Početné pôdorysy veľkých dvojpriestorových domov kolovej konštrukcie na sídlisku lengyelskej kultúry (Lengyel II) v Žlkovciach predstavujú špecifický typ neolitickej architektúry. Takmer pravouhlé pôdorysy domov a striktne dodržiavaná konštrukčná schéma podnietili hľadanie jednotky dĺžkovej miery. V práci bola vykonaná analýza rozmerov domov zo Žlkoviec a Santovky štyrmi matematickými metódami: autokorelačnou analýzou, Fourierovskou analýzou, metódou minimalizácie fázovej disperzie PDM, metódou vlnkovej transformácie WT (wavelets transform) a tiež nelineárnou analýzou na zistenie počtu parametrov, s ktorými mohli súvisieť rozmery pôdorysov. Bolo zistené, že pri stavbe domov bol pravdepodobne použitý dĺžkový etalon blízky hodnote 2 metrov, ktorý sme pracovne nazvali lengyelská siaha (LS). S využitím LS bola konštruovaná aj elipsa primárneho rondelu v Žlkovciach. and This article presents an analysis of the numerous ground–plans of large two–roomed houses made of wooden posts from the Žlkovce settlement dating to the second period of the Lengyel culture. The homogenous scheme of the house–construction and the approximately rectangular ground–plans of the majority of uncovered houses initiated our search for a possible Neolithic length etalon. Dimensions of 19 houses from Žlkovce and from another Lengyel site Santovka were analysed by means of four mathematical methods: the autocorrelation analysis, the Fourier analysis, the method of phase–dispersion minimalization (PDM) and the method of wavelets transform (WT). An additional non–linear analysis uncovered a number of further parameters connected to ground–plan dimensions. A length etalon of approximately two meters has been calculated. The etalon has provisionally been labelled as "Lengyel span" (LS) or a Lengyel fathom. It was most probably used both in the construction of the houses and in the construction of the first ellipsoidal palisade enclosure in Žlkovce.
Anthropomorphic and zoomorphic clay figurines from the sites of the Middle Phase of the Lengyel culture in southern Poland, namely: Pleszów and Cło, are described. The anthropomorphic figurines are characterized by considerable schematization, initially with marked sexual features (steatopygy), and subsequently with only symbolic representation of the human body in the form of a cylinder. These figurines have closest analogies in the Eastern Lengyel complex. The zoomorphic figurines are, just as in the whole Lengyel complex, fairly schematic. Animals representations or animal heads occur also as pottery decorations. and Článek se zabývá antropomorfními a zoomorfními plastikami z jihopolských nalezišť střední fáze lengyelské kultury Pleszów a Cło. Antropomorfní plastiky byly charakterizovány jako značně schematizované – nejprve zdůrazňovaly pohlavní znaky (steatopygie) a následně zobrazovaly lidské tělo pouze v podobě válce. Nejbližší analogie mají ve východní části lengyelského kulturního komplexu. I zoomorfní plastiky jsou, stejně jako v celém lengyelském komplexu, dosti schematizované. Zobrazení zvířat nebo jejich hlav se také vyskytuje jako součást výzdoby na nádobách.
Převážná část bohatých radiolaritových industrií z moravské strany Bílých Karpat pochází z mladého neolitu, příp. počátku eneolitu. Nalézá se ve zvláštním typu stanic, jež nenaplňují kriteria trvalého zemědělského osídlení (nedostatek zahloubených struktur, keramiky a broušených nástrojů), avšak ani parametry dílenských stanovišť (vzdálenost od vlastních výchozů, pokročilá redukce suroviny, srpové čepelky). Jediné dvě lokality, které snad můžeme kulturně klasifikovat (gravettien?), leží bezprostředně nad řekou Vlárou (Bylnice II a Vlachovice), což souhlasí se sídelním vzorcem zmíněné kultury. V blízkosti zdrojů radiolaritu lze očekávat stopy všech mladopaleolitických skupin s výjimkou bohunicienu, kde je radiolarit vzácností. Přestože se radiolarit nejvíce šíří ve starší době kamenné, zůstávají paleolitické artefakty na moravské straně v Bílých Karpat velmi sporé. Některé z nich lze však datovat již do středního paleolitu. V neolitu a eneolitu, kam by měla spadat domnělá těžba (bezpečně zatím nedoložená), využití této suroviny rapidně klesá, a to i na východní Moravě. Pokud budeme extrakci a distribuci silicitů přisuzovat jen praktické funkce, nebudeme schopni tyto rozpory uspokojivě vysvětlit. and Major part of the abundant radiolarite industries from the Moravian side of the White Carpathians dates to the Late Neolithic or to the onset of the Eneolithic. These industries come from a special type of sites, which meet neither the criteria of a permanent agrarian occupation (lack of recessed structures, pottery and polished tools) nor the parameters of workshop localities (some km away from primary outcrops, advanced core reduction, sickle blades). The only two localities, which might perhaps be culturally classified (Gravettian?), are situated immediately above the river Vlára (Bylnice II and Vlachovice), corresponding herewith to the settlement pattern of the said culture. In the neighbourhood of radiolarite deposits we can expect evidence of all Upper Palaeolithic groups except Bohunician, in which this material is rare. Even though radiolarite spreads widely mostly in the Palaeolithic, artefacts of this period remain very sporadic on the Moravian side of the White Carpathians. However, some of them can be dated to the Middle Palaeolithic already. In the Neolithic and Eneolithic, in which the supposed mining activity (not yet reliably proved) should have taken place, the exploitation of this raw material decreases rapidly, as well in Eastern Moravia. If we attribute the extraction and distribution of siliceous rocks only with practical purpose, we will not be able to explain these contradictions in a satisfactory way.
