Pískovcová socha na podstavci: postava nahého mladíka, kolem těla drapérie, na hlavě okřídlená čapka, na nohou okřídlené střevíce, hraje na flétnu., Černá 1964#., and Fišer, M. , František Xaver Linn, Centrum pro dějiny sochařství (http://socharstvi.info/realizace/svaty-vaclav-2/ (9. 3. 2013)).
Pískovcová socha, stojící figura nahého mladíka, na hlavě okřídlená čapka, kolem těla drapérie, na nohou okřídlené střevíce. V pravé ruce drží kaduceus. and Socha na autobusovém nádraží, byla původně součástí figurální výzdoby pražské Kajetánky. Městu Nová Paka, rodnému městu sochaře, byla plastika věnována v roce 1997.
Bronzová socha: nahý Merkur (okřídlená čapka a boty) drží v náručí nahou Psyché, která drží v pravé vztyčené ruce flakón (pyxis Proserpinae), pro který ji poslala do podsvětí Venuše. and Sousoší odkazuje na Apuleiova Zlatého osla, v němž Jupiter přikázal Merkurovi, aby unesl Psýché na nebesa (Apul. met. 6, 23: ilico per Mercurium arripi Psychen et in caelum perduci iubet). Současně je sousoší alegorií cesty k nesmrtelnosti. Obdobné téma Vries pojednal již v roce 1590-1592 (Drottningholm, Vries, Apotheosa Psyche).
Kresba (průměr 16, 2 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, č. 291 s. 409., and Předloha pro výzdobu dna číše (Rijksmuseum, Amstredam) z roku 1607. Ironický odstup od mytologického námětu se projevuje žánrovými detaily a soudobým městem v pozadí.
Perseus v antické zbroji (okřídlená přilba kryjící také levou polovinu tváře, plášť, okřídlené boty), levou rukou před sebou drží hlavu Medúsy, před ním nahý Atlás (vousy, dlouhé vlasy). Atlás sedí na plášti, který v agonii svírá levou rukou, jakoby se jím chtěl na poslední chvíli ochránit před znehybňujícím účinkem Medúsiny hlavy. Za Perseem palma a strom, za Atlantem skála, ve kterou se proměňuje., Bažant 2006#., and Perseus měnící Atlanta ve skálu byl častěji zobrazován až v pozdním šestnáctém století, což svědčí pro to, že na Belvedéru měl být zobrazen celý mýtus. Perseus byl v šestnáctém století chápán jako zosobnění nejvyšší ctnosti a vykonavatel Boží spravedlnosti. Ztotožňovali se s ním panovníci, kteří z nějakých důvodů potřebovali zdůraznit legitimnost své vlády. Křesťanská interpretace Persea jakožto ztělesněné ctnosti osvětluje prominentní místo, které zaujímá ve výzdobě pražského Belvedéru. Perseus je zde pravděpodobně prezentován jako příkladný mírotvorce, jenž přináší řád a blahobyt, což by z něj učinilo dokonalé alter ego Ferdinanda.
Nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, caduceus, plášt vlající okolo těla) letí doprava, levicí ukazuje vzhůru a ohlíží se k Athéně. Bohyně (přilba, brnění s odhalenými ňadry, dlouhý chitón) se dívá na Merkura, sedí na oblaku a drží v pravici oštěp a v levici štít. Vpravo na oblaku pod Athénou sova a zcela napravo kohout., Kaufmann 1988#, s. 262, 20.42, and O "Hermatheně" srov. Exemplum: Hermathena.
Pískovcová socha (v. 177 cm): Merkur (okřídlená přilba, okřídlená bota), přes pravou zdviženou ruku plášť, v levé ruce svitek., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.
Na průčelí směřujícím k řece je fasáda architektonicky ztvárněna jako ruina s plastikou nahého mladíka stojícího u naznačeného kmene stromu. Na levém rameni má přehozenou nařasenou drapérii, levá ruka, v níž původně držel kaduceus a křídla sandálů chybí., #, and Nárožní budova byla postavena asi v 90tých letech 20. století, patrně německou obchodní firmou WALTER TITZE k.s. Dnes v ní sídlí několik obchodních společností. Tato plastika je odlitkem podle kopie řecké sochy vytvořené v Římě v 1. století. podle originálu z dílny Praxitelovy, srov. Exemplum: Antinoos Belvedere. Pražská socha je odlitkem vytvořeným podle plastiky známé jako Hermes Farnese (dnes ve sbírkách Britského muzea v Londýně inv. London BM 1219). Plastika stála v 16. století u vchodu do Palazzo Farnese v Římě a byla od té doby obecně známá a velmi obdivovaná, což znamená i často kopírovaná. Pražský odlitek se od londýnského originálu liší tím, že mu chybí levá ruka a křídla střevíců, exemplář byl tedy patrně vytvořen podle nějaké neúplné kopie této londýnské sochy.