Článek se zaměřuje na popis základních charakteristik české náboženské scény a ukazuje, že tradiční pohled na českou společnost jako vysoce sekularizovanou plně nevystihuje vztah české populace k náboženství. V první části článku pracujeme s tradičními měřítky religiozity, jakými jsou náboženské vyznání a návštěvnost bohoslužeb. Vycházíme z dat ze Sčítání lidu a ISSP 2008 a ukazujeme, že zatímco návštěvnost bohoslužeb je v české společnosti dlouhodobě stabilní, podíly vyznávajícího obyvatelstva klesají. Pokles však zasahuje především velké církve s masovým členstvím, zatímco menší denominace se těší dynamickému růstu. V druhé části textu se zabýváme obsahy náboženské víry tak, jak je zachycuje ISSP 2008. Ukazujeme, že většina respondentů sice nevěří v Boha, ale víra v magii (např. horoskopy, léčitele) je v české společnosti vysoce rozšířená. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že víra v magii je typická především pro východoevropské země., The article focuses on the description of the Czech religiosity. It shows that Czech society is not as secularized as it is often argued. First part of the article analyzes the traditional measures of religiosity: church affiliation and church attendance. Using data from the Census and ISSP 2008, we show that the level of church attendance is relatively stable in the Czech society but the self-declared church affiliation is decreasing. However, the decrease affects mainly large churches with mass membership while smaller denominations enjoy dynamic growth. The second part of the article focuses on the religious beliefs in the ISSP 2008 survey. We show that the majority of the respondents did not believe in God but the belief in magic is very common in the Czech society. International comparison illustrates that the magic is typical for East European countries., and Dana Hamplová.
The article explores the frequency and intensity of childcare provided by grandparents. It uses the 2006/2007 SHARE data for 12 countries with a special focus on the Czech Republic. Past research usually distinguishes between the North-European model with high frequency and low intensity grand-parenting and the Southern-European model with low frequency and high intensity grand-parenting. This article shows that the Czech Republic - along with Germany and Austria - cannot be easily classified into these two broad patterns. Czech grandparents tend to participate in childcare with low frequency and low intensity, particularly in the case of children under 3 years of age. Low maternal labor force participation is used as an argument explaining this finding., Dana Hamplová., and Obsahuje bibliografii
The paper focuses on the union formation in later life using SHARELIFE data from 13 European countries. First, it shows that proportion of single individuals aged 50-69 and the proportion of those who (re)partner vary significantly across European countries. The highest levels of (re)partnering were observed in Scandinavia and the lowest in Southern and Central Europe. Second, it shows that women are much less likely to enter a new coresidential union than men in all studied countries but the relative difference between men and women vary. The smallest difference was observed in Scandinavia and the Czech Republic, the largest in Southern Europe, Austria, and Switzerland. Third, repartnered individuals tend to be younger, more educated, and more likely divorced than widowed comparing to those who stay single., Dana Hamplová., and Obsahuje seznam literatury
Studie si klade za cíl analyzovat vztahy mezi sociálně-psychologickými faktory a stavem zdraví se zaměřením zejména na onemocnění rakovinou prsu. Soustřeďuje se na mapování vztahu sociálně-psychologických faktorů a fyzického a psychického zdraví jedince. Shrnuje významné zahraniční a české výzkumy od počátku 90. let do současnosti. Ojediněle jsou citovány významné zahraniční studie z 80. let. V mnoha studiích zjištěný pozitivní účinek sociální opory na zdraví je obvykle vysvětlován „nárazníkovým“ modelem nebo modelem přímého účinku. Dále jsou podrobněji analyzovány výzkumy zabývající se vlivem sociální opory u žen s rakovinou prsu. V případě rakoviny prsu dosavadní studie poměrně systematicky dokumentují pozitivní vztah mezi sociální oporou a průběhem nemoci či pravděpodobností přežití. Včasná psychosociální léčba může snížit pravděpodobnost recidivy onemocnění. V českém prostředí nejsou dosud nicméně zkoumaná témata propracovaná tak, jak je tomu v západoevropském či anglosaském světě, také zde neexistuje ucelená koncepce věnující se komplexnímu výzkumu zdraví a nemoci a sociálních faktorů., The study aims to analyze the relationship between socio-psychological factors and state of health, with a particular focus on breast cancer. The first part of the study focuses on mapping the relationship of socio-psychological factors and physical and mental health of an individual. The study summarizes the major foreign and Czech studies since the early nineties to the present. The positive effect of social support, which was observed in many studies, is usually explained by a “buffer model” or by “models of direct effect”. In the second part of the study, surveys on the impact of social support among women with breast cancer are analyzed. Previous studies document the positive relationship between social support and breast cancer progression or survival probabilities. Early psychosocial treatment can reduce the likelihood of illness recurrence. However, in the Czech Republic the research topics are not yet explored and elaborated sufficiently, as in the case of Western Europe or English-speaking world. There is also no existing coherent concept dealing with the comprehensive, Kristina Březinová, Dana Hamplová, Jitka Buriánková., and Obsahuje seznam literatury