Thought experiments are frequently vague and obscure hypothetical scenarios that are difficult to assess. The paper proposes a simple model of thought experiments. In the first part, I introduce two contemporary frameworks for thought experiment analysis: an experimentalist approach that relies on similarities between real and thought experiment, and a reasonist approach focusing on the answers provided by thought experimenting. Further, I articulate a minimalist approach in which thought experiment is considered strictly as doxastic mechanism based on imagination. I introduce the basic analytical tool that allows us to differentiate an experimental core from an attached argumentation. The last section is reserved for discussion. I address several possible questions concerning adequacy of minimalistic definition and analysis., Myšlenkové experimenty jsou často vágní a temné hypotetické scénáře, které je těžké posoudit. Příspěvek navrhuje jednoduchý model myšlenkových experimentů. V první části představuji dva současné rámce pro analýzu myšlenkového experimentu: experimentistický přístup, který se opírá o podobnosti mezi skutečným a myšlenkovým experimentem a přístupem k rozumu, který se zaměřuje na odpovědi poskytované experimentováním s myšlenkami. Dále artikuluje minimalistický přístup, ve kterém je experiment experimentu považován za přísně doxastický mechanismus založený na představivosti. Představuji základní analytický nástroj, který nám umožňuje odlišit experimentální jádro od připojené argumentace. Poslední sekce je vyhrazena k diskusi. Zabývám se několika možnými otázkami týkajícími se přiměřenosti minimalistické definice a analýzy., and Marek Picha
The paper is a contribution to the debate on the epistemological status of thought experiments. I deal with the epistemological uniqueness of experiments in the sense of their irreducibility to other sources of justification. In particular, I criticize an influential argument for the irreducibility of thought experiments to general arguments. First, I introduce the radical empiricist theory of eliminativism, which considers thought experiments to be rhetorically modified arguments, uninteresting from the epistemological point of view. Second, I present objections to the theory, focusing on the critique of eliminativism by Tamar Szabó Gendler based on the reconstruction of Galileo’s famous Pisa experiment. I show that her reconstruction is simplistic and that a more elaborate reconstruction is needed for an appropriate assess-ment of the epistemic power of general argument. I propose such a reconstruction and demonstrate that the general version of the Pisa experiment is epistemically equal to the particular one. Thus, from an epistemological perspective, Galileo’s thought experiment is reducible to a straightforward argument without particular premises., Příspěvek je příspěvkem do debaty o epistemologickém stavu experimentů myšlení. Zabývám se epistemologickou jedinečností experimentů ve smyslu jejich neredukovatelnosti na jiné zdroje ospravedlnění. Zvláště kritizuji vlivný argument pro ireducibilitu myšlenkových experimentů k obecným argumentům. Nejprve představuji radikální empirickou teorii eliminativismu, která považuje myšlenkové experimenty za rétoricky modifikované argumenty, nezajímavé z epistemologického hlediska. Za druhé, předkládám námitky proti teorii, zaměřené na kritiku eliminativismu Tamara Szabó Gendlera na základě rekonstrukce slavného experimentu v Pise v Galileu. Ukazuji, že její rekonstrukce je zjednodušující a že je zapotřebí propracovanější rekonstrukce pro vhodné posouzení epistemické moci obecného argumentu. Navrhuji takovou rekonstrukci a prokázat, že obecná verze experimentu v Pise je epistemicky rovnocenná té konkrétní. Z epistemologického hlediska je tedy Galileův myšlenkový experiment redukovatelný na jednoduchý argument bez konkrétních prostor., and Marek Picha
Audiozáznam přednášky proslovené ve Filozofické jednotě na Katedře filozofie dne 26. března 2012. V přednášce se pokouším o velmi základní rozlišení tří funkcí, jež mohou myšlenkové experimenty plnit. Nejprve nabízím liberální definici myšlenkového experimentu, podle níž nejde nutně o výjimečné, nereálné, teoreticky zajímavé, bizarní, imaginární scénáře, nýbrž o celkem běžné představování si situace s kognitivním cílem. Snažím se ukázat, že navzdory své šíři je tato definice přiměřeným zachycením všech podstatných vlastností útvarů, jež intuitivně mezi myšlenkové experimenty počítáme. Stručně se poté věnuji prvnímu významu myšlenkových experimentů: imaginární příklady jsou názornou pomůckou při posilování již získaných přesvědčení. Jejich první význam je didaktický. Druhý možný význam myšlenkových experimentů je předmětem vyhraněných diskusí zejména v posledním dvacetiletí: imaginární příklady jsou zdrojem zdůvodnění. Jejich druhý význam je tedy epistemický. Zatímco je však první, didaktický význam zcela nekontroverzní, epistemický význam myšlenkových experimentů je předmětem mnoha odmítnutí. Myšlenkové experimenty jsou tak často odkázány pouze do role názorných pomůcek bez další hodnoty. Snažím se ukázat, že existuje ještě třetí význam myšlenkových experimentů, význam dialektický. Vhodně použitý myšlenkový experiment může v kritické diskusi sloužit jako "přenašeč důkazního břemene", tj. dokáže vyvolat argumentační tlak na protistranu. Imaginární scénář může za jistých okolností fungovat jako legitimní argument, aniž bychom však nutně museli předpokládat silný epistemický význam myšlenkových experimentů. Myšlenkové experimenty tak mohou být víc než jen líbivé ornamenty, zároveň ale nejsme zavázáni k obhajobě problematické epistemické teze.
The text focuses on Lem's rejection of the Chinese Room, a prominent challenge to the sufficiency of the Turing test. After outlining Lem's relationship to the Turing test, it offers an exposition of two of Lem's thought experiments, the Gramophone and the Jigsaw, whose critique is directly related to the critique of the Chinese Room. The text shows that Lem's key argument is to point out the computational naivety of the machines that feature in these experiments. The text concludes by presenting some of Lem's views on the nature of machine consciousness.