We report on the discovery of new four variable stars in the Cassiopea constellation from the archive of the HALZ telescope, operated by the TOPTEC team at Horní Halže, near Klášterec nad Ohří, Czech Republic. The stars are catalogued as UCAC4 718-108144 (23h 04m 16.383s +53° 29’ 44.78”), UCAC4 725-101725 (23h 09m 27.87s +54° 51’ 23.27”), UCAC4 725-101699 (23h 09m 19.53s +54° 57’ 57.18”), UCAC4 722-105015 (23h 10m 42.4s +54° 14’ 33.33”). From the light curve, the stars should be a HADS - type variable (UCAC4 718- 108144), an EW - type variable (UCAC4 725-101725), an EA - type variable (UCAC4 725-101699) and an ELL - type variable (UCAC4 722-105015). We registered these stars in the CzeV catalogue as new variable stars CzeV709, CzeV710, CzeV711 and CzeV715. and Objevili jsme čtyři nové proměnné hvězdy v souhvězdí Kasiopea z archivu dalekohledu HALZ, který je provozován zaměstnanci centra TOPTEC v Horní Halži, která se nachází v Krušných horách poblíž Klášterce nad Ohří v České republice. Nově objevené hvězdy jsou katalogizovány jako UCAC4 718-108144 (23h 04m 16.383s +53° 29’ 44.78”), UCAC4 725-101725 (23h 09m 27.87s +54° 51’ 23.27”), UCAC4 725-101699 (23h 09m 19.53s +54° 57’ 57.18”), UCAC4 722-105015 (23h 10m 42.4s +54° 14’ 33.33”). Podle světelné křivky jsme určili typ proměnných hvězd jako HADS - typ (UCAC4 718-108144), EW - typ (UCAC4 725-101725), EA - typ (UCAC4 725-101699) a ELL - typ (UCAC4 722-105015). Zaregistrovali jsme tyto hvězdy v katalogu CzeV jako nové proměnné hvězdy CzeV709, CzeV710, CzeV711 a CzeV715.
We have been asked to design and manufacture a wide-field and fast photographic camera for many times in the past. The manufacture of these devices mostly was not realized because the customers finally bought a commercial Newtonian telescope and fitted it by a field corrector. The manufacture of a fast first class camera requires great accuracy and takes a lot of time. That is the main reason why the prices of these devices are very high. The good results can be obtained with the cameras based on the aspherical plates of commercial Schmidt-Cassegrain telescopes. In this paper we publish several designs of optical systems composed of a corrector plate of commercial eight inch Schmidt-Cassegrain telescope and a new mirror part. and V minulosti jsme byli mnohokrát žádáni o návrh a výrobu světelné širokoúhlé fotografické komory. Výroba těchto přístrojů nebyla realizována, protože zákazníci si nakonec koupili komerční Newtonův dalekohled a vybavili jej korektorem pole. Výroba kvalitní světelné komory vyžaduje vysokou přesnost optické a mechanické práce a zabere mnoho času. To je hlavní důvod, proč jsou ceny těchto přístrojů vysoké. Dobré výsledky mohou být získány s komorami založenými na asférických deskách komerčních Schmidtových-Cassegrainových dalekohledů. V této práci publikujeme několik návrhů optických přístrojů s korekční deskou komerčního osmipalcového dalekohledu typu Schmidt-Cassegrain a nově dopočítané zrcadlové části.
This paper informs a reader about a construction of the all-spherical Cassegrain telescope with a lens corrector of Volosov. The front dublet of Volosov radically corrects optical aberrations of the system and makes possible to obtain high quality images across wide field of view to 2˚ in broad spectral region. In the past one optical set of such system was manufactured in the Development Optical Workshop AS CR, now the IPP AV CR, v.v.i. - Toptec Center in Turnov. Its diameter is 280 mm and focal length 2450 mm. and Článek informuje čtenáře o konstrukci dvojzrcadlového dalekohledu se sférickými zrcadly a s dvojčočkovým korektorem Volosova. Tento vstupní člen radikálně opravuje optické vady soustavy a umožňuje kvalitní zobrazení v zorném poli o průměru 2° v celém viditelném oboru spektra. V minulosti byla vyrobena jedna soustava tohoto přístroje ve Vývojové optické dílně AV ČR, dnes ÚFP AV ČR, v.v.i. - Centrum TOPTEC v Turnově. Jeho průměr je 280 mm a ohnisková vzdálenost 2450 mm.
