Revize lokalizovaných nálezů středověké keramiky získaných povrchovými sběry v okolí kdysi knížecího hradu a od 13. stol. královského města Jaroměře, ležícího na samém okraji staré sídelní oblasti, dospívá k závěru o stabilní struktuře raně středověkého osídlení. Před 13. stol. středověké osídlení nepřekročilo hranice staré sídelní oblasti. Proměnu okolí nově založeného města, projevující se ovšem i v přenesení vsí do nových poloh, doprovázel v nejbližším sousedství Jaroměře zánik několika sídel se staršími kořeny bez nástupce a krátkodobé osídlení několika poloh. Nejstarší doklady působení pozemkové šlechty evidujeme takřka současně na sledovaném okraji staré sídelní oblasti i v nově osídlovaných krajích, leč ve zcela odlišných proporcích. Autor se v rámci evidence středověkých lokalit na sledovaném území před výstavbou dálnice pokouší postihnout příčiny uvedených jevů. and A review of the extensive collection of localised medieval pottery finds acquired via surface collection in the vicinity of the Přemyslid castle and – from the 13th century – royal town of Jaroměř (NE Bohemia) lying on the edge of the old settlement area shows that early medieval settlement was of a stable structure. Before the 13th century, medieval settlement did not extend beyond the boundaries of the „old settled“ area. Changes in the surroundings of the newly founded town, expressed, of course, also in the shift of villages onto new sites, were accompanied by the disappearance of several older settlements without their replacement and by the short-term settlement of several other sites. The oldest documented activities of the landed nobility are found almost simultaneously on the studied edge of the old settlement area as well as in newly settled lands, though in entirely different proportions. Using data from medieval sites in the studied area, prior to the construction of the motorway, the author attempts to capture the causes of the aforementioned phenomena.
Příspěvek rozšiřuje dosavadní skromné poznatky o neolitickém osídlení jižních Čech. Jádrem práce je analýza nálezových souborů z výzkumů sídelních areálů v Dehtářích, Radčicích a na nově objevené lokalitě Mažice uskutečněných v sezonách 2015 a 2016. Analýza keramického materiálu a radiokarbonová datace potvrdily osídlení v šáreckém stupni kultury s lineární keramikou (LnK). Zároveň bylo v tomto období ve výrobě štípaných kamenných nástrojů prokázáno dominantní užívání rohovců ortenburské jury. Analýzy základních kategorií nálezů dále tvoří rámec pro revizi nadregionálních kontaktů jihočeských neolitiků. Zvláště pro pozdní stupeň LnK bylo zaznamenáno silné propojení jižních Čech s východní částí bavorského Podunají a osídlením v okolí rakouského Lince. Na příkladu severního Třeboňska je taktéž diskutována možná koexistence lovecko-sběračských a zemědělských komunit. and The article expands the existing modest knowledge of the Neolithic occupation of south Bohemia. The core of the work is an analysis of assemblages from excavations of the Dehtáře and Radčice settlement areas and at the newly discovered site of Mažice conducted in the 2015 and 2016. Analyses of the pottery decoration
and radiocarbon dating confirmed occupation in the Šárka phase of the Linear Pottery culture. Simultaneously, the dominant use of chert of the Ortenburger Jura was proven in this period for the production of chipped stone tools. Analyses of basic categories of finds create a framework for the revision of the superregional contacts of the south Bohemian Neolithic population. The strong connection between south Bohemia and the eastern part of the Bavarian Danube Region and settlement in the vicinity of the Austrian city of Linz was recorded for the late phase of the Linear Pottery culture. Focusing the north Třeboň Basin region, the possible coexistence of hunter-gatherer and agricultural communities is also discussed.
Povrchová prospekce a následný archeologický výzkum prokázaly západně od obce Suchomasty na Berounsku existenci rozsáhlého středověkého sídliště fungujícího přibližně od přelomu 9. a 10. století až do závěru 15. století. Povrchovými sběry byly na části jeho plochy získány četné hrudky, slitky a několik fragmentů předmětů z neželezných kovů, z nichž nejzajímavější je část malého zvonu. Tyto nálezy spolehlivě dokládají intenzivní metalurgické aktivity. Na základě výsledků analýz chemického složení vybraných artefaktů a slitků a zhodnocení sídelně-historických souvislostí je hypoteticky klademe někam do 12. či 13. století. Studie se pokouší zařadit sídliště u Suchomast do širších regionálních sídelně-historických souřadnic a ukazuje, že nabízí jeden z příkladů složité proměny struktury venkovského sídliště v průběhu středověku. and Surface surveys and a subsequent excavation west of the village of Suchomasty (Beroun district, Central Bohemia) documented a large medieval settlement occupied roughly from the late 9th – early 10th up until the late 15th century. A part of the surveyed area yielded numerous lumps and casting-spills of non-ferrous metals as well as several fragments of metallic artefacts, the most curious of which is a part of a small bell. These finds attest to the intense working of non-ferrous metals. Based on the results of an elemental composition analysis of selected finds as well as on the broader historical and settlement context, we date these activities hypothetically to the 12th or 13th century. The objective of the present study is to set the Suchomasty settlement into a broader context of regional settlement history; it will turn out to be a highly interesting case of the complex transformation of the rural settlement structure and functions during the Middle Ages.
