a1_Štúdia informuje o výsledkoch slovenskej adaptácie Testu životnej orientácie LOT-R. V jej rámci bola overovaná faktorová štruktúra nástroja a zisťované informácie týkajúce sa jeho reliability a validity. Údaje získané od 226 stredoškolákov (119 chlapcov, 107 dievčat) vo vekovom rozpätí 16-19 rokov boli s pomocou balíka IBM Amos podrobené dvom konfirmatórnym faktorovým analýzam testujúcim plauzibilitu jednofaktorového a dvojfaktorového modelu štruktúry LOT-R. Výsledky preukázali, že formálne spĺňali oba modely v uspokojivej miere kritériá pre ich prijatie ako vzájomne si konkurujúce reprezentácie faktorovej štruktúry nástroja. Napriek tomu, že dvojfaktorové riešenie reprodukovalo pôvodné údaje s vyššou mierou presnosti, možno ho pre vysokú koreláciu medzi oboma faktormi a sémantickú homogénnosť položiek považovať zrejme skôr za artefakt zodpovedajúci existencii raz pozitívne, inokedy negatívne artikulovaných položiek, než reflektovanie kvalitatívne dištinktívnych dimenzií. Výsledky tak okrem iného demonštrujú potrebu zohľadňovať v obdobných analýzach nielen úzko ohraničené štatisticko-matematické hľadiská, ale prinajmenej v rovnakej miere aj logické a sémantické kritériá. V druhej časti príspevku sú prezentované výsledky overovania reliability a validity získané z údajov 54 vysokoškolských študentov. Dosiahnuté test-retestové korelácie naznačujú na vysokú stabilitu výsledkov v čase (rtt = 0,77 po troch týždňoch, rtt = 0,76 po dvoch mesiacoch a rtt = 0,68 po troch mesiacoch od prvého merania). Akceptovateľná bola i zistená vnútorná konzistentnosť testu (alfa koeficient = 0,73)., a2_Napokon, výsledky korelácií medzi LOT-R a štyrmi inými vybranými metodikami ziťujúcimi mieru subjektívnej pohody, sebahodnotenia, nádeje a úzkostlivosti priniesli podporu pre závery o konvergentnej a diskriminačnej validite LOT-R ako nástroja identifikujúceho dispozičný optimizmus., Paper brings information about Slovak adaptation of Life Orientation Test (LOT-R). In this framework, both, factor structure of instrument and reliability and validity of LOT-R were examined. The data obtained from 226 high school students (119 boys, 107 girls) in the age range 16-19 years were put through two confirmatory factor analyses in order to test plausibility of one-factor versus two-factor model for LOT-R factor structure. Results showed that both models fulfill acceptably criteria for their confirmation as concurring factor representations of LOT-R structure. Although the two-factor model reproduced original data with a higher accuracy, this solution should be considered rather as an artifact of differently articulated items (positively and negatively) but holding semantics of the same quality. Very high correlation between both factors which was found in confirmatory analysis supports this issue, too. In second part of paper, results of reliability and validity examinations (based on the data received from the sample of 54 university students) are reported. Test- retest correlations show that LOT-R results are sufficiently stabile over time (rtt = 0.77 for three weeks span, rtt = 0.76 for two months span and rtt = 0.68 for three monhts span). Also internal consistency of the test was acceptable (Alpha coefficient = 0.73). Finally, correlations between LOT-R and four other instruments measuring subjective well-being, self-esteem, hope and anxiosity have offered support for convergent and discriminatory validity of the LOT-R as an instrument measuring dispositional optimism., and Miroslava Kövérová, Ján Ferjenčík.
