Kosterní materiál byl získán při záchranném archeologickém výzkumu, který proběhl v r. 2009 v Nymburce. V lokalitě bylo nalezeno celkem 10 hrobů: 8 hrobů je datováno do střední doby bronzové a 2 hroby do doby halštatské (bylanská kultura). Tento rozbor je zaměřen pouze na pohřby z kruhového objektu (obj. 240), který byl datován do střední doby bronzové. V kruhovém objektu bylo nalezeno 7 hrobů (z toho jeden dvojhrob). and Skeletal material was obtained during the rescue archaeological excavation, which took place in 2009 in Nymburk. At the site were found 10 graves: 8 graves were dated to the Middle Bronze Age and 2 to the Hallstatt period (Bylany culture). This analysis focuses only on the funerals in a circular ditch, which was dated to the Middle Bronze Age. In the circular ditch were found 7 graves.
The neolithisation of Northern Europe was neither synchronous nor uniform and it cannot be defined in simple terms. The early Neolithic populations of Northern Europe – known in the archaeological literature since the beginning of this century under the name of the TRB culture – are a consequence of a long period of contact and of mutual influences between communities with two contrasting life–styles: the Linearbandkeramik and its derivatives settled on the central European loess, and the immensely varied hunter– –gatherers roaming in the sandy and forested habitats of the North European Plain. The current significant issues, as seen through the prism of theoretical and methodological considerations, revolve around the models of transition most appropriate to circumstances in Northern Europe, the conceptual as well as real understanding of the complexity of late hunter-gatherers, the contribution of the Danubian tradition, and the dichotomy between regional diversity (a direct response to local conditions and specific requirements of individual human groups) and cultural unity (as demonstrated in the homogeneity of the process) which interlocked different cultural, economic and social phenomena into a web of dynamic relationships which lead to the emergence of such an extensive cultural complex in Northern Europe. and Neolitizace severní Evropy nebyla ani synchronní, ani jednotná, a nemůže být definována v jednoduchých termínech. Raně neolitické populace v severní Evropě – známé v archeologické literatuře od počátku tohoto století jako kultura nálevkovitých pohárů – jsou výsledkem dlouhodobých kontaktů a vzájemných vlivů mezi komunitami se dvěma odlišnými způsoby života: kulturou s lineární keramikou a jejími deriváty usídlenými ve střední Evropě a velice rozmanitými lovci–sběrači z písčitých a lesnatých severoevropských nížin. Významné otázky, viděno prizmatem teoretických a metodologických úvah, se soustřeďují kolem modelů přechodu, nejpřiměřenějšího podmínkám severní Evropy, pojmového, ale i reálného pochopení rozmanitosti pozdních lovců–sběračů, spolupůsobení dunajské tradice a dichotomie mezi regionální diverzitou (přímá odezva na lokální podmínky a specifické požadavky jednotlivých lidských skupin) a kulturní jednotou (demonstrovanou homogenitou procesu), která propojila různé kulturní, ekonomické a sociální fenomény do sítě dynamických vztahů, jež vedly k výskytu tohoto kulturního komplexu v severní Evropě.
Archaeology has a great deal of experience with how the misinterpretation of finds creates a false image of the past. The main reason for this is down to ideologically-conditioned stereotypes. The paper descri-bes one such case involving hundreds of thousands of finds of one type of artefact, commonly classified as whetstones, pendants, amulets, etc., from the Chalcolithic up to the Early Middle Ages. The article emphasises that although touchstones from ancient burials had already been identified using an electron microscopy half a century ago, the interpretation of these finds corresponding to the paradigm from the early 19th century remains popular to this day. For the chemical microanalysis of metal traces preserved on the surface of these stone artefacts, samples were selected from Russian, Slovakian, Swedish and Ukrainian sites, from the Hallstatt period up to the Early Middle Ages, with special regard for their previous interpretation history. However, the main aim is to point out the symbolic role of tools used to test the value of precious metals outside the grave context. Finds from wet environments in particular reveal the continuity of the behaviour of European over the millennia, regardless of the current ideology or cult, and the diversity of artefacts that were, and still are, chosen as a medium for votive behaviour. and Archeologie má mnoho zkušeností s tím, jak chybná interpretace nálezů vytváří falešný obraz minulosti. Hlavní důvod spočívá v ideologických stereotypech. Jeden z příkladů nabízí tento článek, jehož tématem jsou stovky tisíc kamenných předmětů obvykle klasifikovaných jako brousky, přívěšky, amulety apod., a to od eneolitu do raného středověku. Ačkoli byly prubířské kameny z dávných hrobů identifikovány za použití elektronového mikroskopu už před půlstoletím, interpretace dotyčných nálezů zůstává poplatná paralokalit, od doby halštatské do raného středověku. Avšak hlavním cílem je vyzdvihnout symbolickou roli nástrojů užívaných k určení hodnoty kovu mimo pohřební kontext. Zejména nálezy z mokrého prostředí odhalují tisíciletou kontinuitu v chování Evropanů, nezávislou na dobové ideologii či kultu, a také šíři škály předmětů, které byly, ba dosud jsou, voleny jako prostředek votivního jednání.