Stránská skála represents an important geological and archaeological site. It is also known for its rich deposits of Jurassic cherts that were utilized in various ways during different stages of Moravian prehistory. The substantial Early Upper Paleolithic occupation events are of great significance and have been subject to several international research projects. Archaeological excavations targeting mining and workshop areas were resumed in the last years with a focus on Late Neolithic and Early Eneolithic activities. This paper introduces this project and summarizes recent results. Trends in the chipped industry within the Stránská skála workshop area are outlined, focusing on raw material variability, technology-typology, chronology, and socioeconomic aspects. The first indicators of the location and other aspects of post-Paleolithic mining activities in the field of Stránská skála III are introduced and discussed in the context of mining and workshop activities of similar contemporary features in the Czech Republic and neighboring regions. and Stránská skála představuje významnou geologickou a archeologickou lokalitu známou také jako bohatý zdroj jurských rohovců, které byly různou měrou využívány po velkou část moravského pravěku. V několika posledních letech byl obnoven výzkum těžebního a dílenského areálu na Stránské skále, a to především se zaměřením na poznání těchto aktivit v mladém neolitu až starém eneolitu. Studie přibližuje výsledky prvních výzkumných sezón projektu. Nastíněn je zde vývoj štípaných industrií z dílenského areálu, a to jak z pohledu surovinové variability místních rohovců, tak z hlediska technologicko-typologických, chronologických a socio-ekonomických aspektů. Představeny jsou rovněž první indicie týkající se lokalizace a charakteru post-paleolitické těžby rohovců v poloze Stránská skála III, jež jsou zasazeny do kontextu obdobně datovaných težebních a dílenských areálů v českých zemích a okolí.
One of the characteristics of the Late Band Pottery (Band Keramik) culture (Lengyel culture – Brześć Kujawski group) on the Polish Lowlands are settlements of the Brześć Kujawski type. This name also describes extensive (3–6 ha) systems repeated over several hundreds of years as residential complexes composed of numerous so–called longhouses as well as other accompanying earthen economic and funereal structures. On the Polish Lowland, these have hitherto been found exclusively on the lands of Kujavia, where they occurred in the period 4500–4000 B.C. This paper aims to initially present two new settlements, the first to be discovered outside of Kujavia: Racot (Wielkopolska) and Zelgno (Chełmno Land). and Jedním z charakteristických rysů pozdní fáze lengyelské kultury (skupina Brześć Kujawski) v Polské nížině je výskyt osad typu Brześć Kujawski. Jedná se o rozlehlé (3–6 ha), v průběhu několika set let opakovaně obnovované areály obytné zástavby, složené z početných tzv. dlouhých domů a dalších, hospodářských či hrobových objektů. Z Polské nížiny byly doposud známy výlučně z Kujav, kde vznikaly v době 4500–4000 př. Kr. Článek přináší poznatky o dvou nových osadách odkrytých prvně mimo oblast Kujav – v Racotu (Velkopolsko) a Zelgnu (Chelmiňsko).
The Moravian Painted Ware Culture settlement in Slavíkovice “Ostánce“ represents one of the most elaborately excavated sites in the peripheral area of western Moravia. The microregion is situated in the foothills of the Czech-Moravian Highlands at a relatively high altitude. More than forty MPW Culture sites have been recorded, mostly corresponding to its younger phase. The current study presents the results of recent surface surveys as well as minor detective and rescue probing. Apart from the large number of finds, a radiocarbon date has assisted in placing the site within the absolute chronology framework of the Moravian MPW Culture (Kuča et al. 2012). A detailed analysis of the archaeological findings allowed comparisons to other similarly dated sites in the area of interest and with the other peripheral regions in south-western Moravia (Bartík 2014a, 22, fig. 6). An attempt at reconstructing the paleoclimate forms an integral part of this study., Jaroslav Bartík, Milan Vokáč, Martin Kuča, Alžběta Čerevková, Lubomír Prokeš, Miriam Nývltová Fišáková., and Obsahuje seznam literatury
Počáteční stadium eneolitu patří na území Čech k obdobím nálezově silně podreprezentovaným. Stále tedy má význam pracovat i s nedostatečně dokumentovanými materiály – což je případ nálezového souboru z Hřebče, lokality z jihozáp. výspy středočeské sídelní ekumeny. Soubor, získaný patrně z větší jámy hliníku, je pozoruhodný nejen z hlediska kvality a četnosti, ale i chronologickým rozsahem, zahrnujícím období od pozdně lengyelského horizontu po počátek baalberského stupně kultury nálevkovitých pohárů, resp. závěrečný stupeň michelsberské kultury (ca 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). Jde zjevně o další příklad dlouhodobě zanášených objektů, příp. terénních muld. and The initial stage of the Eneolithic period is a period much under-represented on Bohemian territory. It therefore makes sense to continue working even with insufficiently documented materials – which is the case with the find assembly from Hřebeč (distr. Kladno), a site on the south-western edge of the Central Bohemian settlement ecumene. The assembly, collected apparently from a larger clay-pit, is noteworthy not only in terms of quality and number, but also in terms of chronological scope, covering the period from the Bohemian Late Lengyel to the Late Michelsberg/Early Funnel Beaker culture (ca. 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). This is evidently an example of long-term siltation of features, or low ground terrain, as shown in similar situations from Bohemia and Moravia.
This article presents a Moravian Painted Ware culture site Březník in the Czech-Moravian Highlands. The emphasis is on evaluation of surface finds in the „Střední hon“ field and assessing the archaeological material and geographical aspects. The new findings are placed in a regional context with regard to the area between Oslava and Chvojnice rivers as well as in the wider context (southwest Moravia). We also compared it to a nearby Moravian Painted Ware site located in the „Zadní hon“ field. Interestingly, although Březník is located on the periphery of the known Neolithic occupation zone, the peripheral effect is not apparent at this site (as it is at other sites considered to be located on the periphery). One particularity of this region is a high concentration of muscovite (obtained from local schist outcrops) in the ceramic matter. The lithic sources are mostly local and regional (Brno Massif, Boskovice Furrow and Krumlovský Les cherts). There are also some raw materials imported from great distances (metabazite of the Jizerské hory type, obsidian, erratic chert and Polish cherts). Based on the chronology, material culture and geographical position, Březník – „Střední hon“ can be placed into the early phase Ib (Lengyel I) of the Moravian Painted ware culture., Jaroslav Bartík, Lenka Běhounková, Martin Kuča., and Obsahuje seznam literatury
The well of the Stroke–Ornamented Ware culture, discussed in this paper, was discovered at Konary in August 1999. The site lies near the well–known complex of sites at Brześć Kujawski (some 8 km to the west). The available findings show that the well was built in the early phase of the use–life of a large settlement composed of trapezoidal houses. The well, which was 4.5 m deep, was dug in hard moraine clay. The bottom of the well yielded a characteristic amphora lavishly ornamented with a stroke patternin geometric arrangement, dating to phase IV of the Stroke-Ornamented Ware culture after M. Steklá–Zápotocká. Though discoveries of wells have already been recorded in the Linear Pottery culture, the well from Konary is by far the most credible and remarkable discovery. and Studna z období kultury s vypíchanou keramikou, jež je pojednávána v článku, byla odkryta v Konarech v srpnu 1999 nedaleko známého komplexu lokalit u obce Breść Kujawski. Studna byla zřízena v počáteční fázi života rozsáhlého sídliště s trapezovitými domy. Byla vykopána v tvrdém morénovém jílu do hloubky 4,5 m. Na dně studny ležela typická amfora bohatě zdobená vypíchanými geometrickými vzory, datovaná do IV. fáze kultury s vypíchanou keramikou podle M. Steklé–Zápotocké. Ačkoli známe studny již z kultury s lineární keramikou, studna z Konar se díky nálezovým okolnostem řadí k objektům s nejvyšší vypovídací hodnotou.
Rescue excavation in Dzeravá Skala cave near Plavecký Mikuláš – fi eld season 2005 (Slovakia). Dzeravá skala cave, known as an important Upper Palaeolithic site, is approximately 22-meters long and is located in the Lesser Carpathians (western Slovakia). During a rescue excavation in 2005 a feature interpreted as an Eneolithic cult pit (Lengyel culture IV – the Ludanice group) was discovered along with ceramic fragments and 21 copper objects., Zdeněk Farkaš., and Obsahuje seznam literatury