Článek přináší komplexní zhodnocení jihočeských výšinných nalezišť mladší a pozdní doby bronzové, kterých je dnes evidováno celkem 17. Z hlediska topografického jsou sledovány následující údaje: současný pokryv, výběr terénních typů, nadmořská výška, převýšení nad okolní terén, plošná rozloha, vzdálenost vodního toku II.–IV. řádu a vzdálenost vodního zdroje. Pozornost je věnována také dostupnosti hlavních surovinových zdrojů. Následuje analýza opevnění, nemovitých a movitých nálezů. Na rozdíl od většiny okolních oblastí zde zatím postrádáme doklady specializované výroby a obchodu, nápadná je rovněž téměř úplná absence bronzových předmětů. V rámci epochy popelnicových polí lze vyčlenit tři horizonty v osídlení výšinných lokalit, většina jihočeských nalezišť patří pozdní době bronzové. Žádná výšinná lokalita nevybočuje z rámce sídlištní struktury jihočeského regionu, většina se nachází v centrech nebo na okrajích hustě osídlených mikroregionů. Žádné hradiště nevykazuje prvky nadregionálního centrálního střediska v mocensko–politickém, výrobním, obchodním ani v kultovním smyslu. and This article brings a complex evaluation of the South Bohemian upland sites of the Late and Final Bronze Ages, of which 17 are known to date. From the topographical perspective the following data are considered: contemporary coverage, selection of terrain types, altitude above sea level, height above the surrounding terrain, area, distance from class II–IV watercourses and distance from water sources. Attention is also given to the accessibility of principle raw material sources. This is followed by an analysis of fortifications, portable and static finds. Unlike the majority of the surrounding areas, here there is no evidence for specialised production and trade, and the almost complete absence of bronze items is also notable. Within the framework of the Urnfield period three horizons of upland settlement can be distinguished, while the majority of the South Bohemian sites come from the Final Bronze Age. No upland site strays from the general framework of settlement structures in the South Bohemian region, the majority being found in the centres or at the edges of densely settled micro–regions. No hill–forts exhibit the elements of a superregional central point in the power-political, production, trade or cult senses.
Výzkum mikroregionu, vyvolaný stavbou dálnice, byl zaměřen především na charakter a proměny sídelní struktury. Během několika let se intenzivním povrchovým průzkumem a sběry, částečně v kombinaci s leteckou prospekcí, s využitím výsledků plošného odkryvu a drobných záchranných akcí, podařilo dobře zmapovat území o ploše ca 7,5 km2. Prokázáno bylo osídlení neolitické, eneolitické, středo–, mlado– a pozdně bronzové, halštatské, časně laténské, mladohradištní a vrcholně středověké. Společně se staršími nálezy v této oblasti vzniká poměrně ucelený přehled vývoje nejen samotného pravěkého a středověkého osídlení, ale i archeologických aktivit a poznání daného území. Tento mikroregion se tak stal jednou z nejlépe archeologicky zmapovaných částí krajiny na Plzeňsku. and Research into this microregion, made necessary by a highway building project, aimed primarily at determining the character of, and changes in, its settlement structure. Over several years intensive surface survey and artefact collection, partly carried out in conjunction with aerial prospection, together with the partial results of open area excavations and minor rescue interventions, made it possible to map out an area of some 7.5 km2. Settlement was demonstrated in the Neolithic, Eneolithic, Early, Middle and Late Bronze Ages, Hallstatt period, Early La Tène, Early Slavic („Hillfort“) period and High Middle Ages. Taken together, the earlier finds occur in the area form a coherent overview of the development not only of the Prehistoric and Medieval settlements themselves, but also of archaeological activity and an understanding of the given territory. This microregion has thus become one of the archaeologically mapped landscapes in the Plzeň (Pilsen) region.