Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život českých obecných menšinových škol v období první Československé republiky v širším společensko-historickém kontextu. Každodenní život těchto škol přitom autor sleduje v politickém okresu Ústí nad Labem, který se nacházel v období první republiky v česko-německé jazykově smíšené oblasti. Výsledky výzkumu prezentované v této monografii přinášejí nové, dosud nikde nepublikované, poznatky z každodenního života českých menšinových škol. Odhalují například problémy, se kterými se tyto školy musely potýkat v různých oblastech života škol, i strategie, které zástupci českých škol volili při řešení těchto problémů. ,The main aim of this publication based on historical-pedagogical research is to introduce the everyday life of the Czech minority primary schools during the first Czechoslovak republic in broader socio-historical context. The author examines the everyday life of these schools in political district of Ústí nad Labem, which was located in Czech-German linguistically mixed area during the era of the Czechoslovak republic. Results of the research presented in this monograph provide brand new, previously unpublished, findings from everyday life of Czech minority schools. They reveal, for example, the problems that these schools had to face in different areas of school life, as well as strategies with which the representatives of Czech schools chose to solve them.
Autoři se ve své studii zaměřují na učitele základních škol a jejich cestu k profesi učitele v socialistickém Československu. Jejím hlavním cílem je prohloubení a doplnění dosavadních poznatků o studiu učitelství. V textu autoři odpovídají na tři otázky: Co předcházelo studiu učitelství? Jak učitelé reflektují svoji pregraduální přípravu? Jak se promítla do jejich studia tehdejší ideologie? Hlavní metodou sběru dat byla metoda orální historie a rovněž studium archivních pramenů a legislativních dokumentů. Autoři popisují a vysvětlují motivaci ke studiu učitelství, ale také různé podoby přijímání ke studiu i důvody k nepřijetí. V další části jsou vysvětleny některé konkrétní dopady mnoha nepromyšlených reforem na studium učitelů, dále je popsána problematika praxí i tzv. ideologická výchova. and The authors focus on primary school teachers and their journey to the teaching profession in socialist Czechoslovakia. The main objective of this article is to deepen knowledge about the teachers' education. The authors answer three questions in this text: What preceded the study of teaching? How do the teachers reflect their undergraduate training? How is socialist ideology reflected in their studies? The main methods of data collection were the oral history method and the study of archival sources and legislative documents. The authors describe and explain teachers' motivations to major in teaching and explore various forms of admissions to studies and reasons for rejection. The next part of the text explains some specific effects of many unpremeditated reforms on teacher education; it describes issues related to teaching practice and to "ideological" education.
Tématem studie je problematika středního odborného školství v období socialistického Československa. Konkrétním cílem autorů textu je zachytit a interpretovat průběh přijímacího řízení a jeho proměny na tomto typu škol během jednačtyřicetiletého období vlády Komunistické strany Československa (1948–1989). Výzkum vychází z historiografického proudu dějin každodennosti. Jednou z použitých metod výzkumu je orální historie založená na rozhovorech s pamětníky – učiteli, kteří ve sledovaném období působili na středních odborných školách. Výzkum prostřednictvím metody orální historie je dále doplněn studiem dobové legislativy a dobových periodik, jako jsou časopisy Odborná škola či Nová škola, a studiem archivních materiálů získaných v Národním archivu v Praze. Výsledky studie přinášejí dosud nezachycený obraz průběhu a proměn přijímacího řízení na středních odborných školách v období socialistického Československa. Ukazuje ideologické zásahy komunistického režimu do podoby přijímacího řízení např. prostřednictvím tzv. komplexního hodnocení uchazečů, ale i prostřednictvím některých členů přijímací komise. V tomto ohledu zejména na příkladu předsedy přijímací komise, kterou v mnoha případech zastával ředitel střední odborné školy. and The topic of this study is the issue of secondary vocational schools in socialist Czechoslovakia. The specific aim of this paper is to capture and interpret the course of the admission procedure and its transformation at this type of school during the 41-year rule of the Communist Party of Czechoslovakia (1948–1989). The research is based on a historiographic approach to the history of everyday life. One of the research methods used is an oral history based on interviews with witnesses: teachers who worked at secondary vocational schools during the socialist regime. Our research is further complemented by the study of period legislation and periodicals, such as Odborná škola and Nová škola, and archival sources obtained from the National Archive in Prague. The results of the study provide a previously unrevealed picture of the course and transformation of the admission procedure at secondary vocational schools in socialist Czechoslovakia. They show the ideological interventions of the Communist regime into the form of the admission procedure, for instance through the so-called comprehensive evaluation report of applicants and also through some members of the admission committee. The study pays particular attention to the role of the chairman of the admission committee, which in many cases was held by the headteacher of a secondary vocational school.