a1_Kriticko-přehledová studie má čtyři části. V první části autoři charakterizují koncepční přístupy klinické psychologie od jejích počátků v 19. století až po její současný stav. Rozlišují tři oblasti klinické psychologie: psychopatologii, psychoterapii a psychodiagnostiku. S oporou o odbornou literaturu upozorňují na jednostrannost toho koncepčního proudu v klinické psychologii, který se odehrává ve zdravotnických zařízeních a vyučuje se v akademických institucích: staví na analogii s medicínou, akcentuje nemoc a psychopatologii. Ve druhé části charakterizují vznik a proměny pozitivní psychologie a rozlišují její čtyři podoby: 1. pozitivně psychologické pohledy na člověka a z nich odvozené příslušné výzkumy probíhající už od počátku 20. století, 2. pozitivně-psychologické hnutí, které vystoupilo na veřejnost na přelomu 20. a 21. století, 3. zjednodušující pojetí hlásané některými příznivci, jež je mediálně manipulativní a bývá často propojeno s komerčními aktivitami, 4. pozitivně psychologické přístupy a výzkumy. Uvádějí, že kritika zaznívá vůči třetí a do značné míry i vůči druhé podobě pozitivní psychologie., a2_Autoři shromáždili celkem 20 kritických výhrad vůči pozitivní psychologii, zejména proti představitelům její „první vlny“. Ve třetí části studie přibližují (s oporou o dostupnou literaturu) snahy některých psychologů doplnit klinickou psychologii o prvky pozitivní psychologie. Tyto snahy se obvykle označují jako pozitivní klinická psychologie. Čtvrtá část studie ukazuje, jak prvky pozitivní psychologie mohou obohatit psychodiagnostiku v rámci klinické psychologie., The critical overview study has four parts. In the first one, the authors characterize the conceptual approaches of clinical psychology since its beginnings in the 19th century till its contemporary state. They differentiate three areas of clinical psychology: psychopathology, psychotherapy, and psychodiagnostics. With support in professional literature, they warn about one-sidedness of conceptual stream in clinical psychology that takes place in medical institutions and is taught in academic institutions: it builds on the analogy with medicine, accentuates the illness and psychopathology. In the second part, the authors characterize the origin and transformations of positive psychology, and they differentiate its four forms: 1. positive psychological views on humans and corresponding studies derived from them going on since the beginning of 20th century, 2. positive psychological movement that appeared in public on the turn of 20th and 21st century, 3. simplifying conception proclaimed by some supporters, which is media manipulative and is often interconnected to commercial activities, 4. positive psychological approaches and studies., The authors state that criticism is heard against the third and to considerable measure also against the second form of positive psychology. They gathered in total twenty critical objections against positive psychology, especially against representatives of its „first wave“. In the third part of the study, they give insight into (relying on available literature) the effort of some psychologists to top up the clinical psychology by the elements of positive psychology. These efforts are usually labeled as positive clinical psychology. The fourth part of the study shows how the elements of positive psychology can enrich psychodiagnostics in the framework of clinical psychology., Jiří Mareš, Marek Preiss,David Skorunka., and Obasahuje seznam literatury
V příspěvku představujeme aktuální směr pozitivní psychologie. Osvětlíme východiska a dosavadní vývoj pozitivní psychologie ve světě i u nás a seznámíme s hlavními představiteli tohoto proudu. Předestřeme aplikační moţnosti poznatků pozitivní psychologie a zmíníme také některá úskalí pozitivního přístupu. Reflektujeme dosavadní dění v oblasti pozitivní psychologie v České republice i na Slovensku a závěrem načrtneme moţné směry, kterými se proud pozitivní psychologie můţe dále ubírat. and In this paper we make the acquaintance of the movement of positive psychology, its historical roots and theoretical resources. We introduce leading representatives and main points of positive psychology program, which focuses on human strengths and building the best things in life as well as repairing the worst. We discuss also feature application areas of positive psychology as well as critical points of positive approach. We also present the review of actual situation on the ground of positive psychology in the Czech Republic and we suggest its possible future directions.
The overview study sums up the contemporary knowledge concerning the psychological capital (PsyCap). It represents a relatively new but rapidly developing construct in the field of positive psychology and has applications in organizational, educational, and health psychology. The study starts with the theoretical conceptualization of PsyCap and presents its four components: hope, self-efficacy, optimism, and resilience. It provides a comprehensive review of the positive outcomes and correlates of PsyCap across multiple life domains. Next, it describes the antecedents and possible interventions supporting the development of PsyCap. It takes notice of the PsyCap measurement and evaluates the strengths and weaknesses of available methods. Finally, the study summarizes current trends in the study of PsyCap and formulates directives for research and practice in Czech organizations, education, and counselling. and Tato studie shrnuje současné poznání o psy-chologickém kapitálu (PsyCap). Jedná se o po-měrně nový, ale rychle se rozvíjející konstrukt z oblasti pozitivní psychologie, který má využití v psychologii práce a organizace, v pedagogické psychologii i v psychologii zdraví. Tato studie nejprve teoreticky vymezuje PsyCap a předsta-vuje jeho čtyři složky: naději, vědomí vlastní účinnosti, optimismus a nezdolnost. Poskytuje komplexní přehled konstruktů, s nimiž se Psy-Cap pojí, a uvádí jeho pozitivní důsledky pro různé oblasti pracovního i osobního života. Dále uvádí antecedenty PsyCap a možné intervence podporující jeho rozvoj. Popisuje nejpoužíva-nější metody měření PsyCap a hodnotí jejich silné stránky a rezervy. Závěrem studie shrnu-je aktuální světové trendy ve výzkumu PsyCap a formuluje doporučení pro výzkum i praxi v českých organizacích, ve vzdělávání a v po-radenství.
Problematika schém ako kľúčovej poznávacej štruktúry jedinca je predmetom štúdia viacerých vedných disciplín. V psychológii sa ňou zaoberajú tak kognitívni, ako aj klinickí a sociálni psychológovia. Prezentovaná práca sa zameriava na teoretické spracovanie problematiky schém z pohľadu relevantných prístupov súčasnej psychológie a psychoterapie. V úvode sa podáva širší pohľad na históriu pojmu schéma s dôrazom na prínos prác C. F. Bartletta a A. T. Becka. Popisujú sa tiež koncepty schém, ktoré boli v klinickej psychológii študované pod inými názvami (napr. objektové vzťahy v dynamickej psychoterapii, introjekcia u O. Kernberga, dekonštrukcia a externalizácia v systemickej a naratívnej psychoterapii, prerámovanie v strategickej a komunikačnej terapii Palo Alto, introjekty v geštalt psychoterapii). Osobitný priestor sa venuje novšej problematike tzv. raných maladaptívnych schém amerického psychológa a psychoterapeuta J. E. Younga. Špecifiká tohto prístupu sa približujú prostredníctvom štyroch základných oblastí a pojmov, ktorými sa vymedzuje: rané maladaptívne schémy, schémové domény, zvádacie štýly a schémové mody. V závere sa načrtávajú implikácie aj pre novšie smery psychologického bádania, akým je napríklad pozitívna psychológia., Schemas as the key cognitive structure of individual are the object of study of several fields of science. In psychology this belongs to the domain of cognitive, as well as clinical and social psychology. The presented study focuses on the theory of the schemas from the aspect of relevant approaches of contemporary psychology and psychotherapy. The history of the schema concept is introduced from a wider perspective, with emphasis on the contribution provided especially by works of C.F. Bartlett and A.T. Beck. Moreover, described are also schema approaches that have been known and studied in clinical psychology under different terms (e.g., introjection in O. Kernberg, deconstruction and externalization in systemic and narrative psychotherapy, reframing in Palo Alto strategic and communication therapy, and such). Individual attention is given to the newer concept of the early maladaptive schemas defined by the American psychologist and psychotherapist Jeffrey E. Young. Specific features of this approach are described by 4 basic fields and concepts that he defines (early maladaptive schemas, schema domains, coping styles and schema modes). Conclusion suggests also implications for newer trends in psychological study, e.g., positive psychology., and Jana Kordačová.