Problem. A lack of empathy toward victimized students belongs to the key factors that fuel longterm bullying cases. The absence of cognitive empathy toward victims is characterized by inability or unwillingness of classmates to understand the emotions and the situation of victimized students. It relates to moral disengagement processes, including dehumanizing disregard to the harm of the victims. Sample and methods. The study examined the association between victimization by bullying (assessed using self-reports) and cognitive empathy received from classmates (measured by peer nominations for students who do not feel well among others or others treat them unfairly) in seventh graders (n=190). Binary logistic regression was used to analyze the association when controlling for effects of peer status, gender, and sympathy of victimized students.Results. Students feel cognitive empathy for approximately half of the victims in their classrooms and cognitive empathy had a weak positive correlation with victimization frequency. Binary logistic regression showed that above-average cognitive empathy received from classmates is more likely in victims, students with low peer status, and male students. Because victimized students whose harm and difficult plight is overlooked by classmates have been considered victims most susceptible to psychological and social maladjustment, intervention efforts could benefit from tracing not only the established diagnostic criteria, but also cognitive empathy received from the side of classmates.Limitations. The findings may be limited by using a cross-sectional design and working with a convenience and relatively small sample (with a limited number of victims). and Problém. Jedním z klíčových prvků přispívajících k dlouhodobému trvání případů šikany je absence empatie k šikanovaným spolužákům. Absence kognitivní složky empatie se vyznačuje neschopností či neochotou spolužáků porozumět emocím a situaci šikanovaných žáků. Pojí se s procesy morálního vyvazování, včetně dehumanizace, při níž přestávají být spolužáci vnímaví k utrpení oběti. Důležitou otázkou je, jak velká část šikanovaných žáků získává empatii od svých spolužáků a zda tato empatie souvisí s charakteristikami šikanovaných žáků. Soubor a metoda. Studie zkoumala u žáků sedmých ročníků (n = 190) vztah mezi viktimizací (na základě sebeposouzení) a kognitivní empatií získanou od spolužáků (vrstevnickou nominací žáků, kteří se mezi ostatními necítí dobře či se k nim ostatní chovají nespravedlivě). Pomocí binární logistické regrese sledovala tento vztah při kontrole skupinového statusu, pohlaví a soucitu šikanovaného žáka. Výsledky. Spolužáci empatizují přibližně s polovinou obětí ve svých třídách. Frekvence viktimizace slabě pozitivně koreluje s mírou získané empatie od spolužáků. Podle výsledků binární logistické regrese predikuje nadprůměrnou míru empatie od spolužáků zkušenost s viktimizací a nízký skupinový status. Nadprůměrnou empatii spolužáků také častěji získávají chlapci. Vzhledem k tomu, že šikanované žáky, jejichž utrpení a obtížnou pozici spolužáci přehlížejí, lze považovat za nejohroženější oběti s potenciálními psychickými a sociálními následky, z intervenčního hlediska se jeví jako užitečné sledovat vedle existujících diagnostických kritérií i empatii spolužáků vůči konkrétním šikanovaným žákům. Limity. Výsledky studie mohou být omezeny příležitostným výběrem, nízkým počtem častěji šikanovaných žáků a průřezovým výzkumným designem.
Cílem přehledové studie je poskytnout základní přehled hlavních teoretických perspektiv výzkumu pracovní motivace, upozornit na klíčové studie a zdůraznit důležité kontroverze. Hlavní pozornost bude věnována koncepci a přínosu self-determinační teorie (self-determination theory, SDT). Oblast pracovní motivace je z pohledu psychologie práce a organizace jedno z nejprobádanějších témat (Deci, Connell, & Ryan, 1989; Latham, 2012). Případné zájemce k problematice pracovní motivace odkazujeme na knižní přehledy a výstupy z výzkumů (např. Ambrose & Kulik, 1999; Diefendorff & Chandler, 2010; Kanfer, Chen, & Pitchard, 2008; Latham & Pinder, 2005; Latham, 2012; Mitchell & Daniels, 2003, Gagné et al, 2014 aj.). V závěru textu budou diskutovány čtyři vybrané směry a témata ve výzkumu pracovní motivace. and The aim of this overview study is to provide a basic overview of main theoretical perspectives of researching work motivation, to point at key studies and underline important controversies. The main attention will be paid to the concept and contribution of Self-determination Theory (SDT). From psychology of work and organisation point of view, the area of work motivation is one of the most researched topics (Deci, Connell, & Ryan, 1989; Latham, 2012). We refer those who are interested in work motivation to the book lists and research output (e.g. Ambrose & Kulik, 1999; Diefendorff & Chandler, 2010; Kanfer, Chen, & Pitchard, 2008; Latham & Pinder, 2005; Latham, 2012; Mitchell & Daniels, 2003, Gagné et al, 2014 etc.). In the end of the text, there will be discussed four chosen orientations and topics in researching work motivation.
Teorie úrovně interpretace (construal level theory) je všeobecně přijímanou a v posledních letech intenzivně zkoumanou teorií, původně v oblasti sociální psychologie. Dnes teorie úrovně interpretace poskytuje výzkumný rámec řadě zkoumaných témat v oblastech od marketingu a jednání spotřebitelů po výzkum kognitivních funkcí, copingových strategií nebo morálky (Moss, 2016). Podstatou teorie úrovně interpretace je porozumění mechanismu utváření mentálních reprezentací a způsobu, jakým mentální reprezentace a jejich kontext ovlivňuje naše myšlení. V předkládaném textu nabízíme úvod do teorie úrovně interpretace a seznamujeme čtenáře s řadou studií, které teorii úrovně interpretace aplikují na různé oblasti psychologického výzkumu. Klíčovými pojmy jsou rozměr abstraktnost / konkrétnost a vztah této dimenze na konstrukt tzv. psychologické vzdálenosti. Abstraktní a konkrétní mentální reprezentace jsou v oblasti vzdělávání důležitým tématem pro porozumění obtíží při zpracovávání látky. Chápeme proto teorii úrovně interpretace jako nosný přístup, aplikovatelný při výzkumu v pedagogické psychologii. Nabízíme vlastní pohled na využití této teorie pro potřeby vzdělávání, především v oblasti zkoumání postojů žáků a porozumění obtíží při práci s abstraktními poznatky. and The construal level theory is a broadly accepted theory in social psychology, investigated by many researchers in recent years. Today the theory provides a research frame for variety of topics from the marketing and customer behaviour to cognitive functions, coping strategies or morality (Moss, 2016). In the heart of the theory there is the understanding of the mechanisms of construing mental representations and how those representations influence our thinking together with a context. In the following article we present an introduction to the construal level theory and many studies applying the findings into various fields of the psychological research. The key terms are abstractness / concreteness and the relationship of this dimension to the construct of psychological distance. Abstract and concrete mental representations are an important topic for understanding difficulties in learning and processing a school curriculum. Therefore we understand the construal level theory as an important approach that is applicable in a pedagogical psychology research. We offer our own point of view of the application of this theory in education, namely in the attitude research and abstract knowledge processing.