkových experimentů je velmi nízká, a proto nedokáží přispět k řešení fi losofi ckých problémů. Závěrem článku je, že nejběžnější druhy myšlenkových experimentů by měly být odstraněny ze souboru fi losofi ckých metod. and Th ought experiments are popular tools of argumentation in science and philosophy. Th e criticism of these experiments from naturalized and experimental philosophers has led to the formation of defl ationary and minimalist approaches that weaken the epistemic power of thought experiments and reconcile them with empiricism. Th is paper aims to demonstrate that these attempts do not overcome the main problems encountered by thought experiments in philosophy. Th e limits of human rationality and imagination prevent experimenters from solving unrealistic scenarios in a reliable way. Th ought experiments in philosophy are diff erent from science because the real ones usually cannot be implemented and are not open to the possibility of empirical falsifi cation. Moreover, they are based on defective analogies and they shift the burden of proof unfairly. Th e persuasive success of thought experiments is very low; therefore, they cannot contribute to the solution of philosophical problems. Th e paper concludes that the most common types of thought experiments should be removed from the set of philosophical methods.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

15. Patočkova fenomenologie jako první filosofie a přísná věda /

Creator:
Ritter, Martin,
Type:
text and studie
Subject:
Filozofie, Patočka, Jan,, Rorty, Richard,, Heidegger, Martin,, Husserl, Edmund,, filozofové, filozofie, fenomenologie, epistemologie, ontologie, Československo 1918-1992, filozofie, filozofové, světové dějiny 1789-1918, and světové dějiny od r. 1918 do současnosti
Language:
Czech
Description:
Patočka's phenomenology as first philosophy and strict science.
Rights:
unknown

17. Pierre-Daniel Huet a jeho přínos novověkému skepticismu

Creator:
Parusniková, Zuzana
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Pierre-Daniel Huet, skepticismus, epistemologie, fideismus, věda, scepticism, epistemology, fideism, science, scepticisme, épistémologie, and fidéisme
Language:
Czech
Description:
Pierre-Daniel Huet, významný učenec, který se zabýval filosofií, teologií, historií i literaturou, zemřel právě před 300 lety. Své současníky Huet nejvíce zaujal ostrou kritikou kartezianismu. Ze stanoviska empirismu a skepticismu odmítl pozici arogance rozumu v epistemologii a důvěryhodnost racionálních důkazů Boha v teologii. Největší vliv na vývoj novověké filosofie měl však jeho skepticismus, ve kterém Huet rozvíjel myšlenky antických skeptiků především s důrazem na nemohoucnost lidské mysli dospět k pravdivému či jistému poznání. V článku rozvíjím analýzu Huetova skepticismu v širším kontextu znovuoživení antické skeptické tradice v západní Evropě v 16. a 17. století a propaguji relativně novou interpretaci formování novověké filosofie, v níž hraje tato tradice klíčovou roli., Pierre-Daniel Huet (Huetius, 1630–1721), a scholar of immense erudition, died 300 years ago. Huet wrote many works on philosophy, theology, history and literature. At his time Huet was best known for his fierce criticism of Cartesianism. From an empiricist and sceptical standpoints, he attacked the position of the arrogance of reason in epistemology and the credibility of rational proofs of God in theology. But it was Huet’s scepticism, developing the arguments of the ancient sceptics and insisting on the principal weakness of human mind to achieve true and certain knowledge, that had the biggest impact on the development of early-modern philosophy. I analyze Huet’s scepticism in the context of the revival of the ancient sceptical tradition in Western Europe in the 16th and 17th centuries and promote a relatively new interpretation of the formation of early-modern philosophy, in which scepticism is supposed to play a constitutive role., and Pierre-Daniel Huet (Huetius, 1630–1721), éminent savant, théologien, historien, littéraire, mort il y a 300 ans. Huet passionna ses contemporains par sa critique lancinante du cartésianisme. Il refusa, en s’appuyant sur l’empirisme et le scepticisme, l’arrogance de la raison dans l’épistémologie ainsi qu’il refusa dans la théologie la confiance dans les preuves rationnelles de Dieu. Huet influença significativement l’essor de la philosophie moderne par son scepticisme en développant les pensées des vieux sceptiques tout en accentuant l’impuissance de l’esprit humain d’arriver à la connaissance vraie ou certaine. Je développe dans mon article l’analyse du scepticisme par Huet dans le contexte plus large de la renaissance de l’antique tradition sceptique vivante en Europe occidentale aux XVIIe et XVIIIe siècles tout en diffusant une interprétation relativement neuve de la formation de la philosophie moderne dans laquelle cette tradition joue le rôle clé.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

20. Role myšlenkového experimentu ve vědě a filozofii

Creator:
Picha, Marek
Format:
text/pdf
Type:
Other
Subject:
myšlenkový experiment, epistemologie, důkazní břemeno, and Philosophy
Language:
Czech
Description:
Audiozáznam přednášky proslovené ve Filozofické jednotě na Katedře filozofie dne 26. března 2012. V přednášce se pokouším o velmi základní rozlišení tří funkcí, jež mohou myšlenkové experimenty plnit. Nejprve nabízím liberální definici myšlenkového experimentu, podle níž nejde nutně o výjimečné, nereálné, teoreticky zajímavé, bizarní, imaginární scénáře, nýbrž o celkem běžné představování si situace s kognitivním cílem. Snažím se ukázat, že navzdory své šíři je tato definice přiměřeným zachycením všech podstatných vlastností útvarů, jež intuitivně mezi myšlenkové experimenty počítáme. Stručně se poté věnuji prvnímu významu myšlenkových experimentů: imaginární příklady jsou názornou pomůckou při posilování již získaných přesvědčení. Jejich první význam je didaktický. Druhý možný význam myšlenkových experimentů je předmětem vyhraněných diskusí zejména v posledním dvacetiletí: imaginární příklady jsou zdrojem zdůvodnění. Jejich druhý význam je tedy epistemický. Zatímco je však první, didaktický význam zcela nekontroverzní, epistemický význam myšlenkových experimentů je předmětem mnoha odmítnutí. Myšlenkové experimenty jsou tak často odkázány pouze do role názorných pomůcek bez další hodnoty. Snažím se ukázat, že existuje ještě třetí význam myšlenkových experimentů, význam dialektický. Vhodně použitý myšlenkový experiment může v kritické diskusi sloužit jako "přenašeč důkazního břemene", tj. dokáže vyvolat argumentační tlak na protistranu. Imaginární scénář může za jistých okolností fungovat jako legitimní argument, aniž bychom však nutně museli předpokládat silný epistemický význam myšlenkových experimentů. Myšlenkové experimenty tak mohou být víc než jen líbivé ornamenty, zároveň ale nejsme zavázáni k obhajobě problematické epistemické teze.
Rights:
unknown