Even a cursory reading of the fiction work of Božena Němcová reveals frequent mentions of dance. The scenes often take place during dancing. The dancing assumes the role of the image in which the important moments of the plot structure are integrated. The patterns of behavior emerge during the dance that turn into testimonies of collectively shared reality. Therefore, the question arises on the sense of these reflections of the dance. Can they serve as a source of information on the dance practices of the time dance, or are they only a product of a literary fiction? This also provokes considerations as for the motivations for depicting the folk dance tradition and what else it reveals about the mutual relations in a given socio-cultural milieu. The article will consider if the dance situation can be considered as a literary device and if the description of the manifestations of folk dance culture could be understood as responding to the contemporaneous interest in traditional village culture as embodiment of positive values, as it reflected in the works of the so called village realists of the second half of the nineteenth century.
Autor ve svém příspěvku představuje jeden z dílčích výsledků výzkumu orientovaného na mapování dějin českého obecného menšinového školství v období první Československé republiky. Text představuje nálezy týkající se každodenního života vybraných učitelů menšinových obecných škol s československým vyučovacím jazykem v soudním okresu Ústí nad Labem v období existence první Československé republiky. Autor se zaměřuje na otázky související s příchodem učitelů do jazykově smíšené oblasti severních Čech, otázky týkající se jejich vzdělání a profesní kariéry. Dále na otázky týkající se jejich pracovního času s důrazem na vybrané výzvy, kterým museli čelit v rámci vyučování. V neposlední řadě se text soustředí i na otázku individuální prestiže daných učitelů. Metodologickým východiskem tohoto příspěvku jsou tzv. dějiny každodennosti a koncept mikrohistorie, který se zaměřuje na zkoumání určitého fenoménu v úzce ohraničeném území. Archivní prameny, které autor při svém výzkumu využil, jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem. and The study scrutinizes a finding from the author's research mapping the history of Czech Volksschule during the First Czechoslovak Republic. The study presents findings on the everyday lives of selected volksschule teachers of the Czech language in the judicial district of Ústí nad Labem during the First Czechoslovak Republic. It examines the arrival of teachers into the northern part of then-Czechoslovakia, which was bilingual at that time. The author further explores the education and careers of those teachers, the time constraints which they faced while teaching, and the individual prestige of selected teachers. The study uses the methodology of the history of everyday life along with the concept of microhistory, which examines a chosen phenomenon in a spatially limited territory. Sources used in this research are found in the Archive of the City of Ústí nad Labem.
Příspěvek se věnuje vybraným metodologickým otázkám výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Autoři se v první části zaměřují na změnu v přístupu k výzkumu obecných dějin, když představují tzv. dějiny každodennosti a mikrohistorii. Následně ukazují, jak se tato změna může promítnout do výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Ve druhé části studie autoři popisují a vysvětlují podstatu, meze a možnosti orální historie a výzkumu životního příběhu učitele. Ty představují důležité metodologické "nástroje" historika, který se věnuje výzkumu soudobých dějin školství a zaměřuje se na dějiny každodennosti či mikrohistorii. Autoři věnují pozornost mimo jiné teoretickému ukotvení výzkumu životních příběhů učitelů a zabývají se rovněž některými obecnými otázkami narativní analýzy v historickém výzkumu. and This paper examines selected methodological questions related to research in the contemporary history of education and schooling. It first scrutinises a change in approach to historical research by introducing the so-called history of everyday life and microhistory. It then shows how this change can influence research in the contemporary history of education and schooling. The second part of the paper describes the nature, limitations of and possibilities for oral history and teacher life-story research, which are two important methodological tools for any researcher who studies the contemporary history of education and specialises in the history of everyday life and microhistory. The paper provides a theoretical grounding for teacher life-story research and examines some general issues of narrative analysis in historical research.