Slonovinový hřeben s řezanou výzdobou: palma (strom života) ohrožovaný fantastickými zvířaty na rubu a reliéf božího beránka ve věncovém medailonu neseném dvěma anděly na lícní straně., Varcl 1978#, s. 85., Bažant 2000#, 48., and Hřeben vznikl v otónském prostředí, nicméně zobrazený motiv je inspirován byzantským uměním. Motiv "Božího beránka" mezi dvěma anděly je zobrazován již ve starokřesťanském umění. Kompozice se dvěmi okřídlenými postavami držícími věnec je převzata ze římských sarkofágů.
Dva slonovinové rohy zdobené řezbou., Bažant 2003#, 93., and V inventáři karlštejnského pokladu z roku 1515 se uvádějí: "dva rohy ze slonové kosti na železných řetězech, jež prý náležely sv. Rolandu, vévodovi Burgundskému, někteří se domnívají, že jsou ze sedmi trub jerišských". Patrně se jedná o rohy v provinciálním byzantském stylu z 10. století, které se do svatovítském pokladu dostaly až roku 1645. Není tedy vyloučeno, že byly získány až Karlem IV., nicméně v karlštejnském pokladu jsou i některé věci ze starého svatovítského pokladu, který tam byl dočasně umístěn za husitských bouří. Absence dokladů nám však nebrání, abychom existenci starozákonních relikvií předpokládali v Praze i ve 12. století, v době, kdy byly neobyčejně populárním mocenským atributem.
Slonovinový pontifikální hřeben s řezbou. Na zadní straně je palma - strom života, po stranách dvě zvířata, na přední straně je Beránek boží, jehož rám tvoří medailon nesený dvěma anděly., Bažant 2003#, 48., and Dochovaná relikvie je dokladem vědomé archaizace uměleckého předmětu. Pontifikální hřeben byl tradičně spojován se sv. Vojtěchem, vznikl však později. Styl výzdoby se drží tradice italského umění 7.? 8. století, ale hřeben patrně vznikl v Německu v 11. nebo první třetině 12. století. Nebyl součástí středověkého inventáře sv. Víta a teoreticky tedy mohl přijít do Čech kdykoli před rokem 1712, kdy byl poprvé v inventáři svatovítského pokladu zmíněn. Není však pravděpodobné, že by se tato nijak zvlášť drahocenná věc dostala do Čech dlouho po době svého vzniku.Hřeben vznikl v otónském prostředí, nicméně zobrazený motiv je inspirován byzantským uměním. Motiv "Božího beránka" mezi dvěma anděly je zobrazován již ve starokřesťanském umění. Kompozice má původ v zobrazení geniů držících věnec na antických římských sarkofázích.
Slonovinová destička s řezaným reliéfem, Plochu zabírá trůn, na něm sedí postava sv. Petra v drapérii, v levé ruce drží klíč, v pravici svitek, ve vlasech tonzura a nad hlavou svatozář., Bažant 2003#, 46-47., and Mezi středověkými importy se v Čechách objevuje i drobné antické umění a lze předpokládat, že zde bylo i sbíráno. Dokladem toho je tato polovina slonovinového diptychu (kolem roku 480). Diptychon - dvojitá sklapovací destička na psaní, na vnější straně zdobené portrétem konzula, který je v letech 406 - 541 při příležitosti nástupu do funkce rozdával významným osobnostem. Na Svatovítském diptychu byl původně zobrazen konsul pod tribunou při zahájení her, což byla prakticky jediná z veřejných funkcí, která konsulům zbyla v římském císařském systému. V levici držel žezlo, v pravici mappu, šátek, kterou vhozením do arény zahajoval hry. Později byl konzul přeřezán na sv. Petra, ze žezla se stal klíč, z mappy svitek, ve vlasech se objevila tonzura a byla přidána svatozář, drapérie byla upravena a pozadí bylo zcela přeřezáno. K obratné úpravě došlo patrně v Čechách, v 11., ale spíše ve 12. století. Po roce 1365 byla slonovina zasazena do dřevěné desky plenáře, která tvoří čelní desku evangeliáře karolinského z poslední třetiny 9. století, jak dokazuje vyříznutý obdélník, byla do zadní desky původně zasazena i druhá polovina diptychu. Výzdoba evangeliáře evidentně imitovala nějaký pozdně antický vzor (krabice na svitky), ale perspektivní iluzi karolinský malíř nezvládl.
Slonovinová soška (17, 1 cm): Kybelé (oděv s malovaným dekorem odhalující zčásti ňadra, mezi ňadry cíp oděvu zavěšený na náhrdelníku, pod ňadry cherubín), na hlavě koruna ve tvaru městských hradeb, v levé ruce drží žezlo (odlomeno), v pravici klíč (odlomený)., Prag um 1600#, II, č. 734 s. 253., and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně.
Slonovinová soška (14, 5 cm): Kybelé (oděv odhalující ňadra, přes hruď křížem stuha), na hlavě koruna ve tvaru městských hradeb, v pravé ruce drží žezlo (odlomeno), v levici klíč., Prag um 1600#, č. 734 s. 253., and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně.