This article deals with the fundamental features of Taylor´s concept of recognition and considers some problem areas to which cultural recognition is relevant. Our identity is partly characterized by the recognition or the misrecognition - too often by the misrecognition - of others. The collapse of original social settings has brought a transition from honour to dignity, implying a redefinition of identity and authenticity. The period in which people from western society lived in their pre-determined settings, and with corresponding characters they were called to represent, has lost its relevance today. Taylor distinguishes between the politics of universalism and the politics of difference, both of which are based on the politics of this transition from honour to dignity. Taylor refers to context and particular sociability values, although the community’s perception does not reflect any overly-particularist tendencies. His thesis has universalist elements from which he derives normativity. Universal moral ontology is, according to Taylor’s thesis, a condition for particular values and standards in practice., Martin Solík., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Obsahom článku je kritika chápania autority u Hannah Arendtovej, podľa ktorej patrí k charakteristickým rysom moderného sveta kríza a následná strata autority. Simultánne s autoritou v jej chápaní ustupuje aj sloboda, ktorá je od začiatku 20. storočia vážne ohrozovaná totalitarizmom. Dôvod tvrdenia, že autoritu postihla kríza, ktorá spôsobila jej zánik, je skôr filozofický ako politický, je to relativizmus, skepticizmus a pesimizmus, aký sa objavil v západoeurópskom myslení od konca prvej svetovej vojny. Autoritu je však potrebné odvodzovať nie z ideovo-politickej tradície, ale z reálnych spoločenských podmienok. Musíme ju vnímať na pozadí diferencujúcej reality sveta vyznačujúcej sa spoločenskými protikladmi a bojmi, v ktorej snaha zakonzervovať svet tradičnou autoritou a náboženstvom musí nakoniec skončiť neúspechom. Autorita je tak vec relatívna a oblasti jej aplikácie sa menia v rôznych fázach spoločenského vývinu., The aim of the article is to criticise the concept of authority as presented by Hannah Arendt, who claims that crisis in, and subsequent loss of, authority are typical features of the modern world. The weakening of authority goes hand in hand with the retreat of freedom, which has been seriously jeopardised by totalitarianism since the early-20th century. The reason for the claim that authority is afflicted by crisis, causing its demise, is more philosophical than political; this mixture of relativism, scepticism and pessimism began to take shape in Western European thought after World War II. However, authority should be derived not from an ideological or political tradition, but from real social conditions. It must be seen against the background of the diverging reality of the world characterized by social contradictions and struggles, in which an effort to bind the world by traditional authority and religion must ultimately fail. Yet, authority is a relative concept and so its scope of application varies in different stages of social development., and Peter Dinuš.
V sociální a politické teorii dnes stojíme před úkolem komplexního uchopení paradigmatu globálních interakcí charakterizovaného pluralitou sociálních aktérů a zájmových konfliktů. Založení kritické teorie globálních interakcí je spojeno s řešením teoreticko-metodologických otázek i věcných problémů analýzy a interpretace. Jde o poměr kritické analýzy reálných procesů a normativněutopické projekce sociální změny. Věcné problémy jsou spojeny s analýzou předpokladů a překážek utváření globální společnosti a politiky a s tím, jak jsou vymezovány ve své komplexitě., In social and political theory today we are presented with the task of arriving at a complex understanding of the paradigm of global interaction in which there is a plurality of social actors and conflicts of interest. The grounding of a critical theory of global interactions is connected with a resolution of theoretico-methodological questions and of detailed problems of analysis and interpretation. At issue is the relation between a critical analysis of realistic processes and normatively-utopian projections of social change. The detailed problems are connected with an analysis of the assumptions and obstacles when creating a global society and global politics, and with the question of how they are to be defined in their complexity., and Oleg Suša.
Příspěvek je zaměřen na otázku z oblasti ekologické etiky, jak stanovit hranici našich morálních ohledů. Ačkoliv antropocentrismus přináší možnosti založení dobře odůvodněné ochrany přírody, autorka si všímá více neantropocentrických přístupů, u nichž existuje předpoklad, že morální ohledy bychom měli brát na mimolidské tvory kvůli nim samým. Mezi neantropocentricky orientovanými filosofy panuje neshoda v otázce, co do těchto ohledů má spadat – zda to, co je schopno trpět (P. Singer), či to, co má zájmy (R. Attfield), dobro nebo vlastní hodnotu (P. Taylor). Tak se hranice morálních ohledů rozšiřuje od člověka přes vyšší druhy zvířat až ke všemu životu. Ve druhé části příspěvku autorka na příkladu posledního člověka (R. Routley a R. Attfield) zpochybňuje vhodnost hledání rozlišujícího kritéria pro morální ohledy. Ekologická etika však představuje určitý základ pro společensko-politickou praxi a pro tyto účely se kritérium života a morální princip úcty ke všemu životu jeví jako nejvhodnější., This article focuses on the question, in the area of ecological ethics, of how to determine the bounds of our moral considerations. Although anthropocentrism does provide possibilities for the proper founding of a justification for the protection of nature, the author finds a greater number of non-anthropocentric approaches which assume that our moral considerations should be extended to non-human creatures for their own sake. Among the non-anthropocentrically oriented philosophers there is no consensus on the question of what should be included in those considerations – whether it is that which is susceptible of suffering (P. Singer), or that which has interests (R. Attfield), or that which has the good or its own value (P. Taylor). Thus the bounds of moral considerations are extended from man, first to the higher forms of animals, then to all life. In the second part of the article the author, using the example of the last man (R. Routley and R. Attfield), calls into question the appropriateness of seeking a distinguishing criterion for moral considerations. Ecological ethics, however, present a certain basis for socio-political praxis and for the aims which the criterion of life and the moral principle of respect to all life reveal as most appropriate., and Marie Skýbová.
