a1_Záměr. Na podkladě odpovědí reprezentativního souboru českých lékařů (a) ověřit psychometrické parametry Dotazníku empatie DE14; (b) testovat předpoklad rozdílů mezi lékaři z hlediska pohlaví, délky praxe a způsobu výkonu profese; (c) ověřit vztah mezi generickou empatickou citlivostí a specifickou empatickou vnímavostí v léčebném kontextu; (d) konstruovat normy použitelné v experimentálním výzkumu. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 1305 lékařů z celé České republiky vybraných náhodným kvótním výběrem dle regionu, pohlaví, věku a způsobu výkonu profese. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána konfirmační faktorovou analýzou metodou maximální věrohodnosti. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem, vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt pohlaví, délky praxe a profesní orientace multivariační analýzou rozptylu. Vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-HP byl ověřován lineární multivariační regresní analýzou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa 0,74, 0,73 a 0,69. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt pohlaví, ačkoli statisticky významný, byl vzhledem k velikosti účinku d = 0,2 bez praktického významu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JSPE-HP cca 33 % variance. Faktory věk, délka praxe, profesní orientace a všechny interakce byly statisticky nevýznamné., a2_Psychometrické charakteristiky jsou uspokojivé a umožňují použití předběžných norem založených na reprezentativním souboru českých lékařů v experimentálním kontextu., Objectives. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general questionnaire for estimation of empathy. Sample and setting. The sample consisted of 1305 Czech physicians selected using random quota sampling according to region, gender, age, and employment status. Statistical analysis. The structure of questionnaire was verified using confirmatory factor analysis, method maximal likelihood. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Cronbach alpha coefficient was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Effects of gender, age, professional orientation, and length of practice were tested using multivariate analysis of variance. Relationship between the JSPE-HP and the DE14 was examined by the linear multivariate regression analysis. Results. Confirmatory factor analysis results supported the presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect; Cronbach alpha coefficient was 0.67, 0.63, and 0.75, respectively. The structure of the questionnaire was invariant from the viewpoint of gender, regression weights, and factor covariance. The effect of gender, although statistically significant, was very small and of no practical consequence. Factors of age, length of practice, professional orientation, and all interactions were nonsignificant. Questionnaire DE14 shared cca 33 % of variance with the JSPE-HP. The DE14 psychometric characteristics are satisfactory and the provisional norms based on a representative sample of Czech physicians’s responses are valid for use in experimental setting. Study limitation. (a) Measurement of empathy is self-reported; (b) the sample is not representative from the viewpoint of professional orientation., Lydie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury
The goal of this research is to examine the mediator role of coping competence on the relationship between mindfulness and subjective happiness. Participants were 292 undergraduates who completed a questionnaire package that inicluded the Cognitive and Affective Mindfulness Scale, the Coping Competence Questionnaire, and the Subjective happiness Scale. Findings demonstrated that both coping competence and subjective happiness were predicted positively by mindfulness. Subjective happiness was predicted positively by coping competence. Also coping competence mediated on the relationship between mindfulness and subjective happiness. Together, the findings illuminate the importance of mindfulness on psychological and cognitive adjustment. The results were discussed in the light of the related literature and dependent recommendations to the area were given., Ümran Akin, Ahmet Akin., and Obsahuje seznam literatury
Protože bolest při vzniku, průběhu a udržování ovlivňují i psychosociální faktory, používá se v léčbě bolesti také psychoterapie. Dominuje užití kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Článek v úvodu popisuje historii KBT a její tři základní přístupy: behaviorální (operantní), kognitivní a kognitivně-behaviorální. Vymezuje indikace ke KBT a nejčastější problémy v léčbě. Specifikuje základní techniky KBT v léčbě chronické bolesti, a to kognitivní restrukturalizaci a nácvik dovedností pro zvládání bolesti a stresu (edukace, adaptivní pozitivní sebeinstruktáž, relaxace a imaginace, zvyšování aktivity, expozice, strukturované řešení problémů, zvládání relapsu). Vymezuje konkrétní oblasti chronické bolesti, které jsou cílem multidisciplinárního programu léčby bolesti obsahující KBT. Strukturuje základní předpoklady úspěšného programu: přímé a nepřímé pozitivní posílení bolestivého chování, pozitivní posílení požadovaného chování, zvýšení tělesné kondice, kognitivní přerámování, edukace, výcvik v KBT v léčbě bolesti a dodržování principů KBT. Článek shrnuje efektivitu KBT v léčbě chronické bolesti u dospělých, popisuje problémy při jejím sledování a navrhuje některé inovace pro její zvýšení., Pain, from its origin through its treatment and in its subsequent maintenance, is influenced by psychosocial factors. For this reason, psychotheraphy is also used in pain treatment. The use of cognitive-behavioral therapy (CBT) is dominant. The paper describes the history of CBT and its three basic approaches: behavioral, (operant), cognitive, and cognitive-behavioral. The indications to CBT and the most frequent problems in treatment are isolated. Basic CBT techniques in chronic pain treatment, namely the cognitive restructuration and the practice of skills for pain and stress management (education, adaptive positive self-instruction, relaxation and imagination, increasing activity, exposition, structured problem solving, and relapse coping) are specified. Particular fields of chronic pain which represent the goal of multidisciplinary program of pain treatment including CBT are examined. The author structures basic assumptions of successful program: direct and indirect positive reinforcement of pain behavior, positive reinforcement of required behavior, improvement of physical condition, cognitive reframing, education, training in CBT in pain treatment, and conforming to the CBT principles. The paper sumarizes the efficiency of CBT in chronic pain treatment in adult patients, describes problems in its monitoring and suggests some innovations for increasing its use., Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Při studiu rozpoznání mluvených slov se psycholingvisté zabývají tím, jak se lexikální jednotky ukládají v paměti, a podstatou percepčních procesů, které zajišťují přístup k těmto reprezentacím. „Výčtové modely“ navrhují přímé spojení mezi fonologickou a lexikální formou, zatímco „analyzační modely“ zavádějí komponent pro pre-lexikální morfologickou dekompozici složených slov. Prefigovaná slova a slova s iniciálním kořenem jsou tak v jednom přístupu detekována podobně, v druhém však odlišně. Ve studiu byl použit monitorovací experiment, ve kterém posluchači reagovali na specifikované cílové slovo. Jejich reakční doby byly analyzovány s ohledem na typ cílového slova (kořen / předpona) a typ segmentace materiálu (nosné fráze byly rozčleněny na fragmenty o velikosti slabiky, které v jednom případě zachovávaly hranice morfémů, v druhém nikoli). Čeština jakožto flektivní a prozodicky jedinečný jazyk umožňuje prověřit stupeň univerzálnosti u efektů morfémového typu a prozkoumat roli morfémů při určování slabičných hranic. Výsledky naznačují statisticky významný rozdíl mezi kořenovými a derivačními morfémy (první vykazuje rychlejší reakce), avšak ohledně typu segmentace zůstávají neprůkazné., In the field of spoken word recognition, psycholinguists investigate the way lexical items are stored in memory and the nature of perceptual processes that allow access to these representations. “Full listing” models propose a direct access to lexical items from the phonological form, while “full parsing” approaches implement a pre-lexical morphological decomposition procedure of complex words. Prefixed words are thus detected similarly to words beginning with a stem morpheme in one model, but differentially in the other. In the study a word-monitoring task was used in which listeners reacted to a specified target word. Their reaction times were analysed with respect to type of the target word (prefix/stem) and the segmentation mode (carrier sentences were broken into syllable-sized fragments that either respected morpheme boundaries, or disregarded the morphological structure, maximizing syllable onsets). Czech as an inflectional and prosodically unique language offers a possibility to test the degree of universality of the morpheme category effects, and investigate the role of morphemes in syllable boundary assignment. The results suggest a statistically significant difference between stem and derivative morphemes (the former eliciting faster reactions) but were inconclusive as regards the segmentation mode. The findings are discussed in the light of current theories and relevant experiments in other languages., and Pavel Šturm, Jan Volín.
