Objectives. Neuropsychological tests employ several cognitive functions to a different extent. Thus, factor structures of various neuropsychological batteries and their analyses show both similarities and discrepancies. The study explores the Czech comprehensive neuropsychological battery for SuperAgers (older people with excellent cognition) from the cross-sectional and longitudinal point of view in respect to its factor structure and its stability over time. Sample and settings. The study sample consisted of 361 healthy older adults (age 60–94) assessed in years 2012 and 2015 with cognitive tests battery. Statistical analyses. Data were analyzed with confirmatory factor and invariance analyses over time using multiple competing theory-driven models of cognition based on previous studies consisting of 1–5 factors. Results. The results show that the best fitting model consists of four factors: verbal memory, attention/working memory, executive functions, and language. The results also suggest that the four factorial structure of cognition in healthy older people was the most stable. This reflects their cognitive functioning and highlights the need to identify the SuperAgers on the basis of performance in multiple cognitive domains. The authors propose that these four domains should be taken into account for identifying SuperAgers and that comparing competing models should be a standard procedure in future studies.Limitations. The visuospatial or nonverbal memory factors were not represented in our study with relevant tests. Our sample consisted of healthy older adults. and Cíle. Neuropsychologické testy sledují v různé míře řadu kognitivních funkcí. Faktorové struktury různých neuropsychologických baterií a jejich analýzy tak vykazují jak podobnosti, tak 49Metodické studie/rozdíly. Studie zkoumá českou komplexní neuropsychologickou baterii pro SuperAgery (starší osoby s vynikajícími kognitivními schopnostmi) z průřezového a longitudinálního hlediska s ohledem na její faktorovou strukturu a její stabilitu v čase. Soubor. Soubor tvořilo 361 zdravých starších osob (ve věku 60–94 let), které byly v letech 2012 a 2015 hodnoceny pomocí baterie kognitivních testů. Statistické analýzy. Data byla analyzována konfirmační faktorovou analýzou a analýzou invariance v čase s využitím několika konkurenčních modelů kognice založených na teoriích vycházejících z předchozích studií a sestávajících z 1-5 faktorů. Výsledky. Výsledky ukazují, že nejlepší model se skládá ze čtyř faktorů: verbální paměť, pozornost/pracovní paměť, exekutivní funkce a jazyk. Tento model kognice byl také nejstabilnější. Model odráží kognitivní funkce zdravých seniorů a zdůrazňuje potřebu identifikovat SuperAgery na základě výkonu ve více kognitivních oblastech. Autoři navrhují, aby tyto čtyři domény byly brány v úvahu při identifikaci SuperAgerů a aby porovnávání konkurenčních modelů bylo standardním postupem v budoucích studiích. Omezení. Ve studii nebyly zastoupeny faktory vizuálně-prostorové funkce nebo neverbální paměti s příslušnými testy. Vzorek tvořili zdraví starší dospělí.
Cílem textu je reanalýza testu Diagnostika struktury matematických schopností (Traspe a Skalková, 2013), který slouží k zjišťování obtíží v rozvoji matematických schopností u dětí ve věkovém rozmezí od doby těsně před nástupem do základní školy až do pátého ročníku. Test obsahuje 14 vývojových škál a celkové skóry, celkem je k dispozici 22 škál s percentilovými normami. Tato studie pracuje se standardizačním (N = 878) a poradenským (N = 877) vzorkem a zaměřuje se na tři hlavní témata: (1.) ověření reliability součtových skórů prostřednictvím stratifikovaného Cronbachovo alfa, ověření obsahové validity testu a jeho férovosti pomocí (2.) série konfirmačních faktorových analýz a (3.) analýzy diferenciálního fungování položek (DIF). Odhady reliability se zohledněním vícedimenzionální struktury součtových skórů docílily až dvakrát (v případě celkového skóre až třikrát) menších standardních chyb měření a tedy i intervalů spolehlivosti. Strukturní modely podpořily předpoklad slabé faktorové invariance u dětí v 2.–5. ročníku ZŠ vyjma subtestu automatizace početních dovedností (jehož vztah s celkovými matematickými schopnostmi vzrůstá spolu s věkem dětí), faktorová struktura pro žáky prvních tříd a předškolní děti je nicméně odlišná a v poradenské populaci pak nelze identifikovat žádné stabilní faktory. Ukázalo se ale také, že subtest matematické pojmy lze samostatně použít u běžné populace pro kratší skríning celkové úrovně matematických schopností. Jednotlivé škály se pak během analýzy DIF ukázaly být ne zcela invariantní napříč ročníky i oběma vzorky: zdá se tedy, že nižší skóre v testu nemusí znamenat jen „kvantitativně nižší“ míru schopností v příslušných rysech, ale do jisté míry též kvalitativní odlišnosti od běžné populace. Článek poskytuje konkrétní doporučení pro další používání testu v běžné diagnostické praxi. and The goal of this paper is the reanalysis of the Czech “Assessment of the structure of mathematical abilities” test (Traspe and Skalková, 2013), designed to assess problems related to the development of mathematical abilities in children aged approx. 5–11 years. The test contains 14 developmental scales and total scores – a total of 22 test scores with percentile norms. This study uses normative (N = 878) and clinical (N = 877) samples and focuses on three objectives: (1.) the estimation of composite scores reliability using stratified Cronbach's alpha; assessment of content validity and test fairness using (2.) a series of confirmatory factor analyses and (3.) differential item functioning analysis (DIF). Reliability estimates, which took into account the multidimensional structure of composite scores, led to a two-fold (in the case of total score, a three-fold) decrease in standard errors and narrower confidence intervals. Structural models supported the assumption of a weak factorial invariance between grades 2 to 5, except the Computing Automation subtest (the relationship of which with overall math ability strengthens with age). However, the factorial structures for first graders and younger children were different and there was no clear factor structure in the clinical sample. Results also suggested that the Mathematical Ideas subtest can serve as a screening method of the overall level of mathematical abilities. Single scales were not shown to be invariant according to the DIF analyses between grades and samples, which might mean that lower scores do not simply imply lower levels of mathematical ability, but also qualitative differences. This paper offers further recommendations for test use in common assessment situations.