V budově Dolního zámku hlavní sál, prostupující dvěma patry, s nástěnnými malbami ve vrcholu klenby. Na zemi génius předávající nově vystavěný zámek hraběnce Anežce Eleonoře (z Colonna-Felsu) Petřvaldské, nad nimi v oblacích Štěstěna s rohem hojnosti, putti s květinami. V kartuších okolo centrálního výjevu alegorie Umění, Spravedlnosti, Nevinnosti a Statečnosti. Kromě hlavní stropní fresky zdobí stěny sálu několik medailonů s alegoriemi čtyř živlů a čtyř ročních období a štukové busty antických císařů., Samek 1994#, 310-314., and Autor se inspiroval dílem Simona Voueta. Najít: Mžyková, M.: K ikonografii výmalby hlavního sálu zámku Buchlovice. Grant 23-03, NPÚ, Praha 2004. Žďárský, Milan : Obrazy na hradě Buchlově a v zámku v Buchlovicích. České památky 14, 2003, č. 1, s. 3-6.
Olej na plátně (209, 7 x 138, 6 cm): nahé tři Grácie tančí v obětí, nad nimi se vznášejí putti s věnci růží. Nad nimi dva putti zasypávají je květinami, levý drží ve zdvižené ruce růže a v ruce natažené dolů květiny, pravý drží ve zdvižené ruce růžový věnec a v ruce natažené dolů růži. Nalevo od Grácíí papoušek, napravo nazemi opička. Za Gráciemi arkáda obrostlá vínem, v průhledu zahradní architektura s terasou a uprostřed s ktuhovým pavilonem., Fučíková 1997#, I/14., and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu císaře Rudolfa II. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise.
Olejomalba na desce (52 x 62 cm): Venuše sedí s rukou na zrcadle, které před ní drží Amor. Za bohyní dvě ženské postavy, které jí rozčesávají vlasy hřebenem. Před bohyní žena shýbající se ke košíku s květinami, vzadu vlevo okno, v němž muž s košíkem s holubicemi. V popředí Vulkán, obrácený k Venuši zády, ruku na podstavci kovadliny v pravém dolním roku, o podstavec je opřený meč. Za Vulkánem sloup na soklu s římsou, v levém dolním rohu velká ruka se vztyčeným ukazovákem. and Kaufmann 1988#, 20.84.
V interiéru sala terreny, ve výklenku, stojící žena s květinami - Flóra., Poche 1977#, s. 248-249., Slavíčková 1991#., and Na terase glorietu bylo původně umístěno sedm ženských figur (dnes pouze pět). Flóra dnes ve výklenku sala terreny.
Olej na mědi: Pluto (polonahý, vousy, bident) se vznesl s gestukulující Proserpinou nad zem, ke svému čtyřspřeží. Dole polonahé nymfy trhající květiny (nymfa uprostřed do košíčku). Nymfy pod zoufale gestikulující Proserpinou k ní vztahují ruce. Výjev je situován na palouk zastíněný stromy., Fučíková 1997#, I/196, and Inspirace obrazu byla hledána také v Claudianově Únosu Proserpiny (Prag um 1600, I, s. 238). V této básni se však únos odehrál za přítomnosti Venuše, Diany a Minervy, které na obraze chybí. Obraz byl jedním z Heintzových nejúspěšnějších děl a byl v 17. a 18. století často napodobován (seznam: Prag um 1600, I, s. 239).
Olejomalba na dřevě (73 x 52 cm): dole uprostřed Amor se zapálenou pochodní, na schodech pod jeho podstavcem mušle a bodláky, u podstavce nalevo roh hojnosti s květinami a napravo delfín. Okolo dvojice bojujících zvířat (opice, býci a další). Nalevo odjíždí od Amora jezdec na koni. Napravo objímající se pár Fauna a Nymfy, vedle další pár, ale Fauna napadl jiný Faun. V pozadí na skále hrad. Ve středním pásu dvojice božstev, nekteří s číšemi v ruce, nalevo Flora (věnec z květin, vavřínový věnec v ruce) a Herkules (lví kůže). Nad nimi další božstva, nalevo sedí okolo stolu. Nahoře Amorové odnášející atributy bohů (meč, Herkulův kyj, štít, Jupiterovy blesky, Bakchův thyrsos)., Preiss 1973#., Mellion 1997#, 6-7., and Obraz je identifikovaný s obrazem s názvem "Amor omnibus idem," který zmínil životopisec Karla van Mandera (Bredero 1986, 329: Noch deedt hem Ian van Wely maken een Bad-stove, en een Amor omnibus Idem/ Dále si u něj objednal Jan van Weely obrazy "Lázeň" a "Amor omnibus idem"). Tento obraz mohl být součástí pražské sbírky Rudolfa II., v jejímž inventáři z roku 1621 je uveden "Ein Triumph vom Cupido vom Carl van Mander (Orig.)" (Zimmermann1905, č. 19421/828). "Amor omnibus idem" je citát z Vergiliovy básně Georgica (3, 244). Obraz ilustruje v dolní části moc Amora na zemi a ve vodě, v horní části demonstruje, že i bohové jsou před ní bezmocní - Amorové jim odnášejí jejich atributy.