V súčasnosti možno identifikovať tri odlišné prístupy ku konceptualizácii kvality života (Dijkers, 2005): kvalita života ako subjektívna pohoda (subjective well-being), kvalita života ako úspech (achievement) a kvalita života ako úžitok (utility). V príspevku je stotožňovanie kvality života a subjektívnej pohody považované z hľadiska ďalšieho výskumu za obmedzujúce a v intenciách konceptualizácie kvality života ako úspechu - toho, čo osoba má, čo dosiahla a dosahuje, bol navrhnutý multidimenzionálny model významných oblastí kvality života. Šesť teoreticky postulovaných oblastí kvality života - psychická, fyzická, sociálna, environmentálna, kognitívna a spirituálna - bolo operacionalizovaných pomocou 36 položiek dotazníka, na ktoré skúmané osoby reagovali simultánne dvoma spôsobmi: hodnotili jednotlivé oblasti pomocou odpoveďovej stupnice dobrý - zlý (kvalita) a spokojný - nespokojný (spokojnosť). Na súbore 93 adolescentov boli pomocou faktorovej analýzy namiesto šiestich teoreticky postulovaných významných oblastí kvality života identifikované tri: psychicko-sociálna, kognitívno- spirituálna a environmentálna oblasť. Reakcie na identické položky sa v prípade 7 zo 14 položiek, ktoré tvorili tri extrahované faktory, štatisticky významne líšili: hodnotenie pomocou stupnice dobrý - zlý a hodnotenie pomocou stupnice spokojný - nespokojný produkovalo v prípade 50 % položiek odpovede so štatisticky významne odlišnou varianciou. V ďalšom výskume je zámerom overiť faktorovú štruktúru na iných súboroch a overiť predpokladanú vhodnosť hodnotenia na stupnici kvalita pred stupnicou spokojnosť., At present there can be identified three different approaches to the conceptualization of QoL (Dijkers, 2005): quality of life as subjective well-being, quality of life as achievement, and quality of life as utility. In light of further research, the paper considers the identification of quality of life with subjective well-being as restrictive, and proposes a multidimensional model of significant areas of quality of life which falls within its conceptualization as achievement, i.e. as what a person has already achieved or has been achieving. Six theoretically postulated areas of quality of life, viz. psychological, physical, social, environmental, cognitive and spiritual, are operationalized through 36 items to which respondents offered simultaneous two types of responses whereby they assessed individual areas using the ’good-bad’ (quality) and ’satisfied - dissatisfied’ (satisfaction) response scales respectively. On the sample of 93 adolescents, and with the use of factor analysis, three areas, instead of six, of theoretically postulated significant areas of quality of life were identified, viz. psycho-social, cognitive-spiritual and environmental. Reactions to identical items, in the case of 7 out of 14 items, which represented three extracted factors, differed significantly: the assessment using the ’good-bad’ scale and that using the ’satisfied - dissatisfied’ scale produces in the case of 50% of items responses with statistically significant difference in variation. Our ensuing research will attempt to verify the factor structure on other items and the assumption that the assessment using the quality scale is more appropriate than that using the satisfaction scale., and Jozef Džuka.
V článku je předložen model narativní komplexity. Jako východiska modelu jsou využity Todorovův pojem „narativní transformace“ a Brunerův koncept „potíž“. Narativní transformace je chápána jako to, „co vyprávění dělá s konstitutivní potíží“. S využitím těchto pojmů je narativní komplexita definována jako diferenciace a integrace různých aspektů narativní transformace. Pojem narativní komplexita poukazuje jak k dispozici, tak také k procesu i výsledku narativního ztvárnění zkušenosti v její složitosti, úplnosti a proměnlivosti. Model umožňuje včlenit do jednoho logicky konzistentního rámce různé aspekty narativní komplexity, tak jak byly doposud koncipovány z různých dílčích teoretických či praktických hledisek. Předložený model sestává z osmi souvisejících aspektů: 1) diferenciace a integrace tématu vyprávění, 2) diferenciace a integrace aktérství, 3) diferenciace a integrace narativní konstrukce, 4) diferenciace a integrace ztvárnění hodnot a přesvědčení, 5) diferenciace a integrace na rovině reflexe, 6) diferenciace a integrace hledisek a perspektiv, 7) diferenciace a integrace utváření postav, 8) diferenciace a integrace na rovině komunikačního a sociokulturního kontextu. Na závěr jsou zmíněny některé teoretické a empirické možnosti předloženého modelu., Model of narrative complexity is articulated. Todorov’s concept of “narrative transformation” and Bruner’s concept of “trouble” are used as a frame of narrative complexity conceptualization. Narrative transformation is presented as “something what story telling does with constitutive