This review study looks at David Clemenson’s book Descartes’ Theory of Ideas from both the historical and systematic points of view. From the historical point of view, the theme of the (late) scholastic influences on Descartes’ theory of ideas is tackled, while from the systematic point of view Descartes’ theory is interpreted dealing with the question of Cartesian representationalism or direct (cognitive) realism. An analysis of the immediate Scholastic texts, written by Jesuits (and taught at the Jesuit college La Flèche, where the young Descartes studied) is used by Clemenson to support his argument for a so-called weak version of direct realism, actually identical with a weak version of representationalism. The author of this review study, despite appreciating the connection of these two levels, making possible a consistent interpretation of some of Descartes’ ostensibly contradictory statements, draws attention to certain deficiencies and obscurities concerning, primarily, the scholastic dimension of the subject-matter., Daniel Heider., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Původní koncept epistémické závislosti podněcoval u ne-expertů nekritickou podřízenost expertním názorům. Ve světle nedávného vývoje ve zkoumání vědy se však skutečná situace epistémické závislosti jeví tak, že zahrnuje nezbytnou a všudypřítomnou potřebu pro laické hodnocení vědeckých expertů. Jelikož expertní vědění znamená omezení poznávacího přístupu k některým epistémickým doménám, laická hodnocení expertního vědění jsou racionální a informovaná pouze tehdy, když se kritéria užívaná ne-experty při posuzování expertů liší od kritérií užívaných experty pro jejich tvrzení. Rozlišení mezi "substanciálním věděním“ a "kontextuálním věděním“ umožňuje laikům poznávat spolu s experty bez toho, že by museli vědět přesně totéž, co oni. Taková meta-expertní hodnocení nejsou specifická pro veřejnou sféru mimo vědu ani nejsou na vědu vnitřně omezená, ale vyskytují se v široké míře kontextů ve vědě a kolem ní. Tento článek legitimizuje koncept kontextuálního vědění jeho vztažením k relevantní literatuře a objasňuje tuto myšlenku pomocí identifikace některých prvků takového vědění., The original concept of epistemic dependence suggests uncritical deference to expert opinions for non-experts. In the light of recent work in science studies, however, the actual situation of epistemic dependence is seen to involve the necessary and ubiquitous need for lay evaluations of scientific experts. As expert knowledge means restricted cognitive access to some epistemic domain, lay evaluations of expert knowledge are rational and informed only when the criteria used by non-experts when judging experts are
different from the criteria used by experts when making their claims. The distinction between “substantial knowledge” and “contextual knowledge” allows for the laypeople to know with experts without having to know precisely what experts know. Such meta-expert evaluations are not specific to the public sphere outside science, nor are they limited internally to science, but they are present in a wide range of contexts in and around science. The paper legitimizes the concept of contextual knowledge by relating it to the relevant literature, and expounds the idea by identifying some elements of such a knowledge., and Gábor Kutrovátz.
V rámci tejto štúdie som sa pokúsil poukázať rozličné ponímanie termínu autorita v európskej a čínskej filozofickej tradícii. Pri týchto skúmaniach som vychádzal z teoretických východísk súčasných predstaviteľov kritickej teórie (frankfurtskej školy), u ktorých je prítomná snaha zakomponovať do svojich úvah o sociálnych procesoch fenomén globalizácie. Jedným z najvýznamnejších štátov súčasnosti je Čínska ľudová republika, ktorá výrazným spôsobom ovplyvňuje svetové dianie. V rámci štúdie som sa pokúsil poukázať na relevantnosť sinologických štúdii, nielen z hľadiska súčasnosti, ale aj z historicko filozofických dôvodov, keďže každá jedna ľudská civilizácia zahŕňa vlastné, aj keď často značne modifikované, ontologické dedičstvo, ktoré, hoci pochádza z obdobia formovania hlavných svetových náboženstiev a prvých filozofických škôl, dodnes ovplyvňuje myslenie a správanie jednotlivcov v rámci týchto civilizácií., In this study I have attempted to show the different perceptions of the term authority in the European philosophical tradition and in the Chinese philosophical tradition. In these investigations I am guided by the viewpoints of contemporary representatives of critical theory (the Frankfurt School) who attempt to incorporate the phenomenon of globalisation into their considerations of social processes. One of the most important states today is the Chinese People’s Republic which has a marked influence on world events. This study attempts to demonstrate the relevance of Sinological studies, not only from the point of view of contemporary times, but also from the historico-philosophical point of view. This is because each human civilisation has its own, albeit often highly-modified, ontological heritage emerging from the period of the formation of the main world religions and the first philosophical schools, and which influences the thought and behaviour of individuals in these civilisations up to today., and Ľubomír Dunaj.
Toto je kritická studie Kolmanovy filosofie vyjádřené v uvedené knize. Autor se zabývá jednotlivými místy v knize, které pokládá za důležité z hlediska celkové koncepce, a dospívá k dvěma závěrům, z nichž jeden je kritický a druhý vyzdvihuje kladné rysy., This is a critical study of Kolman’s philosophy as it is expressed in the book specified in the text. The author concerns himself with specific places in the book which he takes to be important in the overall standpoint, and he comes to two conclusions one of which is critical while the second emphasises positive points., and Pavel Materna.