a1_Bolest je signál ohrožení organizmu. Váže pozornost, narušuje probíhající psychické procesy a vyvolává strach, který neuropsychicky zesiluje bolest, působí hyperestézii a negativní nabuzení (arousal). Kognitivní hodnocení bolesti jako ohrožení vyvolá také strach. Výsledný strach je tedy generovaný neuropsychicky („reflexně“) i kognitivně. Strach, vyvolaný oběma mechanizmy, narušuje zvládání bolesti (coping). Selháváním procesu zvládání vzniká úzkost, zlost a deprese a dále nepříznivé hodnocení vlastní schopnosti zvládat bolest a spokojeně žít. Na předpokladu těchto procesů, jejichž podstatné segmenty byly testované strukturálním modelem EQS, je založen Dynamický model psychologických procesů při chronické bolesti (DM). Původní DM, podobně jako další současné modely chronické bolesti lze považovat za modely lokálně nezávislé (tedy vysvětlené „ze sebe sama“). V této práci jsou analyzovány „spouštějící“ procesy DM, pocit bolesti a kognitivní zpracovávání bolesti, a oběma procesy vyvolaný strach. Protože tyto procesy probíhají v rámci osobnosti jako vyššího psychologického celku, autoři rozšiřují původní předpoklad DM o rys úzkosti, jako další podmínku toho, jak silný bude strach, vyvolaný bolestí a jejím kognitivním zpracováním. Na souboru 272 pacientů s nemaligní bolestí, věk M = 47,93 (SD = 10,73) roků, trvání bolesti v letech = 11,06 (SD = 9,57), byl postupně testován odpovídající regresní model: K původním nezávisle proměnným, faktorům Bolest (Intenzita bolesti, Nepříjemnost bolesti) a Kognitivní zpracovávání bolesti (Očekávání bolesti v budoucnu, Vina druhých aj.), byla nově zavedena „vnější“ proměnná, Rys úzkosti, a vypočítána lineární regrese na Strach z bolesti., a2_Po redukci modelu s 8 měřenými hodnotami (CFI = 0,81) na 5 měřených hodnot (CFI = 0,84) přistoupili autoři k zařazení další proměnné (tj. mimo původní DM), kovariancí mezi (reziduální variancí) Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti. Tento model se dobře shoduje s daty (CFI = 0,95). Předpoklad přímého vztahu mezi Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti tak významně zvyšuje shodu modelu s daty. Strach z bolesti je tedy nejvíce podmíněn kognitivně, a to očekáváním, že bolest potrvá, a přisuzováním viny za bolest druhým. Efekt dispoziční úzkosti je dvojí: a) Strach z bolesti je specifický projev dispoziční úzkosti při bolestivém stavu, b) dispoziční úzkost ovlivňuje nastavení kognitivních procesů a vede k očekávání bolesti v budoucnosti, a tím ke strachu z bolesti. Pocit bolesti, atribut bolestivého stavu, tyto procesy spouští. Efekt intenzity a nepříjemnosti bolesti na strach z bolesti je malý., b1_Pain represents a signal that an organism is in danger. It attracts attention, it disturbs ongoing mental processes and it brings about fear. In addition, cognitive appraisal of the pain brings about fear as well. The resulting fear triggers coping. If the coping fails, it is followed by anxiety, anger, depression and negative evaluation of one‘s ability to cope with the pain and to live well. Assumption of the processes forms the basis of the Dynamic Model of Psychological Processes in Chronic Pain (DM). The original DM, similarly to other recent models of chronic pain, may be considered a locally independent model (i.e., explained “by itself”). The present paper contains an analysis of “triggering” processes of the DM, the feeling and cognitive processing of the pain, as well as the fear caused by both processes. In addition, the DM assumption is expanded by an “external” variable – Trait Anxiety – representing another condition of the fear. In a group of 272 patients with non-malignant pain (age: M=47.9, SD=10.7 years; duration of pain: M=11.1, SD=9.6 years), the authors gradually tested the regression model: together with the original DM factors of Pain (Pain Intensity, Pain Unpleasantness, and Cognitive Processing of Pain) a new “external“ variable Trait Anxiety was entered and the linear regression on the Fear of Pain was calculated. After reducing the model containing 8 measured values (CFI=0.81) to a model having 5 measured values (CFI=0.84), additional variables were included and covariance between Permanence of Pain and Trait Anxiety was computed. Resulting model fits the data very well (CFI=0.95). The assumption of a direct relationship between the Permanence of Pain and Trait Anxiety significantly increases correspondence of the model with the data., b2_ The results show that the fear of pain is primarily cognitively dependent on expectation that pain will last in future and that pain is blamed on the others. Two effects of Trait Anxiety in the Fear of Pain were found: a) the Fear of Pain represents specific manifestation of Trait Anxiety under pain conditions, b) Trait Anxiety influences cognitive setting, which leads to expectation that pain will last and it thus creates Fear of Pain. The effect of Pain Intensity and Pain Unpleasantness on the Fear of Pain is small., Petr Knotek, Helena Knotková, Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Protože bolest při vzniku, průběhu a udržování ovlivňují i psychosociální faktory, používá se v léčbě bolesti také psychoterapie. Dominuje užití kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Článek v úvodu popisuje historii KBT a její tři základní přístupy: behaviorální (operantní), kognitivní a kognitivně-behaviorální. Vymezuje indikace ke KBT a nejčastější problémy v léčbě. Specifikuje základní techniky KBT v léčbě chronické bolesti, a to kognitivní restrukturalizaci a nácvik dovedností pro zvládání bolesti a stresu (edukace, adaptivní pozitivní sebeinstruktáž, relaxace a imaginace, zvyšování aktivity, expozice, strukturované řešení problémů, zvládání relapsu). Vymezuje konkrétní oblasti chronické bolesti, které jsou cílem multidisciplinárního programu léčby bolesti obsahující KBT. Strukturuje základní předpoklady úspěšného programu: přímé a nepřímé pozitivní posílení bolestivého chování, pozitivní posílení požadovaného chování, zvýšení tělesné kondice, kognitivní přerámování, edukace, výcvik v KBT v léčbě bolesti a dodržování principů KBT. Článek shrnuje efektivitu KBT v léčbě chronické bolesti u dospělých, popisuje problémy při jejím sledování a navrhuje některé inovace pro její zvýšení., Pain, from its origin through its treatment and in its subsequent maintenance, is influenced by psychosocial factors. For this reason, psychotheraphy is also used in pain treatment. The use of cognitive-behavioral therapy (CBT) is dominant. The paper describes the history of CBT and its three basic approaches: behavioral, (operant), cognitive, and cognitive-behavioral. The indications to CBT and the most frequent problems in treatment are isolated. Basic CBT techniques in chronic pain treatment, namely the cognitive restructuration and the practice of skills for pain and stress management (education, adaptive positive self-instruction, relaxation and imagination, increasing activity, exposition, structured problem solving, and relapse coping) are specified. Particular fields of chronic pain which represent the goal of multidisciplinary program of pain treatment including CBT are examined. The author structures basic assumptions of successful program: direct and indirect positive reinforcement of pain behavior, positive reinforcement of required behavior, improvement of physical condition, cognitive reframing, education, training in CBT in pain treatment, and conforming to the CBT principles. The paper sumarizes the efficiency of CBT in chronic pain treatment in adult patients, describes problems in its monitoring and suggests some innovations for increasing its use., Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury