The methods of abstraction and idealization are commonly viewed as basic to both the natural and the social sciences. Since the 1970s, they have also been a focus of attention in the philosophy and methodology of science. However, their nature as methods, i.e., sequences of instructions, has not been adequately explicated. The paper attempts to capture the core of these methods in the sense of simplified sequences of instructions. The proposal is illustrated in a reconstruction of the application of both methods in economics as a representative of the social sciences., Metody abstrakce a idealizace jsou běžně považovány za základní pro přírodní i společenské vědy. Od sedmdesátých let se pozornost věnuje také filozofii a metodologii vědy. Jejich povaha jako metody, tj. Sekvence instrukcí, nebyla dostatečně vysvětlena. Příspěvek se pokouší zachytit jádro těchto metod ve smyslu zjednodušených sekvencí instrukcí. Návrh je ilustrován rekonstrukcí aplikace obou metod v ekonomii jako zástupce společenských věd., and Juraj Halas
The article provides a language analysis of the idea of progress. It briefly outlines the method of search for mimimal vocabulary as has been proposed by Bertrand Russell in Human Knowledge, Its Scope and Limits. Then it coniders the application of this method to a social theory, namely to the language used in a theory of progress. As and expample theory it uses the well known essay L´anciene regime et la revolution (1856) by Alexis de Tocqueville. The language of the theory is analyzed, abstracted expressions are pointed out and the minimal vocabulary is presented: it consists of verb-expressions "to see", "to be wrong", "to dobut", "to think", "to feel", "to be surprised", " to choose", "to express" and To rely"; of noun-expressions "demise", "cause", "change", "nature" and "banality" together with pronouns and logical expressions. The rules for construction of composed expressions and propositions are set up and a reconstruction of the object language is suggested. The abstract character of the method is reflected., Tomáš Holeček., and Obsahuje seznam literatury
The paper concerns a contemporary problem emerging in philosophy of science about the explanatory status of mathematical models as abstractions. The starting point lies in the analysis of Morrison’s discrimination of models as idealizations and models as abstractions. There abstraction has a special status because its non-realistic nature (e.g. an infinite number of particles, an infinite structure of fractal etc.) is the very reason for its explanatory success and usefulness. The paper presents two new examples of mathematical models as abstractions – the fractal invariant of phase space transformations in the dynamic systems theory and infinite sets in the formal grammar and automata theory. The author is convinced about the indispensability of mathematical models as abstraction, but somehow disagrees with the interpretation of its explanatory power. and Článek se zabývá současným problémem ve filosofii vědy o vysvětlujícím stavu matematických modelů jako abstrakcí. Výchozím bodem je analýza Morrisonovy diskriminace modelů jako idealizací a modelů jako abstrakcí. Abstrakce má zvláštní stav, protože jeho nerealistická povaha (např. Nekonečný počet částic, nekonečná struktura fraktálu apod.) Je právě důvodem vysvětlujícího úspěchu a užitečnosti. Článek představuje dva nové příklady matematických modelů jako abstrakce - fraktální invariant transformací fázových prostorů v teorii dynamických systémů a nekonečné množiny ve formální teorii gramatiky a automatů. Autor je přesvědčen o nezbytnosti matematických modelů jako o abstrakci,
Teorie úrovně interpretace (construal level theory) je všeobecně přijímanou a v posledních letech intenzivně zkoumanou teorií, původně v oblasti sociální psychologie. Dnes teorie úrovně interpretace poskytuje výzkumný rámec řadě zkoumaných témat v oblastech od marketingu a jednání spotřebitelů po výzkum kognitivních funkcí, copingových strategií nebo morálky (Moss, 2016). Podstatou teorie úrovně interpretace je porozumění mechanismu utváření mentálních reprezentací a způsobu, jakým mentální reprezentace a jejich kontext ovlivňuje naše myšlení. V předkládaném textu nabízíme úvod do teorie úrovně interpretace a seznamujeme čtenáře s řadou studií, které teorii úrovně interpretace aplikují na různé oblasti psychologického výzkumu. Klíčovými pojmy jsou rozměr abstraktnost / konkrétnost a vztah této dimenze na konstrukt tzv. psychologické vzdálenosti. Abstraktní a konkrétní mentální reprezentace jsou v oblasti vzdělávání důležitým tématem pro porozumění obtíží při zpracovávání látky. Chápeme proto teorii úrovně interpretace jako nosný přístup, aplikovatelný při výzkumu v pedagogické psychologii. Nabízíme vlastní pohled na využití této teorie pro potřeby vzdělávání, především v oblasti zkoumání postojů žáků a porozumění obtíží při práci s abstraktními poznatky. and The construal level theory is a broadly accepted theory in social psychology, investigated by many researchers in recent years. Today the theory provides a research frame for variety of topics from the marketing and customer behaviour to cognitive functions, coping strategies or morality (Moss, 2016). In the heart of the theory there is the understanding of the mechanisms of construing mental representations and how those representations influence our thinking together with a context. In the following article we present an introduction to the construal level theory and many studies applying the findings into various fields of the psychological research. The key terms are abstractness / concreteness and the relationship of this dimension to the construct of psychological distance. Abstract and concrete mental representations are an important topic for understanding difficulties in learning and processing a school curriculum. Therefore we understand the construal level theory as an important approach that is applicable in a pedagogical psychology research. We offer our own point of view of the application of this theory in education, namely in the attitude research and abstract knowledge processing.