Tématem studie je problematika českého menšinového školství v meziválečném Československu. Konkrétním cílem textu je popsat a interpretovat významné události a jevy, které doprovázely školní život na českých obecných menšinových školách v politickém okresu Ústí nad Labem v průběhu školního roku. Výzkum vychází z historiografického přístupu dějin každodennosti. Data byla získána studiem a analýzou archivních materiálů uložených v Archivu města Ústí nad Labem a Národním archivu v Praze a analýzou memoárů Emmi-Goldrun Schellberger uložených v Sudetoněmeckém institutu v Mnichově. Studie přináší ojedinělý pohled do každodenního života českých obecných menšinových škol. Ukazuje například okolnosti zahájení a závěru školního roku, průběh vyučovací hodiny, aktivit žáků během přestávek mezi vyučovacími hodinami a dalších jevů spojených se školním životem, které získané archivní materiály umožnily odhalit. and This study examines Czech minority education in interwar Czechoslovakia. It aims to describe and interpret significant events and phenomena that accompanied school life at Czech primary minority schools in the political district of Ústí nad Labem during the school year. The present study is based on a historiographic approach to the history of everyday life. The data were obtained by studying and analyzing archive materials deposited in the Archive of the City of Ústí nad Labem and the National Archive in Prague and also by analyzing the memoirs of Emmi-Goldrun Schellberger deposited at the Sudetenland Institute in Munich. This study brings unique insights into the everyday life of Czech primary minority schools. It shows, for example, the circumstances of the beginning and the end of the school year, the course of a lesson, the activities of pupils during breaks between lessons, and other phenomena related to school life which the archival materials were able to reveal.
Autor ve svém příspěvku představuje jeden z dílčích výsledků výzkumu orientovaného na mapování dějin českého obecného menšinového školství v období první Československé republiky. Text představuje nálezy týkající se každodenního života vybraných učitelů menšinových obecných škol s československým vyučovacím jazykem v soudním okresu Ústí nad Labem v období existence první Československé republiky. Autor se zaměřuje na otázky související s příchodem učitelů do jazykově smíšené oblasti severních Čech, otázky týkající se jejich vzdělání a profesní kariéry. Dále na otázky týkající se jejich pracovního času s důrazem na vybrané výzvy, kterým museli čelit v rámci vyučování. V neposlední řadě se text soustředí i na otázku individuální prestiže daných učitelů. Metodologickým východiskem tohoto příspěvku jsou tzv. dějiny každodennosti a koncept mikrohistorie, který se zaměřuje na zkoumání určitého fenoménu v úzce ohraničeném území. Archivní prameny, které autor při svém výzkumu využil, jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem. and The study scrutinizes a finding from the author's research mapping the history of Czech Volksschule during the First Czechoslovak Republic. The study presents findings on the everyday lives of selected volksschule teachers of the Czech language in the judicial district of Ústí nad Labem during the First Czechoslovak Republic. It examines the arrival of teachers into the northern part of then-Czechoslovakia, which was bilingual at that time. The author further explores the education and careers of those teachers, the time constraints which they faced while teaching, and the individual prestige of selected teachers. The study uses the methodology of the history of everyday life along with the concept of microhistory, which examines a chosen phenomenon in a spatially limited territory. Sources used in this research are found in the Archive of the City of Ústí nad Labem.
Příspěvek se věnuje vybraným metodologickým otázkám výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Autoři se v první části zaměřují na změnu v přístupu k výzkumu obecných dějin, když představují tzv. dějiny každodennosti a mikrohistorii. Následně ukazují, jak se tato změna může promítnout do výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Ve druhé části studie autoři popisují a vysvětlují podstatu, meze a možnosti orální historie a výzkumu životního příběhu učitele. Ty představují důležité metodologické "nástroje" historika, který se věnuje výzkumu soudobých dějin školství a zaměřuje se na dějiny každodennosti či mikrohistorii. Autoři věnují pozornost mimo jiné teoretickému ukotvení výzkumu životních příběhů učitelů a zabývají se rovněž některými obecnými otázkami narativní analýzy v historickém výzkumu. and This paper examines selected methodological questions related to research in the contemporary history of education and schooling. It first scrutinises a change in approach to historical research by introducing the so-called history of everyday life and microhistory. It then shows how this change can influence research in the contemporary history of education and schooling. The second part of the paper describes the nature, limitations of and possibilities for oral history and teacher life-story research, which are two important methodological tools for any researcher who studies the contemporary history of education and specialises in the history of everyday life and microhistory. The paper provides a theoretical grounding for teacher life-story research and examines some general issues of narrative analysis in historical research.