Duševní onemocnění představují významný problém současné společnosti. Klinické výzkumy psychedelik přinášejí rostoucí množství evidence o jejich terapeutickém potenciálu. Zajímavá pro tuto skupinu látek je skutečnost, že stejné substance se ukazují jako účinné v léčbě různých psychických symptomů a duševních onemocnění napříč diagnostickými kategoriemi. Psychedelika se tak ukazují mít univerzálnější využití než tradiční psychofarmaka, která působí zejména na konkrétní symptomy. Jejich terapeutické podání předpokládá přítomnost zkušeného odborníka během akutní fáze účinku a širší rámec zahrnující přípravná a následná sezení. Psychedelická terapie může ovlivňovat vybrané psychologické fenomény a charakteristiky i u zdravých dobrovolníků – např. zvyšovat jejich well-being, otevřenost, kapacitu všímavosti nebo mentální flexibilitu. Tyto fenomény jsou zároveň významnými koreláty duševního zdraví., Na základě dostupné evidence se lze domnívat, že klíčovým mechanismem účinku psychedelik je jejich působení na psychologickou flexibilitu, která by mohla představovat základní sjednocující faktor pro vysvětlení terapeutického účinku psychedelik na různé duševní obtíže z psychologické perspektivy. Na základě transdiagnostické povahy tohoto mechanismu by psychedelická terapie mohla najít uplatnění nejen v léčbě nejrůznějších poruch, ale potenciálně sloužit i v rámci širší péče o duševní zdraví, popř. prevence duševních onemocnění u zdravých lidí. Psychedelická terapie poutá pozornost autorů směrem k multifaktoriální etiologii duševních onemocnění, transdiagnostickým procesům, významu psychoterapie při jejich léčbě i extrafarmakologickým proměnným. V tomto článku je reflektován význam, který by mohlo mít využití psychedelik v péči o duševní zdraví, jejich mechanismus účinku a potenciální rizika i způsoby, jakými by bylo možné jim předcházet., Mental health problems constitute a major issue in contemporary society. Meanwhile, the evidence of the therapeutic potential of psychedelics obtained in clinical trials is continuing to grow. One of the remarkable characteristics of this class of substances is the fact that they appear to be effective in the treatment of a variety of psychological symptoms and mental illnesses across diagnostic categories. Psychedelics thus seem to have a wider range of usefulness than traditional psychopharmaceuticals, which generally tend to target specific symptoms. The administration of psychedelics includes the presence of an experienced professional until the acute effects subside. Moreover, these substances should be administered as part of a broader, more comprehensive programme, including preparatory and follow-up sessions. Psychedelic therapy can also have an effect on certain psychological phenomena and processes even in healthy volunteers, e.g. increase their well-being, openness, mindfulness capacities and mental flexibility. These phenomena are important correlates of mental health., and The available evidence seems to indicate that the key psychological mechanism of the therapeutic effect of psychedelics is their impact on psychological flexibility. This could be the common underlying factor explaining the therapeutic efficacy of psychedelics in the treatment of various mental health disorders across diagnostic categories. The transdiagnostic nature of this mechanism suggests that psychedelic therapy could potentially prove useful, apart from the treatment of various pathologies, also as a tool for general mental health promotion and prevention of mental illness in healthy people. Psychedelic therapy brings the attention to the multifactorial etiology of mental disorders, the importance of the psychotherapy component in healthcare, and the role of transdiagnostic processes and non-pharmacological variables. In this review article, the potential of psychedelics in mental health care, their mechanisms of action, and possible risks as well as risk-prevention strategies is discussed.
Studie si klade za cíl analyzovat vztahy mezi sociálně-psychologickými faktory a stavem zdraví se zaměřením zejména na onemocnění rakovinou prsu. Soustřeďuje se na mapování vztahu sociálně-psychologických faktorů a fyzického a psychického zdraví jedince. Shrnuje významné zahraniční a české výzkumy od počátku 90. let do současnosti. Ojediněle jsou citovány významné zahraniční studie z 80. let. V mnoha studiích zjištěný pozitivní účinek sociální opory na zdraví je obvykle vysvětlován „nárazníkovým“ modelem nebo modelem přímého účinku. Dále jsou podrobněji analyzovány výzkumy zabývající se vlivem sociální opory u žen s rakovinou prsu. V případě rakoviny prsu dosavadní studie poměrně systematicky dokumentují pozitivní vztah mezi sociální oporou a průběhem nemoci či pravděpodobností přežití. Včasná psychosociální léčba může snížit pravděpodobnost recidivy onemocnění. V českém prostředí nejsou dosud nicméně zkoumaná témata propracovaná tak, jak je tomu v západoevropském či anglosaském světě, také zde neexistuje ucelená koncepce věnující se komplexnímu výzkumu zdraví a nemoci a sociálních faktorů., The study aims to analyze the relationship between socio-psychological factors and state of health, with a particular focus on breast cancer. The first part of the study focuses on mapping the relationship of socio-psychological factors and physical and mental health of an individual. The study summarizes the major foreign and Czech studies since the early nineties to the present. The positive effect of social support, which was observed in many studies, is usually explained by a “buffer model” or by “models of direct effect”. In the second part of the study, surveys on the impact of social support among women with breast cancer are analyzed. Previous studies document the positive relationship between social support and breast cancer progression or survival probabilities. Early psychosocial treatment can reduce the likelihood of illness recurrence. However, in the Czech Republic the research topics are not yet explored and elaborated sufficiently, as in the case of Western Europe or English-speaking world. There is also no existing coherent concept dealing with the comprehensive, Kristina Březinová, Dana Hamplová, Jitka Buriánková., and Obsahuje seznam literatury