Cíle. Studie se zabývá antisociálním chováním dětí z městských oblastí, jeho typologií a vztahem k expozici komunitního násilí a školní šikany. Soubor a metoda. Soubor tvořili adolescenti účastnící se mezinárodního projektu SAHA, který se zaměřil na rizikové a protektivní faktory psychosociálního vývoje dětí a dospívajících. Soubor tvořili dvanáctiletí a čtrnáctiletí studenti ze 13 krajských měst; 2973 osob (53 % dívek, průměrný věk 13,5, SD = 1,1): kohortu dvanác-tiletých tvořilo 1447 adolescentů – 54 = dívek; kohortu čtrnáctiletých tvořilo 1526 adolescentů – 53 = dívek. Ke zkoumání antisociálního chování, expozice násilí a školní šikany jsme použili škály z metody SAHA. Hypotéza. Vytvořené empirické typy osob s různou mírou projevů antisociálního chování se budou odlišovat z hlediska jak školní šikany, tak expozice násilí, typy s vyšší mírou projevů antisociálního chování budou ve vyšší míře vystaveny násilí a v nižší míře budou objektem šikany. Statistická analýza. Nehierarchickou shlukovou analýzou na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy. Tyto typy jsme porovnali ve vztahu k expozici násilí a školní šikaně (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc test). Výsledky. Byl nalezen vztah mezi expozicí násilí (komunitní i šikana) a typem chování (expozice násilí jako svědek (χ2 = 265,7; df = 3; p < 0,01); expozice násilí jako oběť (χ2 = 236,6; df = 3; p < 0,01); objekt šikany (χ2 = 263,4; df = 3; p < 0,01). Nejvyšší míru expozice násilí ve všech třech sledovaných proměnných uvádí typ osob s nejvyšší mírou antisociálního chování. Omezení studie. Nebyla zkoumána šikana i z hlediska agresora a tzv. kyberšikana., Objectives. The study deals with antisocial behavior of school children in urban areas, its typology and relationship to exposure to violence in the community and to school bullying. Subjects and settings. Participants were adolescents participating in international project The Social and Health Assessment (SAHA) that aims to assess risk and protective factors for psychosocial adjustment of children and youth. The sample consisted of 12 year-old and 14-year-old students from schools in 13 regional capitals. The sample consisted of 2.973 persons (53 % girls, mean age 13.5 years, SD = 1.1): 12 years old cohort consisting of 1.447 adolescents – 54 % of girls; 14 years old cohort consisting of 1.526 adolescents – 53 % of girls. SAHA was used to measure antisocial behavior, exposure to violence and school bullying. Hypothesis. Created empirical types of adolescents with varying degrees of antisocial behavior differ in violence exposure, types with higher levels of antisocial behavior are exposed to a greater extent to violence and lower extent to bullying as objects. Statistical analysis. Non-hierarchical cluster analysis (k-means) to identify four types of antisocial behavior. Types comparision in violence exposure and bullying (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc tests). Results. Authors found relationships between exposure to violence (community and bullying) and the type of behavior (exposure to violence as a witness (χ2 = 265.7, df = 3, p <0.01), exposure to violence as a victim (χ2 = 236.6, df = 3, p <0.01); object of bullying (χ2 = 263.4, df = 3, p <0.01). The highest rates of exposure to violence in all three variables have adolescents with the highest rates of antisocial behavior. Study limitation. Bullying from aggressor,s point of view and cyberbullying were not analysed., Veronika Sobotková [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů., The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented., Pavlína Janošová, Lenka Kollerová, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem učitelé vnímají vyčleňování ve svých třídách a jak toto vyčleňování diferencují z hlediska pedagogické intervence. Metoda a soubor. Kvalitativní výzkumná strategie, polostrukturované rozhovory vedené s učiteli (19), tematická analýza. Výsledky. Na základě získaných dat z rozhovorů byly zachyceny 4 kategorie: 1) Vyčleňování jakožto konstrukt blízký šikaně; 2) Problematické vyčleňování vyžadující zásah učitele; 3) Legitimní vyčleňování 4) Vyčleňování jako inherentní skupinový fenomén. Učitelé pokládají vyčlenění za předstupeň nebo za počátek šikany. Odlišují nezávažné projevy exkluze od problematických forem, které podle nich vyžadují pedagogický zásah. Závažné vyčleňování vymezují pomocí kritérií šikany, jimiž jsou: nerovnováha sil, opakovanost projevů vyčleňování či trvání stavu exkluze a záměrností., Zvažují také míru negativních emocí vyčleňovaného žáka. Za legitimní vyčleňování pokládají situace, kdy považují exkluzi za výsledek dobrovolného rozhodnutí vyčleňovaného žáka. Dále je pro ně nezávažné takové vyčleňování, které představuje adekvátní situační zpětnou vazbu spolužáků vůči nevhodnému jednání žáka. Poslední nezávažnou variantou je podle nich dočasné legitimní vyčlenění za účelem naplnění skupinového výkonového cíle. Vyčleňování je podle některých učitelů přirozeným doprovodným jevem života školních tříd, k němuž se může postupně připojit předpojatost skupiny a dehumanizace. Impulzem pro zásah do skupinové dynamiky třídy je pro učitele ztráta respektu k vyčleňovanému spolužákovi. Zjištěné nejasnosti učitelů v rozlišování mezi šikanou a vyčleňováním naznačují, že je zapotřebí diferencovat aktivní a pasivní formy vyčleňování a specifikovat pro ně intervenční postupy. Limity. Nízký počet účastníků výzkumu. Soubor sestával především z pedagogů se zájmem o vztahy ve třídách., The goal of the study was to investigate how teachers view exclusion in their classrooms and how they differentiate exclusion incidents in terms of teacher intervention. Methods and sample. Qualitative research approach, semi-structured interviews conducted with teachers (19), thematic analysis. Results. Based on the interview data, 4 categories were identified: 1) Exclusion as a construct related to bullying; 2) Problematic exclusion deserving teacher intervention; 3) Legitimate exclusion; 4) Exclusion as an inherent group phenomenon. Teachers considered exclusion a pre-stage or a beginning of bullying. They differentiated less serious forms of exclusion from problematic forms that deserve teacher intervention. They conceptualized the problematic forms using criteria for bullying: asymmetry of power, repetitiveness or long-term duration, and intentionality. Moreover, they considered levels of negative emotions of the excluded student. Teachers identified legitimate exclusion as situations, in which they viewed the exclusion as a result of a voluntary decision of the excluded student. Next, they viewed as legitimate exclusion situations that presented an adequate feedback to inappropriate behavior of the excluded student., and A final form of exclusion that teachers considered legitimate presents a temporary exclusion for a purpose of meeting a group achievement goal. According to some teachers, exclusion presents an inherent part of classroom life that may get more serious due to a risk of gradual development of group prejudice and dehumanization regarding the excluded student. When teachers perceive this process, specifically, when students start to treat the excluded student without respect, teachers view it as an indicator of a need for teacher intervention. The found lack of clarity in distinguishing exclusion and bullying underscored the need for differentiation of active and passive forms of exclusion and corresponding intervention approaches. Limitations. Low number of participants of the study. The sample included mostly teachers who are interested in peer relations in the classrooms.