Záměry. Cílem studie bylo: (a) ověřit faktorovou strukturu českých překladů Baron-Cohenových inventářů AQ, SQ a EQ; (b) zkoumat rozdíly v autistických rysech, empatii a systemizaci mezi studenty exaktních a humanitních věd i mezi muži a ženami; (c) hledat možné korelace mezi skóry v Baron-Cohenových dotaznících a pěti obecnými dimenzemi osobnosti, měřenými NEO-FFI. Soubor a procedura. Výzkumný soubor sestával z 268 studentů Přírodovědecké fakulty UP a 348 studentů Filozofické fakulty UP. Ženy tvořily 75 % souboru. Studenti vyplňovali dotazníky s pomocí webové aplikace. Statistická analýza. K ověření faktorové struktury Baron-Cohenových inventářů byla použita konfirmační faktorová analýza. Účinek pohlaví, oboru studia a jejich interakce byl zkoumán s pomocí ANOVY. Vztah mezi měřenými proměnnými byl zjišťován na základě výpočtu Pearsonovy korelace. Možné zkreslení opakovaného testování bylo korigováno Bonferroniho metodou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza potvrdila čtyřfaktorový model SQ a třífaktorový model EQ. Do určité míry také podpořila pětifaktorový model AQ. Studenti exaktních věd měli signifikantně vyšší skóry v Kvocientu systemizace než studenti humanitních oborů. Ženy skórují významně výše než muži v Kvocientu empatie a níže v Kvocientu systemizace. Autistické rysy, měřené AQ, záporně korelují s empatií i dimenzí extraverze NEO-FFI a záporně s neuroticismem. Úroveň empatie koresponduje s extraverzí. AQ negativně koreluje s EQ. Omezení studie. Studie byla uskutečněna na dvou fakultách jedné moravské univerzity. Ve výzkumném souboru byl větší počet žen (75 %) než mužů. Data byla získána prostřednictvím webové aplikace., Objectives. The study was aimed: (a) to verify the factor structure of Czech translations of the Baron-Cohen’s inventories AQ, SQ, and EQ; (b) to explore the differences in autistic features, level of empathy and systemizing between the exact sciences and humanities students, and between men and women; (c) to find possible correlation among the scores in Baron-Cohen’s questionnaires and five general personality dimensions, measured by NEO-FFI. Sample and setting. The research sample consisted of 268 students from the Faculty of Science PU and 349 students from the Philosophical Faculty PU in Olomouc. Women comprised 75 % of the sample. Participants filled in inventories using web application specifically prepared for the research. Statistical analysis. Confirmatory factor analysis was used to verify the factor structure of the Baron-Cohen’s inventories. Effects of gender, field of study, and their interaction on dependant variables were explored by ANOVA. The relationships between measured variables were examined by Pearson’s correlation. The potential bias of repeated testing was corrected by Bonferroni’s method. Results. CFA confirmed the four-factor model of SQ, and the three-factor model of EQ. It also revealed support for the five-factor model of AQ. The exact sciences students scored significantly higher on the Systemizing Quotient than humanities students. Women are significantly higher than men on the Empathy Quotient and lower on the Systemizing Quotient. The autistic features, measured by AQ, negatively correlate with NEO-FFI dimension Extraversion and positively with Neuroticism. The level of empathy appeared to correspond to the Extraversion. AQ correlated negatively with EQ. Study limitation. The study was realised at two faculties of one Moravian university. There was a greater proportion of women (75%) than men in the research sample. Data were collected using web application., Daniel Dostál, Alena Plháková, Tereza Záškodná., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Problematika schém ako kľúčovej poznávacej štruktúry jedinca je predmetom štúdia viacerých vedných disciplín. V psychológii sa ňou zaoberajú tak kognitívni, ako aj klinickí a sociálni psychológovia. Prezentovaná práca sa zameriava na teoretické spracovanie problematiky schém z pohľadu relevantných prístupov súčasnej psychológie a psychoterapie. V úvode sa podáva širší pohľad na históriu pojmu schéma s dôrazom na prínos prác C. F. Bartletta a A. T. Becka. Popisujú sa tiež koncepty schém, ktoré boli v klinickej psychológii študované pod inými názvami (napr. objektové vzťahy v dynamickej psychoterapii, introjekcia u O. Kernberga, dekonštrukcia a externalizácia v systemickej a naratívnej psychoterapii, prerámovanie v strategickej a komunikačnej terapii Palo Alto, introjekty v geštalt psychoterapii). Osobitný priestor sa venuje novšej problematike tzv. raných maladaptívnych schém amerického psychológa a psychoterapeuta J. E. Younga. Špecifiká tohto prístupu sa približujú prostredníctvom štyroch základných oblastí a pojmov, ktorými sa vymedzuje: rané maladaptívne