Pudendální neuralgie je špatně snesitelný bolestivý stav způsobený postižením (většinou kompresí) pudendálního nervu. Klinicky je charakterizován progresivní bolestí v pánvi, která se horší sezením, bývá spojena se sexuální dysfunkcí, potížemi s močením a defekací. Ke stanovení jisté diagnózy jsou používána nanteská kritéria. V této práci prezentujeme soubor šesti pacientů, kteří byli od roku 2009 léčeni pro toto onemocnění ve FN Brno, a popisujeme současné terapeutické možnosti a hodnotíme jejich efekt., Pudendal neuralgia is a very painful condition caused by compression or entrapment of the pudendal nerve. Clinical characteristics include progressive pelvic pain, worsened by sitting, sexual dysfunction and difficulty with urination and defecation. Nantes criteria are used to confirm pudendal neuralgia. We present a group of six patients treated for pudendal neuralgie at the University Hospital in Brno since 2009 and discuss the options for the treatment of this syndrome. Key words: pudendal neuralgia – perineal pain – Nantes criteria – pudendal nerve entrapment The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and Z. Kadaňka Jr
Protože bolest při vzniku, průběhu a udržování ovlivňují i psychosociální faktory, používá se v léčbě bolesti také psychoterapie. Dominuje užití kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Článek v úvodu popisuje historii KBT a její tři základní přístupy: behaviorální (operantní), kognitivní a kognitivně-behaviorální. Vymezuje indikace ke KBT a nejčastější problémy v léčbě. Specifikuje základní techniky KBT v léčbě chronické bolesti, a to kognitivní restrukturalizaci a nácvik dovedností pro zvládání bolesti a stresu (edukace, adaptivní pozitivní sebeinstruktáž, relaxace a imaginace, zvyšování aktivity, expozice, strukturované řešení problémů, zvládání relapsu). Vymezuje konkrétní oblasti chronické bolesti, které jsou cílem multidisciplinárního programu léčby bolesti obsahující KBT. Strukturuje základní předpoklady úspěšného programu: přímé a nepřímé pozitivní posílení bolestivého chování, pozitivní posílení požadovaného chování, zvýšení tělesné kondice, kognitivní přerámování, edukace, výcvik v KBT v léčbě bolesti a dodržování principů KBT. Článek shrnuje efektivitu KBT v léčbě chronické bolesti u dospělých, popisuje problémy při jejím sledování a navrhuje některé inovace pro její zvýšení., Pain, from its origin through its treatment and in its subsequent maintenance, is influenced by psychosocial factors. For this reason, psychotheraphy is also used in pain treatment. The use of cognitive-behavioral therapy (CBT) is dominant. The paper describes the history of CBT and its three basic approaches: behavioral, (operant), cognitive, and cognitive-behavioral. The indications to CBT and the most frequent problems in treatment are isolated. Basic CBT techniques in chronic pain treatment, namely the cognitive restructuration and the practice of skills for pain and stress management (education, adaptive positive self-instruction, relaxation and imagination, increasing activity, exposition, structured problem solving, and relapse coping) are specified. Particular fields of chronic pain which represent the goal of multidisciplinary program of pain treatment including CBT are examined. The author structures basic assumptions of successful program: direct and indirect positive reinforcement of pain behavior, positive reinforcement of required behavior, improvement of physical condition, cognitive reframing, education, training in CBT in pain treatment, and conforming to the CBT principles. The paper sumarizes the efficiency of CBT in chronic pain treatment in adult patients, describes problems in its monitoring and suggests some innovations for increasing its use., Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Práce podává sjednocující pohled na soudobé modely psychologických procesů při chronické bolesti, které vycházejí z výzkumů založených na neurofyziologických a psychologických experimentech, nebo na multivariační analýze klinických dat. Moderní výklady psychologických změn při chronické bolesti vycházejí z Melzackovy – Wallovy teorie vrátkové kontroly, Lazaruse a Folkmanové kognitivistické teorie stresu a z koncepce naučeného bolestivého chování Wilberta E. Fordyce. Na tyto základy navazovaly dvě skupiny modelů, modely konsekutivních stadií psychologických změn při chronické bolesti (Wade, Dougherty, Archer, Price, 1996; Knotek, Knotková, 2008) a modely, které zdůrazňují zpětnovazebné procesy při vývoji psychologických změn u osob s chronickou bolestí (přehledně Asmundson, Vlaeyen, Crombez, 2004). Nově byl testován model, který zahrnuje podstatné aspekty obou modelů (Knotek, 2009). Práce předkládá rozšířený teoretický model, který zahrnuje dva spouštějící procesy, bolest a kognitivní zpracovávání bolesti. Hlavní stadia psychologických procesů při chronické bolesti zahrnují strach a pozorování bolesti, hodnocení a coping, změny afektů a motivace, a adaptivní, nebo maladaptivní chování. Změny afektů a motivace ovlivňují pacientovo vnímání sebe, které zpětnovazebně ovlivňuje kognitivní zpracovávání bolesti. Zásadní vizí pro příští výzkum chronické bolesti je teorie neuromatice bolesti Ronalda Melzacka (2005), která nahlíží bolest jako multidimenzionální zkušenost, působenou „neurogramy“, vzorci impulzů sítě neuronů, reprezentujících neuromatici tělesných a psychických procesů v mozku.
Vulvodynie představuje z pohledu algeziologa složitý chronický bolestivý syndrom. Léčba je komplexní a základem je multidisciplinární přístup s aktivní účastí pacientky. Je třeba využít všech současných dostupných metod, kterými jsou režimová opatření, farmakologická léčba, fyzioterapie, psychoterapie a intervenční postupy., Vulvodynia is from the perspective of algesiologists chronic pain syndrome. Treatment is complex and based on a multidisciplinary approach with active participation of the patient. It is necessary to use all currently available methods, which are the regime measures, pharmacological therapy, physiotherapy, psychotherapy and intervention procedures., Pavlína Nosková, and Literatura 18