This paper presents the analysis of the method for three-dimensional (3D) imaging of domain structures in ferroelectric single crystals based on digital holographic tomography. It is known that macroscopic properties of ferroelectric materials are to a large extent enhanced by domain structures. In order to get insight into the role of domain structures on the macroscopic properties requires experimental techniques, which allow the accurate 3D measurement of spatial distribution of ferroelectric domains in a single crystal. Unfortunately, current imaging techniques of ferroelectric domains have their limitations. The most commonly used method is piezoelectric atomic force microscopy, which allows two-dimensional field observations on the surface of a ferroelectric sample. Optical methods, which are based on domain pattern observation from a single constant view angle, allow the determination of domain parameter averaged over the sample volume. In this work, using numerical simulations we analyze a method which determines the spatial distribution of ferroelectric domains by measuring the waveform deformation of transmitted optical wave from several angles. The method is based on the idea that the spatial distribution of the ferroelectric domains can be determined by measuring the spatial distribution of the refractive index. Finally, it is demonstrated that the measurement of waveform deformations, which are transmitted in different angles through a ferroelectric single crystal with domains, provides data that can be further processed by conventional tomographic methods. and Tento článek pojednává o vývoji a implementaci digitální holografické tomografie pro třídimenzionální (3D) pozorování doménových struktur ve ferroelektrických monokrystalech. Feroelektrické materiály představují skupinu materiálů, jejichž makroskopické dielektrické, elektromechanické a elastické vlastnosti jsou značně ovlivněny přítomností doménových struktur. Pochopení vlivu doménových struktur na výše uvedené vlastnosti vyžaduje experimentální techniky, které umožňují přesné 3D měření prostorového rozložení feroelektrických domén v monokrystalu. Bohužel, současné techniky 3D pozorování feroelektrických domén mají svá omezení. Nejčastěji používaná metoda je piezoelektrická mikroskopie atomových sil, která umožňuje 2D pozorování domén na povrchu feroelektrického vzorku. Optické metody, založené na měření dvojlomu, umožňují určit parametry doménových vzorků zprůměrované v celém objemu vzorku. V této práci analyzujeme pomocí numerických simulací metodu, která umožňuje určit prostorové rozložení feroelektrických domén měřením deformace vlnoplochy přenesené optické vlny z několika úhlů. Metoda je založena na myšlence, že prostorové rozložení feroelektrických domén může být určeno měřením prostorového rozložení indexu lomu. Nakonec je demonstrováno, že měření deformací vlnoplochy, procházející pod různými úhly feroelektrickým monokrystalem s doménami, poskytují data, která mohou být dále zpracovávána konvenčními tomografickými metodami.
The paper deals with the development and description of a multichromatic monitoring system used as part of vacuum deposition chambers for the in-situ measurement of thin film thicknesses. The monitoring system is based on the measurement of the reflectance/ transmittance of the sample at several points of the spectrum, determined by the number and wavelength of the lasers used. Measurement takes place at all wavelengths at the same time, allowing for its high speed. The main benefit of our monitoring system is a significant reduction of measurement uncertainty, compared to conventional monochromatic measurement. In addition, it gives a rough idea of the spectral characteristic of the sample. The article deals mainly with technical implementation. The algorithm for accurately determining the thickness of the thin layer is not explained here. and Článek pojednává o vývoji a popisu multifrekvenčního měřiče, použitého jako součást vakuových depozičních komor pro průběžné měření tlouštěk tenkých vrstev. Měřič je založený na měření odraznosti/ propustnosti vzorku v několika bodech spektra, určených počtem a vlnovou délkou použitých laserů. Měření probíhá na všech vlnových délkách současně, čímž je možné dosáhnout vysoké rychlosti. Hlavním přínosem našeho měřiče je výrazná redukce nejistoty ve srovnání s klasickým monofrekvenčním měřením. Navíc dává i hrubou představu o spektrální charakteristice vzorku. Článek se zabývá především technickou realizací. Algoritmus pro přesné stanovení tloušťky tenké vrstvy zde vysvětlen není.
We report the discovery of a new variable star during the search for new exoplanets in the Centaurus constellation from the FRAM telescope archive, operated by the FRAM team at Los Leones, near Malargüe, Argentina. The star is catalogued as GSC 08630-01117 (11h 36m 10s -53° 12’ 15.04”). From the light curve the star should be an ELL-type variable. We computed the period P = 0.6311 ± 0.0002 days. The maximum is 13.07 ± 0.02 mag and minimum is 13.22 ± 0.02 mag (in the Johnson V filter) with an amplitude of about 0.15 mag. We registered this star in the CzeV catalogue and in the VSX catalogue as new variable star CzeV603. Several transits of known exoplanets were observed by the FRAM telescope. These observations show the ability to detect new exoplanets using the FRAM telescope. and Objevili jsme novou proměnnou hvězdu v souhvězdí Kentaura v rámci mise hledání nových exoplanet z archivu dalekohledu FRAM, který je řízen skupinou FRAM z Los Leones poblíž Malargüe v Argentině. Tato hvězda má označení GSC 08630-01117 (11h 36m 10s -53° 12’ 15,04”). Tato proměnná hvězda je typu ELL. Vypočítali jsme periodu P= 0,6311 ± 0,0002 dne. Maximum má 13,07 ± 0,02 mag a minimum 13,22 ± 0,02 mag (ve Johnsonově V filtru)s amplitudou okolo 0,15 mag. Zaregistrovali jsme tuto hvězdu v českém CzeV katalogu a v americkém katalogu VSX jako proměnnou hvězdu CzeV603. Dalekohled FRAM pozoroval také několik tranzitů známých exoplanet. Tato pozorování ukazují na schopnost detekce nových neznámých exoplanet z archivu dalekohledu FRAM.