schémy, schémové domény, zvádacie štýly a schémové mody. V závere sa načrtávajú implikácie aj pre novšie smery psychologického bádania, akým je napríklad pozitívna psychológia., Schemas as the key cognitive structure of individual are the object of study of several fields of science. In psychology this belongs to the domain of cognitive, as well as clinical and social psychology. The presented study focuses on the theory of the schemas from the aspect of relevant approaches of contemporary psychology and psychotherapy. The history of the schema concept is introduced from a wider perspective, with emphasis on the contribution provided especially by works of C.F. Bartlett and A.T. Beck. Moreover, described are also schema approaches that have been known and studied in clinical psychology under different terms (e.g., introjection in O. Kernberg, deconstruction and externalization in systemic and narrative psychotherapy, reframing in Palo Alto strategic and communication therapy, and such). Individual attention is given to the newer concept of the early maladaptive schemas defined by the American psychologist and psychotherapist Jeffrey E. Young. Specific features of this approach are described by 4 basic fields and concepts that he defines (early maladaptive schemas, schema domains, coping styles and schema modes). Conclusion suggests also implications for newer trends in psychological study, e.g., positive psychology., and Jana Kordačová.
Výzkumy dlouhodobě poukazují na celou řadu zdravotních nerovností a rozdílů v kvalitě života lidí, jejichž hlavním rozlišujícím znakem je jejich sexuální orientace, sexuální sebe-identifikace či obecně sexualita. Tato rozmanitost ovšem bývá jen zřídka běžně zařazována mezi demografické otázky, a tak se aktuálně potýkáme nejen s nedostupností důležitých dat, ale také s celou řadou nejasností, které s "měřením sexuality" v rámci výzkumných šetření souvisí. Tento článek si klade čtyři vzájemně propojené cíle. Nejprve přispět k diskusi, která by typic-kou nepřítomnost položek zjišťujících sexualitu respondentů v rámci relevantních studií identifikovala jako významnou bariéru omezující dostupnost informací o zdraví neheterosexuálních lidí. Následně vyjasnit klíčové terminologické problémy, které se pojí zejména s neustále se vyvíjející sexuálně-identitní terminologií. Dále se zaměřuje na diskusi metodologických, ale také kontextuálních úskalí, která se dotýkají problematiky dotazování v oblasti sexuality a přispívají k různým typům výběrových zkreslení. V závěrečné části je diskutována populární otázka "reprezentativity" dostupných výsledků výzkumných šetření a s využitím aktuálních českých a zahraničních reprezentativních šetření zodpovězena otázka, zda stále platí, že neheterosexuální lidé tvoří 4 % populace., Research has long pointed to a number of health inequalities and differences in the quality of life of people, whose main distinguishing feature is their sexual orientation, sexual self-identification, or sexuality in general. However, this diversity is rarely included among demographic questions, so we currently face not only the unavailability of essential data but also many ambiguities associated with the "measurement of sexuality" in research. This article has four interconnected primary goals. First, to contribute to the discussion, which may identify the absence of items determining the sexuality of respondents in relevant studies as a significant barrier limiting the availability of information about the health of non-heterosexual people. Further, it clarifies key terminological issues, which are mainly related to the continually evolving sexual-identity terminology. Third, it focuses on the discussion of methodological but also contextual pitfalls, which touch on the issue of measuring in the field of sexuality and con-tribute to various types of selection bias. In the final part, the question of "representativeness" of available research results is discussed and using current Czech and foreign representative surveys, the question of whether it is still true that non-heterosexual people make up 4% of the population is addressed., Michal Pitoňák., and Obsahuje bibliografické odkazy
Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů., The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented., Pavlína Janošová, Lenka Kollerová, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. V předkládané studii bylo cílem identifikovat skupiny respondentů odlišující se pravděpodobností úspěšnosti řešení jednotlivých položek testu prostorové představivosti s ohledem na povahu položek z hlediska nároků na verbálně- analytické či vizuálně-analogové mentální operace. Soubor a sběr dat. Výzkumný soubor tvořilo 1540 osob, které se zúčastnily Testu studijních předpokladů v rámci přijímacího řízení na Masarykovu univerzitu. Analyzována byla data ze subtestu prostorová představivost. Hypotézy. Celkový skór subtestu prostorové představivosti odráží nejen úroveň prostorové představivosti, ale také úroveň verbálně-analytického myšlení. Statistická analýza. Ve studii byla použita analýza latentních tříd pro identifikaci latentních tříd respondentů v kombinaci s dalšími standardními statistickými postupy. Výsledky. Byly identifikovány tři latentní třídy respondentů odlišené pravděpodobností úspěšného řešení položek. Latentní třídy byly interpretovány s ohledem na úroveň schopnosti řešit úlohu za pomoci mentální manipulace s představou či analytickým postupem založeným na rozložení obrazové úlohy do sledu jednoznačných výroků. Omezení. Interpretace výsledků jsou založeny na práci s velkým datovým souborem, obsahujícím údaje z reálné testové situace přijímacího řízení na univerzitu. V navazujícím výzkumu se autoři plánují zaměřit na analýzu mentálních procesů uplatňovaných při řešení položek testu prostorové představivosti za pomoci metody introspekce., Objectives. The goal of the presented study was to identify groups of respondents which differ in the probability of successful solving individual items comprising test of spatial abilities. Sample and setting. The size of the research sample was 1540 test-takers, who attended the admission procedure to Masaryk University. Data from the Spatial Abilities subtest were analyzed. Hypotheses. The total score of the Spatial Abilities test reflects not only the level of spatial abilities but also the level of verbal-analytic thinking. Statistical analysis. The Latent Class Analysis was used to identify the latent classes of respondents and also other common statistical procedures were applied. Results. Three latent classes of respondents were identified. These classes were interpreted considering the ability to solve the item using manipulations with mental images or analytical technique based on decomposing the item image into sequence of propositions. Study limitation. The interpretations are based on a large research sample collected in a real testing situation during university’s admission procedure. In a follow-up research the authors plan to use the introspection method to analyze mental processes applied when solving items from a test of spatial abilities., Martin Jelínek, Petr Květon, Dalibor Vobořil., and Obsahuje seznam literatury
Studie si klade za cíl analyzovat vztahy mezi sociálně-psychologickými faktory a stavem zdraví se zaměřením zejména na onemocnění rakovinou prsu. Soustřeďuje se na mapování vztahu sociálně-psychologických faktorů a fyzického a psychického zdraví jedince. Shrnuje významné zahraniční a české výzkumy od počátku 90. let do současnosti. Ojediněle jsou citovány významné zahraniční studie z 80. let. V mnoha studiích zjištěný pozitivní účinek sociální opory na zdraví je obvykle vysvětlován „nárazníkovým“ modelem nebo modelem přímého účinku. Dále jsou podrobněji analyzovány výzkumy zabývající se vlivem sociální opory u žen s rakovinou prsu. V případě rakoviny prsu dosavadní studie poměrně systematicky dokumentují pozitivní vztah mezi sociální oporou a průběhem nemoci či pravděpodobností přežití. Včasná psychosociální léčba může snížit pravděpodobnost recidivy onemocnění. V českém prostředí nejsou dosud nicméně zkoumaná témata propracovaná tak, jak je tomu v západoevropském či anglosaském světě, také zde neexistuje ucelená koncepce věnující se komplexnímu výzkumu zdraví a nemoci a sociálních faktorů., The study aims to analyze the relationship between socio-psychological factors and state of health, with a particular focus on breast cancer. The first part of the study focuses on mapping the relationship of socio-psychological factors and physical and mental health of an individual. The study summarizes the major foreign and Czech studies since the early nineties to the present. The positive effect of social support, which was observed in many studies, is usually explained by a “buffer model” or by “models of direct effect”. In the second part of the study, surveys on the impact of social support among women with breast cancer are analyzed. Previous studies document the positive relationship between social support and breast cancer progression or survival probabilities. Early psychosocial treatment can reduce the likelihood of illness recurrence. However, in the Czech Republic the research topics are not yet explored and elaborated sufficiently, as in the case of Western Europe or English-speaking world. There is also no existing coherent concept dealing with the comprehensive, Kristina Březinová, Dana Hamplová, Jitka Buriánková., and Obsahuje seznam literatury