iH026a is a formulation containing a biochemical class of plant growth regulator that modulates glycoconjugation through the plant lectin cycle. While lectins are common to vascular plants, we observed, consistent with reversible binding of sugars from lectins, enhancements of quantities and qualities of various features, including significant enrichment of Brix soluble sugars compared to controls in cherry, grape, and melon in trials conducted in Arizona and California, USA., A. M. Nonomura, A. Pedersen, D. P. Brummel, L. Loveless, A. Lauria, B. Haschemeyer, M. S. McBride, and Obsahuje bibliografické odkazy
The neolithisation of Northern Europe was neither synchronous nor uniform and it cannot be defined in simple terms. The early Neolithic populations of Northern Europe – known in the archaeological literature since the beginning of this century under the name of the TRB culture – are a consequence of a long period of contact and of mutual influences between communities with two contrasting life–styles: the Linearbandkeramik and its derivatives settled on the central European loess, and the immensely varied hunter– –gatherers roaming in the sandy and forested habitats of the North European Plain. The current significant issues, as seen through the prism of theoretical and methodological considerations, revolve around the models of transition most appropriate to circumstances in Northern Europe, the conceptual as well as real understanding of the complexity of late hunter-gatherers, the contribution of the Danubian tradition, and the dichotomy between regional diversity (a direct response to local conditions and specific requirements of individual human groups) and cultural unity (as demonstrated in the homogeneity of the process) which interlocked different cultural, economic and social phenomena into a web of dynamic relationships which lead to the emergence of such an extensive cultural complex in Northern Europe. and Neolitizace severní Evropy nebyla ani synchronní, ani jednotná, a nemůže být definována v jednoduchých termínech. Raně neolitické populace v severní Evropě – známé v archeologické literatuře od počátku tohoto století jako kultura nálevkovitých pohárů – jsou výsledkem dlouhodobých kontaktů a vzájemných vlivů mezi komunitami se dvěma odlišnými způsoby života: kulturou s lineární keramikou a jejími deriváty usídlenými ve střední Evropě a velice rozmanitými lovci–sběrači z písčitých a lesnatých severoevropských nížin. Významné otázky, viděno prizmatem teoretických a metodologických úvah, se soustřeďují kolem modelů přechodu, nejpřiměřenějšího podmínkám severní Evropy, pojmového, ale i reálného pochopení rozmanitosti pozdních lovců–sběračů, spolupůsobení dunajské tradice a dichotomie mezi regionální diverzitou (přímá odezva na lokální podmínky a specifické požadavky jednotlivých lidských skupin) a kulturní jednotou (demonstrovanou homogenitou procesu), která propojila různé kulturní, ekonomické a sociální fenomény do sítě dynamických vztahů, jež vedly k výskytu tohoto kulturního komplexu v severní Evropě.
Earth’s climate has experienced notable changes during the past 50-70 years when global surface temperature has risen by 0.8°C during the 20th century. This was a consequence of the rise in the concentration of biogenic gases (carbon dioxide, methane, nitrous oxide, chlorofluorocarbons, and ozone) in the atmosphere that contribute, along with water vapor, to the so-called ‘greenhouse effect’. Most of the emissions of greenhouse gases have been, and still are, the product of human activities, namely, the excessive use of fossil energy, deforestations in the humid tropics with associated poor land use-management, and wide-scale degradation of soils under crop cultivation and animal/pasture ecosystems. General Circulation Models predict that atmospheric CO2 concentration will probably reach 700 μmol(CO2) mol-1. This can result in rise of Earth’s temperature from 1.5 to over 5°C by the end of this century. This may instigate 0.60-1.0 m rise in sea level, with impacts on coastal lowlands across continents. Crop modeling predicts significant changes in agricultural ecosystems. The mid- and
high-latitude regions might reap the benefits of warming and CO2 fertilization effects via increasing total production and yield of C3 plants coupled with greater water-use efficiencies. The tropical/subtropical regions will probably suffer the worst impacts of global climate changes. These impacts include wide-scale socioeconomic changes, such as degradation and losses of natural resources, low agricultural production, and lower crop yields, increased risks of hunger, and above all waves of human migration and dislocation. Due to inherent cassava tolerance to heat, water stress, and poor soils, this crop is highly adaptable to warming climate. Such a trait should enhance its role in food security in the tropics and subtropics., M. A. El-Sharkawy., and Obsahuje bibliografii
Studie shrnuje výsledky studia vztahů mezi klimatickými změnami a osídlením a využíváním krajiny v době poledové. Výzkum ukázal, že proměny klimatu se na pravěkém zemědělství a využívání krajiny odrážely zásadním způsobem a že ovlivnily vývoj pravěkých kultur. Optimalizovaný systém využívání krajiny, vytvořený jednou pravěkou kulturou, se stal při klimatických změnách fragilní. Reakcí na klimatické fluktuace, spočívající v nutnosti změny strategie využívání krajiny, byl někdy i zánik jedné archeologické kultury a její nahrazení kulturou novou. and The article summarizes the results of the study of relations between the prehistoric settlement pattern and climate during the Holocene. The pattern of relations between prehistoric settlement and landscape reflected climatic fluctuations. All prehistoric cultures had to find the optimal strategy of land use under given conditions, and the optimalized system of agriculture/animal husbandry became fragile; climatic changes caused usually the end of one prehistoric culture, while the next culture often reflected the necessary changes of economic strategy; establishment of a new system developed as a response to the new situation.
Charakter krajiny je v oblasti centrálních Apenin již na první pohled výrazně různorodý. Dynamicky formovaný reliéf pokrývá pestrá mozaika vegetačních typů. Zdejší lesy jsou od dávných dob obhospodařované pařezinovým způsobem, což je typ managementu, který byl na území bývalého Československa běžný až do minulého století. Typicky šlo o dubové a dubohabrové lesy, jejichž biodiverzita dlouhodbě klesá. Návštěva a studium lesů centrálních Apenin poskytuje hodnotné souvislosti pro řešení problému klesající druhové diverzity v někdejších pařezinách střední Evropy., The landscape of the central Apennines is markedly diverse. Dynamically formed relief is covered by a mosaic of different vegetation types. For centuries, local forests are managed as coppices - type of management common in former Czechoslovakia up to last century. Biodiversity of these oak and oak-hornbeam forests gradually declines due to the abandonment of coppicing. Thus, a visit to the central Apennines and study of their forests provide a valuable insight into the problem of species diversity decline in the former coppices of Central Europe., and František Máliš, Roberto Canullo, Radim Hédl.