trouble”. Narrative complexity is thus defined as a differentiation and integration of various aspects of narrative transformation. Narrative complexity refers both to disposition and also to the process and to the result of narrative experience constructing in its complicatedness, completeness, and changeableness. The model enables to incorporate various aspects of narrative complexity from different theoretical and practical perspectives into one consistent framework. The presented model consists of eight interconnected aspects: 1) differentiation and integration of topic storytelling, 2) differentiation and integration of agency, 3) differentiation and integration of narrative construction, 4) differentiation and integration of values and believes embodiment, 5) differentiation and integration at the level of reflection, 6) differentiation and integration of different perspectives, 7) differentiation and integration of characters (protagonists), 8) differentiation and integration in communication and socio-cultural contexts. Theoretical and empirical consequences of the model are also discussed., Vladimír Chrz, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury
Although it is generally considered that the study of social psychology in the former Czechoslovakia commenced in the 1960s, the author here establishes the importance of the virtually forgotten earlier years of the discipline. The first Czech student of social psychology was a prominent sociologist and member of the Prague sociological school, Otakar Machotka (1899- 1970), whose interest in matters psychological commenced in the 1940s and whose research into the subject continued during his period of exile in America in the 1950s and 1960s. Machotka’s recently discovered post-war manuscript on the subject of unconscious agents in social behaviour, which is published in extenso here, reveals the original and innovative character of the author’s approach; at the same time, it offers an important testimony to the epoch both in terms of the discipline itself and the wider society. The erstwhile unknown manuscript also contains the first stage of Machotka’s struggle for an explanation for quisling behaviour during the Second World War, which he later published in his 1964 book., Zdeněk R. Nešpor., and Obsahuje seznam literatury
V súlade s aktuálnymi teoretickými i výskumnými zisteniami považujeme agresívne správanie v cestnej doprave za komplexný jav, čo sa týka jeho príčin aj dôsledkov. V štúdii vymedzujeme relevantnú terminológiu – agresivita, agresívne správanie, rizikové správanie a „road rage“ v doprave. Cieľom prezentovaného výskumu bolo zistiť súvislosti medzi agresivitou ako osobnostnou črtou (verbálna agresia, fyzická agresia, zlosť, hostilita) a sebaposúdeným agresívnym správaním v doprave (narušenie plynulosti premávky, bezohľadná jazda, priama hostilita), pričom sme do tohto vzťahu zakomponovali ďalšie individuálne premenné - celkový počet najazdených kilometrov a sociodemografické faktory – pohlavie, vek. Výsledky regresných analýz i „path“ modely ukázali, že agresívne správanie v doprave predikujú odlišné komponenty agresivity (s odlišným vplyvom) pri ženách a pri mužoch, a taktiež pri jednotlivých druhoch agresívneho správania. Zistili sme významný (negatívny) vplyv sociodemografickej premennej vek na agresívne správanie, predpokladaná kovariancia medzi vekom a počtom najazdených kilometrov sa potvrdila pri narušení plynulosti premávky a bezohľadnej jazde u mužov aj u žien., According to contemporary theoretical and research findings the authors regard the aggressive behavior in road transport as a complex phenomenon which is concerning both its causes and its consequences. The relevant terminology is defined in the study - aggressiveness, aggressive behavior, risk-taking behavior, and “road rage” in transport. The goal of the presented study was to assess the relations between aggressiveness as a personality trait (verbal aggressiveness, physical aggressiveness, anger, hostility) and self-rated aggressive driving behavior (progress impeded, reckless driving, direct hostility) , where further individual variables (total number of kilometers done) and socio-demographic factors (sex, age) were incorporated into this relation. The results of regression analyses and path models showed that aggressive behavior in road transport is predicted by different components of aggressiveness (with different influence) in women and men as well as in particular kinds of aggressive driving behavior. The significant (negative) influence of socio-demographic variable age on aggressive behavior was found, the expected covariance between the age and the total number of kilometers done was confirmed in disturbing the traffic fluency and regardless driving both in men and women., Eva Rošková, Natália Kovácsová., and Obsahuje seznam literatury