In the second half of the 20th century, new solutions for the catadioptrical telescopes with spherical surfaces, which could be produced in large series, were sought. One of them was designed by P. P. Argunov. He corrected optical defects of the double-mirrorr system with spherical surfaces using a twin-lens corrector located in front of its secondary mirrorr. Other variants of correctors for double mirrorr devices with spherical mirrorrs were also calculated by G. M. Popov and J. A. Klevcov. Many of them are now commercially manufactured and applied in astronomy. Several instruments, including the Argunov telescope with a diameter of 405 mm and a focal length of 4050 mm, were manufactured by IPP CAS (TOPTEC) in Turnov. This work informs the reader about the basic types of these systems and their optical properties. and Ve druhé polovině 20. století byla hledána nová řešení katadioptrických dalekohledů se sférickými plochami, které by bylo možné vyrábět ve velkých sériích. Jeden z nich navrhl P. P. Argunov. Optické vady dvojzrcadlového systému se sférickými plochami opravil pomocí dvojčočkového korektoru, umístěného před jeho sekundárním zrcadlem. Další varianty korektorů pro dvojzrcadlové přístroje se sférickými zrcadly byly spočteny i G. M. Popovem a J. A. Klevcovem. Řada z nich je dnes komerčně vyráběna a používána v astronomii. Několik přístrojů, včetně Argunovova dalekohledu o průměru 405 mm a ohniskové vzdálenosti 4050 mm, bylo vyrobeno v ÚFP AV ČR, v.v.i., - TOPTEC, Turnov (původně Vývojová optická dílna AV ČR, Turnov). Tato práce informuje čtenáře o základních typech těchto soustav a jejich optických vlastnostech.
In this paper we present two optical designs of a photographical mirror camera with a field corrector, placed into convergent beam of rays in front of the focal plane. The diameter of the ellipsoidal mirror is 1400 mm with the focal length of 4200 mm. It served as a primary mirror of the Dall-Kirkham spectrographic system in the past. It is thought, the two-mirror system will be rebuilt into a fast wide field photographic camera. The first optical design of the camera contains a field corrector composed of four spherical lenses, the second is based on the two aspherical plates. We publish two solutions of a faster Dall-Kirkham telescope too. and V této práci předkládáme dva optické návrhy zrcadlové fotografické komory s korektorem pole, umístěném ve sbíhavém svazku před ohniskovou plochou. Elipsoidální zrcadlo komory má průměr 1400 mm a ohniskou vzdálenost 4200 mm. V minulosti sloužilo jako primární zrcadlo spektrografického systému Dall-Kirkham. V současné době se uvažuje o přebudování tohoto dvojzrcadlového systému na světelnou fotografickou komoru. První optický návrh komory obsahuje korektor, složený ze čtyř čoček se sférickými povrchy, druhý je založen na dvou asférických deskách. V práci publikujeme též i dvě světelnější řešení dalekohledu Dall-Kirkham.
Lead zirconatetitanate (PZT) is widely used for its ferroelectric and piezoelectric properties. Its unique properties are conditioned by perovskite structure. Crystallization into this phase is determined among others by a proper stoichiometry, where the lead concentration is a crucial parameter. That is why this paper is devoted to the control of chemical composition of PZT thin films deposited via ion beam sputtering (IBS). Our study showed that the determinative lead content in PZT films prepared by ion-beam sputtering from a multicomponent target can be easily controlled by the power of primary ion source. At the same time, the composition is also dependent on the substrate temperature and the power of assistant ion source. and Olovo zirkonát-titanát (PZT) je široce používaný pro svoje feroelektrické a piezoelektrické vlastnosti, které jsou podmíněny perovskitovou strukturou. Krystalizace PZT do této preferované fáze je podmíněna mimo jiné také správným stechiometrickým složením, kde koncentrace olova je kritickým parametrem. Samotný proces krystalizace probíhá při vysokoteplotním žíhání, při kterém ovšem dochází k nežádoucímu snížení obsahu olova v deponované vrstvě. Proto je dobré připravit vrstvu s přebytkem olova, a tím tak kompenzovat jeho úbytek při žíhání. Z toho důvodu je tento článek zaměřen na řízení chemického složení tenkých filmů PZT pomocí naprašování iontovým svazkem (IBS). Vrstvy nanesené pomocí IBS by měly teoreticky vykazovat stejné chemické složení jaké má terč, z kterého jsou nanášeny. Nicméně, v případě PZT je vhodné mít možnost kontrolovaně měnit chemické složení naprašovaných tenkých filmů pro dosažení vysokého perovskitového podílu. Naše studie odhalila, že určující obsah olova v PZT vrstvách, připravených pomocí jednoduché a duální iontové depozice z vícesložkového terče, může být snadno řízen výkonem primárního iontového zdroje. Složení je také závislé na teplotě substrátu a na energii iontů asistenčního iontového zdroje. Tenké PZT vrstvy byly připraveny s více než 30% přebytkem ze stechiometrického vícesložkového terče (tj. terč bez přebytku olova). Můžeme tedy navrhnout několik možných setů depozičních parametrů vhodných pro depozici PZT pomocí IBS pro dosažení vysokého perovskitového podílu.