Přestože předpokladem úspěšné realizace didaktických a výchovných cílů ve výuce je ustavení adekvátních mocenských vztahů mezi učitelem a žáky, byl koncept moci učitele ve školní třídě do odborného českého pedagogického prostředí zaveden až nedávno a byl zatím zkoumán prostřednictvím interview, pozorování, reflektivních textů a jejich kvalitativních analýz (např. Makovská, 2010, 2011; Šeďová, 2011, 2015). Naším cílem je představit českou adaptaci dotazníkového nástroje Teacher Power Use Scale – TPUS (Schrodt, Witt, & Turman, 2007), která měří pět tradičně odlišovaných bází relační moci (expertní, referenční, legitimní, donucovací a odměňovací) dle teorie Frenche a Ravena (1959). Přínosem tohoto kvantitativního přístupu je relativně rychlé z jištění daných bází moci učitele u velkého počtu respondentů a srovnatelnost výsledků. Adaptace se zaměřovala na rozšíření věkového spektra pro užití nástroje (tj. na žáky a učitele druhého stupně základní školy) a přiz působení nástroje českým podmínkám. Pětifaktorový model byl redukován na čtyřfaktorové řešení, protože legitimní a donucovací báze moci byly českými žáky vnímány jako jeden faktor. Vysoké korelace těchto bází moci jsou z jišťovány i v jiných, zahraničních studiích. Koeficienty reliability dosahovaly pro všechny báze moci hodnot nad 0,70. Českou verzi dotazníku Báze moci: verze pro učitele (BMS) je možné používat jak pro výzkumné účely, tak v praxi (učiteli či vzdělavateli učitelů, kde může obohatit jejich pohled na vlastní pedagogické působení). and Even though the establishment of power relations among teachers and students is a precondition for successful realization of didactical and educational aims in instructional settings, the concept of teacher power was only lately stabilized within Czech educational theory and has been investigated only qualitatively through interviews, observations, and reflective texts (e.g. Makovská, 2010, 2011; Šeďová, 2011, 2015). Our aim is to present a Czech adaptation of the Teacher Power Use Scale (Schrodt, Witt, & Turman, 2007), which measures relational power traditionally differentiated into five power bases (expert, reference, legitimate, coercive, and reward) according to French and Raven's theory (1959). The benefit of this quantitative approach is its relatively fast estimation of the five teacher power bases even with a high number of respondents and the comparability of the resultant findings. The adaptation focused on extending the instrument's applicability to a larger variety of respondents (younger learners at ISCED 2A and their teachers) and Czech educational conditions. The five factor/bases model was reduced by confirmatory factor analysis, item analysis, and reliability analysis to a four-factor solution because Czech students in lower secondary education perceived legitimate and coercive power bases as a single factor. High correlations between these bases have also been reported in other international studies. The reliability coefficients for all power bases were higher than 0.70. The Czech version of the instrument (Báze moci: verze pro učitele) can be used further in research or instructional practice – by teachers and teacher educators, where it can broaden their views on their own educational work.
Non-traditional students represent an important group of university students, and that is why their motivation to study is an important factor that affects current university education. This study investigates the academic motivation of Czech students who are considered non-traditional because of their age (they are older than 26) and at the same time have experienced a break of at least one year in their formal educational trajectory. The Czech version of the Academic Motivation Scale (AMS) has been used to measure academic motivation. The purpose of this study is to examine the factor structure of the Czech version of the AMS on a sample of 1,885 first-year students at Masaryk University and determine if this tool is functional even on a specific group of non-traditional students and to identify differences in particular types of academic motivation between traditional and non-traditional students. The results of confirmatory factor analysis showed that the Czech version of the AMS is a valid scale with a factor structure corresponding to the original model, and based on measurement invariance analysis we can state that the Czech version of the AMS can be used to compare traditional and non-traditional students. The results of regression analyses suggest that non-traditional students had significantly higher values for all types of intrinsic motivation and lower values for most types of extrinsic motivation. In the case of amotivation, it was again the non-traditional students with significantly lower values, which suggests that the absence of a motivation to study tends to be more common in younger students who are continuously receiving formal education.
Cílem textu je reanalýza testu Diagnostika struktury matematických schopností (Traspe a Skalková, 2013), který slouží k zjišťování obtíží v rozvoji matematických schopností u dětí ve věkovém rozmezí od doby těsně před nástupem do základní školy až do pátého ročníku. Test obsahuje 14 vývojových škál a celkové skóry, celkem je k dispozici 22 škál s percentilovými normami. Tato studie pracuje se standardizačním (N = 878) a poradenským (N = 877) vzorkem a zaměřuje se na tři hlavní témata: (1.) ověření reliability součtových skórů prostřednictvím stratifikovaného Cronbachovo alfa, ověření obsahové validity testu a jeho férovosti pomocí (2.) série konfirmačních faktorových analýz a (3.) analýzy diferenciálního fungování položek (DIF). Odhady reliability se zohledněním vícedimenzionální struktury součtových skórů docílily až dvakrát (v případě celkového skóre až třikrát) menších standardních chyb měření a tedy i intervalů spolehlivosti. Strukturní modely podpořily předpoklad slabé faktorové invariance u dětí v 2.–5. ročníku ZŠ vyjma subtestu automatizace početních dovedností (jehož vztah s celkovými matematickými schopnostmi vzrůstá spolu s věkem dětí), faktorová struktura pro žáky prvních tříd a předškolní děti je nicméně odlišná a v poradenské populaci pak nelze identifikovat žádné stabilní faktory. Ukázalo se ale také, že subtest matematické pojmy lze samostatně použít u běžné populace pro kratší skríning celkové úrovně matematických schopností. Jednotlivé škály se pak během analýzy DIF ukázaly být ne zcela invariantní napříč ročníky i oběma vzorky: zdá se tedy, že nižší skóre v testu nemusí znamenat jen „kvantitativně nižší“ míru schopností v příslušných rysech, ale do jisté míry též kvalitativní odlišnosti od běžné populace. Článek poskytuje konkrétní doporučení pro další používání testu v běžné diagnostické praxi. and The goal of this paper is the reanalysis of the Czech “Assessment of the structure of mathematical abilities” test (Traspe and Skalková, 2013), designed to assess problems related to the development of mathematical abilities in children aged approx. 5–11 years. The test contains 14 developmental scales and total scores – a total of 22 test scores with percentile norms. This study uses normative (N = 878) and clinical (N = 877) samples and focuses on three objectives: (1.) the estimation of composite scores reliability using stratified Cronbach's alpha; assessment of content validity and test fairness using (2.) a series of confirmatory factor analyses and (3.) differential item functioning analysis (DIF). Reliability estimates, which took into account the multidimensional structure of composite scores, led to a two-fold (in the case of total score, a three-fold) decrease in standard errors and narrower confidence intervals. Structural models supported the assumption of a weak factorial invariance between grades 2 to 5, except the Computing Automation subtest (the relationship of which with overall math ability strengthens with age). However, the factorial structures for first graders and younger children were different and there was no clear factor structure in the clinical sample. Results also suggested that the Mathematical Ideas subtest can serve as a screening method of the overall level of mathematical abilities. Single scales were not shown to be invariant according to the DIF analyses between grades and samples, which might mean that lower scores do not simply imply lower levels of mathematical ability, but also qualitative differences. This paper offers further recommendations for test use in common assessment situations.