Jak se zformovaly velké struktury galaxií, které pozorujeme dnes, a jak se utvořily superhmotné černé díry v centrech galaxií? To jsou dvě základní vědecké otázky, na které by v budoucnu mohla najít odpověď mise Evropské kosmické agentury (ESA) Athena., How did galaxies form the large structures seen today in the Universe, and how did supermassive black holes in centres of galaxies originate? These are two basic scientific questions that will be addressed in the future by the space mission Athena, of the European Space Agency (ESA)., Jiří Svoboda, Jan Souček., and Obsahuje bibliografické odkazy
Brněnští archeologové společně s velkým mezinárodním kolektivem analyzují na molekulární úrovni paleogenetický záznam z věstnonických a pavlovských lidských fosilií, jejichž stáří se odhaduje kolem 30 000 let. Zařazují je do kontextu dalších paleolitických nálezů z širšího období mezi 45-14 000 lety, a pokoušejí se tak načrtnout nové dějiny evropského paleolitu. Prakticky současně s články v prestižních časopisech Nature (Fu a kol. 2016) a Current Biology (Posth a kol. 2016) vydalo Nakladatelství Academia knihu Dolní Věstonice-Pavlov. Následující příspěvek je ukázkou z této publikace., Dolní Věstonice and Pavlov represent a complex of large hunters´ settlements of Upper Paleolithic age (about 30 000 years ago) with rich evidence of mammoth hunting, symbolic activities, and burials of early Homo sapiens. Actually, the Academia publishers edited a comprehensive book entitled Dolní Věstonice-Pavlov and published it almost simultaneously with two paleogenetic papers in Nature (Fu et al. 2016) and Current Biology (Posth et al. 2016) journals on paleogenetics of these human fossils., and Jiří Svoboda.
Large-scale excavations of complete Gravettian living-floors at Dolní Věstonice I were primarily realised between 1924-1952 whereas later fieldwork had rather a character of separate trenches. Here we report the results of last excavation organized at this site in 1990 and 1993. A series of trenches along the western and southern boundary brought additional chronostratigraphic and archaeological evidence concerning the overall situation of the site. In the lower part of the site we detected superimposed charcoal deposits dated by C14 to Early Gravettian but without artefactual context. In the uppermost part we identified the previously excavated units K2 and K3 and we show that these were discrete instalations dated to the Evolved Gravettian (Pavlovian). With the newly acquired data, this paper addresses the questions of general stratigraphy and local microstratigraphies, radiometric chronology, center-periphery relationships (on levels of the whole site and of the individual residential units), and structure of relevant faunal and lithic assemblages., Jiří Svoboda, Martin Novák, Sandra Sázelová, Šárka Hladilová, Petr Škrdla., and Obsahuje seznam literatury
V souvislosti s popisem dvou sond otevřených v Předmostí Ib a II v roce 1992 byly zhodnoceny starší zprávy o klasické lokalitě Ia a byla navržena hypotetická stratigrafická rekonstrukce gravettienu (J. Svoboda). Analýza fauny z obou sond z roku 1992 odpovídá centrální poloze lokality Ib, zatímco lokalita II je spíše periferní (M. Nývltová–Fišáková). Současně byl nově identifikován a popsán první nález lidské čelisti Př–21, původně objevené J. Wankelem (E. Drozdová). and In addition to describing two trenches excavated in 1992 at Předmostí, sites Ib and II, the earlier repports from the classical site Ia are evaluated, and a hypothetical stratigraphic framework of the Gravettian is suggested (J. Svoboda). Faunal analysis of the two 1992 trenches reflects the central position of the trench Ib, whereas the trench II is rather peripheric (M. Nývltová–Fišáková). Finally, the first find of human mandible No. Př–21, originally found by J. Wankel, has recently been rediscovered and newly described (E. Drozdová).
With the end of MIS3, the unity of larger Gravettian settlements based predominantly on mammoth exploitation split into a mosaic of smaller Epigravettian sites with specific behaviors and economies. Based on C14 chronology, the site of Stránská skála IV (together with Grubgraben, Ságvár and Kašov), correlates with a brief warm period after the Last Glacial Maximum around 22 ka calBP. We detected two main accumulations of predominantly horse bones under a rock cliff suggesting that the site was not a regular settlement but rather a specialised hunting site. No features or hearths were recovered. Lithic raw materials were imported from long distances, and the horse hunting strategy profitted from the specific geographic qualitites of the site. Preferential location of Epigravettian sites in secluded valleys is a pattern generally recognized in Moravia and usually explained as a response to the harsh MIS2 climates. and Po skončení relativně příznivější periody MIS3 se původní jednota velkých gravettských sídlišť, převážně závislých na exploataci mamutů, proměňuje v mozaiku menších stanovišť epigravettienu (MIS2), které dokládají specifické chování a loveckou ekonomiku případ od případu. V letech 1985–1987 jsme pod skalním srázem na severním úbočí Stránské skály prozkoumali dvě centrální nálezové kumulace o průměru 5–7 m, tvořené převážně koňskými kostmi, prostoupené vápencovou sutí a nečetnou štípanou industrií epigravettienu (obr. 1–3; předběžně Svoboda 1990; 1991). Nálezy byly uloženy v nejvyšší části pleistocenní spraše, místy postižené následnou pedogenezí (obr. 4). Nebyly odkryty žádné sídelní struktury, tedy objekty ani ohniště, což ukazuje na specializované loviště využívající příhodný terén. Na základě radiokarbonové chronologie periody MIS2 a posledního glaciálního maxima (LGM) koreluje lokalita Stránská skála IV (spolu s lokalitami Grubraben, Ságvár a Kašov) s chladným obdobím GS-2.1c kolem data 22 ka calBP (Clark et al. 2009; Rasmussen et al. 2014; Hughes et al. 2016), ale podle paleobotanických analýz (viz níže) nebyly lokální klimatické podmínky tak drastické, jak bychom v této době očekávali.