Rokyta 1958#., Wirth 1966#., A closer look at Psyche Revived by Cupid's Kiss, Muséé du Louvre: http://www.louvre.fr/en/node/2359, and V roce 1908 byla na Kynžvart převezena umělecká díla, která měl kancléř Metternich umístěna ve své Vídeňské vile (32 malířských děl, 155 miniatur a 29 mramorových plastik). Mramorová socha, Amor sklánějící se nad Psyché, kopie objednána u Canovi, dodána roku 1822. Canova před vytvořením tohoto díla věnoval mnoho času studiu antických památek za svého pobytu v Neapoli (1787) a vytvořil podle nich řadu studií. Po jeho vytesání z mramoru (1793) dílo vzbudilo obrovský ohlas a vznikla podle něho řada kopií. Původně sousoší pro Malmaison, také druhé pro ruského cara Ermitáž. Sousoší původně v Metternichově vile ve Vídni (Rennweg č. 27), na Kynžvart až 1908, pak krátce na Kozel 1984-1986.
Olej na desce (122, 5 x 66, 5 cm): nahý Faëthón se řítí z nebes k zemi se slunečním vozem, nad ním Jupiter na orlu metající blesky, okolo na oblacích přihlížejí božstva, napravo Merkur (caduceus). Dole ve skalnaté krajině Nymfy, nalevo jedna s křídly, napravo dvě zoufale gestikulují. Na zemi sedí nazí muži s nádobami s vytékající vodou, personifikace řek ohrožených Faëthontovou jízdou se slunečním vozem., Kaufmann 1988#, 7.10, and Vedle této verze existuje ještě další, jež byla prodána v Londýně v roce 1981.
Kamenná a štuková plastika: krbovou římsu nesou dvě kamenné plastiky mouřenínů, na římse je štuková plastika nahého Saturna (dlouhé vousy, křídla, kosa). Boha obklopují oblaka, v nichž jsou putti personifikující čtyři roční doby. Vlevo nahoře Léto (obilí), dole Podzim (vinná réva), napravo dole Zima (oheň) a Jaro (květiny)., Mádl 2008#., and Krb se Saturnem byl dominantou hlavníhom sálu, na jehož stropě byla původně malba s námětem PovýšeníDietrichsteinů do knížecího rodu. Vzhledem k tomu lze Saturna chápat jako symbol Zlatého věku. Mouřeníni nesoucí krb jsou připisováni Janu Brokofovi.
Nástropní malba nad vstupním schodištěm. Figurální scéna v krajině. Uprostřed kompozice oblak, na něm vůž tažený jeleny. Kolem vozu psi, putti s lesními rohy, pochodněmi a vavřínovým věncem. Na zemi putti s ulovenými zvířaty a ptáky. Ve voze sedí ženská postava s kopím v ruce (Diana), vedle za ní a dole u vozu další ženská postava (nymfy), za vozem letící okřídlená postava., Poche 1978#, s. 403., and Tříska 1986#, s. 130.
Kresba perem (29,1 x 16 cm): Nahá Venuše stojí opřená o Amorův luk, vedle stojící Amor k ní vztahuje ruku se šípem, nalevo leží na zemi toulec. V pozadí strom., Fučíková 1997#, I/156., Fusenig 2010#, č. 70 s. 204., and Přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfinských sbírek.
Figurální scéna v interéru. Na lůžku spočívá spící Danae, nad ní se sklání služebná, za lůžkem Amor drží závěs. Nad lůžkem hlava Jupitea a padající zlaté krůpěje.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Na vlnách dvojice delfínů, vezou v mušli nahou ženu a tritóna, který troubí do trumpety. Nad ženou je vzdutý šál. Druhý tritón je ve vodě, ženu zezadu objímá kolem ňader. Vedle mušle pluje putto, za ním druhý s větvičkou korálu a perlorodkou v ruce.
Plastika, mužská hlava v přilbě, patinovaná sádra v. 44cm, š. 29, 4 cm., Horejc 2016, s. 179., and Existuje více variant z pálené hlíny a bronzu, které vznikly v letech 1915-1936. Varianta: bronz se zelenou patinou, v. 42, 5 cm (Arthouse Hejtmánek).
Slonovinový pontifikální hřeben s řezbou. Na zadní straně je palma - strom života, po stranách dvě zvířata, na přední straně je Beránek boží, jehož rám tvoří medailon nesený dvěma anděly., Bažant 2003#, 48., and Dochovaná relikvie je dokladem vědomé archaizace uměleckého předmětu. Pontifikální hřeben byl tradičně spojován se sv. Vojtěchem, vznikl však později. Styl výzdoby se drží tradice italského umění 7.? 8. století, ale hřeben patrně vznikl v Německu v 11. nebo první třetině 12. století. Nebyl součástí středověkého inventáře sv. Víta a teoreticky tedy mohl přijít do Čech kdykoli před rokem 1712, kdy byl poprvé v inventáři svatovítského pokladu zmíněn. Není však pravděpodobné, že by se tato nijak zvlášť drahocenná věc dostala do Čech dlouho po době svého vzniku.Hřeben vznikl v otónském prostředí, nicméně zobrazený motiv je inspirován byzantským uměním. Motiv "Božího beránka" mezi dvěma anděly je zobrazován již ve starokřesťanském umění. Kompozice má původ v zobrazení geniů držících věnec na antických římských sarkofázích.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální kompozice v kruhovém medailonu tvořeném vavřínovým věncem. V oblacích postava Saturna, na hlavě má věnec s plody, kolem jeho těla se svíjí had, v levé ruce drží přesýpací hodiny, podává ruku dolů pod mraky mladé ženě. Ženu pronásledují hadovité stvůry a stará žena s povislými ňadry., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Ikonografie výjevu ve Schwarzenberském paláci byla dosud interpretována jako Chronos vyvádí Proserpinu z podsvětí (Poche, Preis 1973, Vlček 2000). Patrně se však jedná o alegorický výjev zobrazující Čas odhalující Pravdu. Chronos-Saturn osvobozuje svou dceru Pravdu z temnot do zářivého dne, ze spárů Lži a Závisti. Ikonografické téma bylo často zpracováváno i později (Poussin) a jeho skrytý význam jasně vysvětluje latinský text na titulním listu Atlantidy Francie Bacona "Tempore Patet Occulta Veritas" (Čas odhaluje skytou Pravdu), London 1626.