Cílem studie je představení post-exkavační metody práce se stratigrafickými a keramickými daty za účelem vytvoření relativní chronologie mnohovrstevnaté městské lokality na základě rozfázovaného sekvenčního modelu. K interakci mezi stratigrafickými a keramickými daty jsou využity exploatorní a vícerozměrové (multivariační) statistické metody seriace, korespondenční a faktorové analýzy. Příkladová studie vychází z výzkumu nádvoří městské radnice v Českých Budějovicích, který proběhl v letech 1996–1997, jehož výsledky byly v nedávné době vyhodnoceny a publikovány. Shrnuty jsou zde hlavní vývojové fáze osídlení od počátků založení města v roce 1265 do výstavby renesanční radnice v polovině 16. století a k nim odpovídající statisticky vyčleněné keramické horizonty. V článku jsou rovněž nastíněny možnosti dynamické interpretace rozfázovaného sekvenčního Harrisova diagramu v souvislosti se sociálními a behaviorálními přístupy ke studiu archeologických stratifikací, které ukazují na řadu druhů lidských aktivit v zastavěném městském prostředí and The objective of the study is to present post-excavation methods of work with stratigraphic and pottery data with the aim of creating a relative chronology of the multi-layered site based on a phased sequential model. Exploratory and multidimensional (multivariate) statistical methods of seriation and correspondence and factor analyses are used for interaction between stratigraphic and pottery data. The case study is based on the excavation of the courtyard of the town hall in České Budějovice in 1996–1997, the results of which were recently evaluated and published. This work mainly summarises the main development phases of settlement from the founding of the town in 1265 to the construction of the Renaissance town hall in the mid-16th century and the corresponding statistically determined pottery horizons. The article also outlines the possibilities for the dynamic interpretation of a phased sequential Harris diagram in connection with social and behavioural approaches to the study of archaeological stratification showing many types of human activities in the built-up urban environment.
The article discusses the methodology employed in the excavation of the outer fortified area of the Early Medieval stronghold at Budeč. This methodology made it possible to establish in the stronghold’s western part, at the “Na kašně” location (field excavation in 1981–1986 and in 1989), the stratigraphic succession of anthropogenic activities, which helped to clarify the character, interconnection and dating of development forms of the outer fortifications and settlement in the studied part of the Budeč foregrounds. and Článek seznamuje s metodikou výzkumu vnějšího opevněného areálu raně středověkého hradiště Budeč, která umožnila v jeho západní části, v poloze Na kašně (terénní výzkum v letech 1981–86, 1989) stanovit stratigrafickou posloupnost antropogenních aktivit, a vedla tak k objasnění charakteru, provázanosti a datování vývojových forem vnějšího opevnění a osídlení ve zkoumané části budečského předhradí.
The aim of the paper is to evaluate the usefulness of dendrochronological analyses in studying complex stratigraphic sequences. The problem is discussed basing on the example of Wrocław, the main town of historic Silesia, where the thickness of medieval layers containing wood ranges between 3 and 5 m. The first attempts to date them using dendrochronology were made at the end of the 1980s. Some dates, or their short series, were then used as a basis for far-reaching conclusions regarding the chronology of the beginnings of settlement or breakthrough events. The preliminary stage of dendrochronological analyses and uncritical acceptance of interpretations ended in Wrocław with the excavations carried out in 2000. Longer series of dendrochronological dates have become one of the basic tools for dating complex correlated being aware of limitations set by both categories of sources and methods of their analysis. It was stated that giving up on an in-depth critique of dendrological samples as a category of sources can result in a considerable distortion of the acquired results. and Cílem článku je hodnocení využitelnosti dendrochronologie při studiu složitých stratigrafických situací, a to na příkladu slezské Vratislavi, kde středověké terény obsahující dřevo dosahují mocnosti 3–5 m. První pokusy o datování archeologických vrstev pomocí dendrochronologie proběhly na konci 80. let 20. století. Některá data nebo jejich krátké série byly využity pro dalekosáhlé závěry o chronologii počátků osídlení či přelomových událostí. Tato etapa poznamenaná nekritickou interpretací získaných dat skončila ve Vratislavi v souvislosti s archeologickými odkryvy v r. 2000. Základním nástrojem pro datování složitých situací se staly početnější řady dendrochronologických dat. Stratigrafická pozorování byla korelována s dendrochronologickými daty s vědomím limitů obou pramenných kategorií a příslušných metod. Opomenutí důkladné kritiky dendrologických vzorků coby samostatné kategorie poznávacích pramenů může vyústit v závažné pokřivení výpovědi dendrochronologické analýzy.
V souvislosti s popisem dvou sond otevřených v Předmostí Ib a II v roce 1992 byly zhodnoceny starší zprávy o klasické lokalitě Ia a byla navržena hypotetická stratigrafická rekonstrukce gravettienu (J. Svoboda). Analýza fauny z obou sond z roku 1992 odpovídá centrální poloze lokality Ib, zatímco lokalita II je spíše periferní (M. Nývltová–Fišáková). Současně byl nově identifikován a popsán první nález lidské čelisti Př–21, původně objevené J. Wankelem (E. Drozdová). and In addition to describing two trenches excavated in 1992 at Předmostí, sites Ib and II, the earlier repports from the classical site Ia are evaluated, and a hypothetical stratigraphic framework of the Gravettian is suggested (J. Svoboda). Faunal analysis of the two 1992 trenches reflects the central position of the trench Ib, whereas the trench II is rather peripheric (M. Nývltová–Fišáková). Finally, the first find of human mandible No. Př–21, originally found by J. Wankel, has recently been rediscovered and newly described (E. Drozdová).
This paper presents a defi nition of Mikuszowice chert. Fourteen types of Mikuszowice chert have been identifi ed. These results are useful for identifying fl int artifacts in the Outer Carpathians. Mikuszowice chert artifacts have been identifi ed in inventories dated to different time periods from the Upper Paleolithic to Early/Older Bronze Age. At present, 39 sites with Mikuszowice chert are known. The most important of these sites is a complex of 8 sites in Jaworze. The chert artifacts occur within 100 km of their source. The chert was collected during surface surveys or in primary and secondary deposits., Eugeniusz Foltyn, Leonard Jochemczyk., and Obsahuje pouzitou literaturu
In 1965 the PD-1 mapping borehole was drilled in the classical location in Březno u Loun in the Ohře facies region. It was examined by many authors with various results. In 2006 the re vision of these results was pe rformed in archival samples. Carbonate content and insoluble residue minerals were determined. The gathered data were compared with similarly examined boreholes in the Bohemian Cretaceous Basin. The correlation showed that in the western and eastern Poohří region the profiles with different stratigraphy level were compared. After the elimination of this discrepancy the actual stratigraphy of the Poohří region can be easily compared with the other regions of the basin. The Č. Zahálka's statement of the equivalency of the sediment filling of the Ohře facies region and the Jizera formation in the Kokořín region is correct. This fact was validated by the Pd-1 borehole profile, where, due to a tectonic coupling, yet unknown, missing part of the youngest sediments of the Teplice and Březno formations (the real zone Xd) was conserved., Zdeněk Štaffen., and Obsahuje bibliografické odkazy