Fifty-day old plants of Capsicum anmmm L, with two developed leaves were placed into controlled environment chambers at atmospheric (350 cm^ m'^, ACO2) and elevated (700 cm^ m-^, ECO2) CO2 concentrations under different nitrogen and water supply. Plant response to ECO2 and the modulating effect of the availability of nitrogen and water were evaluated. CO2 effects were significant only after 40 d of treatment, An increase in plant growth and yield was found in ECO2 plants only under a good supply of both water (HW) and nitrogen (HN). Chlorophyll concentration responded only to N supply. Root/shoot ratio was higher under ECO2 only under low N (LN) and low water (LW) supply. Leaf area and specific leaf area decreased under ECO2. Flowering and fructification took plače earlier in ECO2 under FIN and FIW. Thus, all CO2 effects were modulated by the N and water supply and the duration of exposure.
Nástropní fresková malba: před monumentální architekturou je ve středu fresky na oblaku zobrazena sedící Minerva (přilba, štít, kopí), která na fresce vystupuje jako ztělesnění vladařské moudrosti. Upozorňuje na to putto, který se nad ní vznáší s uzdou, tehdy všeobecně srozumitelným atributem zdrženlivosti. Temperantia byla považována za jednu z kardinálních vladařských ctností. Nahoře na oblaku sedí personifikace dalších vladařských ctností ideálního vladaře, zrcadlem je charakterizovaná Prozíravost (Prudentia) a šípem patrně Vláda (Regnum). V nebeské sféře je nalevo zobrazen Chronos (kosa, klíče, na hlavě přesýpací hodiny?), který se v obdobných výjevech objevuje jako připomínka pomíjivosti světského života. Ústřední postava nebeské sféry je bohužel zničena, patrně tam byl zobrazen Apollón nebo Hélios na voze. Minerva ukazuje směrem ke dvěma starcům u jejích nohou, kteří ztělesňují vědy, jakožto zdroj panovnické moudrosti. Tabulkou s architektonickým návrhem a kružítkem je charakterizovaná Geometrie a globusem a kružítkem Astrologie. Po obou stranách jsou postavy ztělesňující plody moudré vlády, nalevo jsou puti věnující se umění a vědám (knihy, noty, housle, malířský stojan s plátnem), napravo je dole skupina tří hudebnic, nad nimiž jsou tři nahé Grácie, které putti zasypávají květinami., Moravcová, Švédová 1990#., Horyna 1997#., and Klíčem k výkladu figurální fresky je monumentální architektura v jejím pozadí, která zobrazuje chrám ctnosti (templum honoris) nebo vítězný oblouk. Nad vchodem je prázdná kartuše, patrně na zdůraznění ideálního charakteru zobrazení, je však završena korunou. Hrabata z Vrbna jsou označeni jako ti, k jejichž slávě a poučení byl vítězný oblouk vztyčen. Ústředním atributem fresky je uzda, která fresko ideově propojuje se sochami na bráně čestného dvora, především s dvojicí Arrií, které oslavují právě tuto ctnost, jednu z kardinálních ctností ideálního vladaře.
Pískovcová socha na soklu. "Flora" v chitónu, stojí na levé noze, pravá odlehčená v kontrapostu, v levé ruce drží kytici drobných květů, v pravici květinový věnec., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížskou Floru vytvořil podle antické sochy z vily Doria-Pamphilj v Římě (dnes Palazzo Doria, Řím), která byla novodobě restaurovaná jako Flora (Calza 1977, č. 8 tab. VIII). Jedná se o římskou kopii podle řecké sochy z konce 5. století př. Kr., typ je známý jako "Hera Borghese," ačkoliv sochařský typ patrně Héru nezobrazoval. Mandík antickou sochu z vily Doria-Pamphilj zjevně znal z Barrierovy rytiny (De Rossi 1665, tab. 45), odkud převzal i název.
Centrální sál je zaklenut kopulí s freskovou výzdobou. Stěny tohoto prostoru zdobí čtyři niky s alegorickými plastikami ročních dob. Jaro - žena s košem květů, Léto - žena se srpem, Podzim - muž s pohárem a měchem na víno, Zima - muž s nádobou, v níž je hořící oheň. Nad nikami a na pilířích nymfy, mořští koňové a jiné fantastické bytosti., Samek 1999#, 251-253., and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135.