Článek mapuje výskyt prubířských kamenů a kandidátů na takovou klasifikaci od Skandinávie po Pannonii. Zaměřuje se zejména na období 10.–12. stol., kdy byla směna v jedné části Evropy provozována zejména prostřednictvím mince a v jiné prostřednictvím váženého drahého kovu. Evidentní rozdíly ve frekvenci nástrojů používaných ke zjištění jakosti drahého kovu v různých částech Evropy otevírají otázku mechanismů distribuce drahého kovu ve střední Evropě. Ve vstupu stříbra na český venkov v poslední čtvrtině 10. stol., takřka vzápětí po zahájení ražby přemyslovských denárů, autor shledává doklad zásadní změny v dostupnosti drahého kovu. V nejstarších středověkých depotech stříbra na českém venkově tak spatřuje svědectví ustavení sociální vrstvy, která byla schopna drahý kov akumulovat. and The article maps the occurrence of touchstones and artefacts that are candidates for this classification, from Scandinavia to Pannonia, with a particular focus on the period between the 10th and 12th centuries, when trade in one part of Europe was conducted primarily using coins, while precious metal was used as currency elsewhere. The apparent differences in the frequency of tools used for determining the quality of precious metal in various parts of Europe raise questions on the mechanisms of the distribution of these metals in Central Europe. The author finds evidence of an important change in the availability of precious metal in the arrival of silver to rural Bohemia in the final quarter of the 10th century, almost immediately after the commencement of the minting of Přemyslid denars. He also sees evidence of the establishment of social classes that were able to accumulate precious metal in the oldest medieval hoards of silver in the Bohemian countryside.
Death and funerary customs belong to the stable and conservative elements in a society. They are very slow to change and can remain almost identical for hundreds, even thousands of years, varying only with fundamental changes in the social sphere and culture. In the case of ancient Israel, changes to long-established death and funerary customs often occurred when new foreign influences were incorporated and transformed in accordance with indigenous traditions and norms. Even when a new theory within the death "ideology" appeared, it did not necessarily dictate a change in mortuary behavior towards the dead. Actually, we cannot always find a causal relationship between a doctrine or particular religious attitude and the corresponding burial practice. For nearly two millennia Jews practiced the full body treatment, including manipulation during the secondary burial, while at the same time regarding corpse handling as unclean and polluting.
Příspěvek přináší shrnutí poznatků o raně středověkém pohřbívání v aglomeraci hradiště v Libici nad Cidlinou. Díky soustavnému, více než jedno století trvajícímu zájmu archeologie máme k dispozici poměrně ucelený obraz vývoje významného raně středověkého centra. Rozlišení tří hlavních chronologických horizontů umožňuje sledovat v kontextu pohřebišť i dynamiku vývoje celé lokality. Na základě srovnání jednotlivých pohřebišť se autor pokouší o vymezení sociotopografie celé aglomerace hradiště a zároveň poukazuje na limity tohoto poznání založeného pouze na archeologických pramenech. and This paper provides a summary of knowledge relating to Early Medieval burial within the agglomeration of the fortified enclosure at Libice nad Cidlinou. Thanks to consistent interest on the part of archaeology for more than a century, a relatively complete picture is now available of the development of this important Early Medieval centre. The discernment of three main chronological horizons makes it possible to trace the development dynamic of the entire site in the context of the cemeteries. On the basis of a comparison of the individual cemeteries the author attempts to define the sociotopography of the whole enclosure agglomeration, and at the same time show the limits of this understanding based purely on the archaeological material.