Budova Akademie (Hochschule für Bildende Künste Dresden) zdobena výjevz z antické mythologie. Figurální výjev lunetě: spící dívka - Psýché s motýlimi křídlz, po její levé straně jí líbá na tvář Amor (křídla, toulec se šípy, drží luk). and Im Durchgang zum Zwingerhof kann man über den seitlichen Eingängen in die Museen zwei weitere Reliefs entdecken, die Erweckung und Befreiung thematisieren: Amor, der seine in einen todesähnlichen Schlaf versunkene Geliebte Psyche wachküsst (...ein frühes Dornröschen???)
Freska v kartuši: figurální kompozice na pozadí lesa, v popředí uprostřed Diana (nad čelem srpek měsíce), střílí z luku. Před bohyní pokleká Nymfa s pravou rukou nataženou kupředu k medvědovi, který se objevuje za stromem. Kolem bohyně družina dívek se psem, kterého jedna z nich drží na vodítku, vpravo leží srna a dva ulovení divočáci. Na kmeni stromu v pravé části obrazu visí lesní roh, luk a toulec na šípy. Po stranách kartuše dvě monochromní figury napodobující sochařskou výzdobu. U nohou mají atributy lovu - lovecký roh, sítě, toulce se šípy. and Werle se těsně držel obrazu se stejným námětem od Marcantonia Franceschini 1692-1700, z něhož převzal doslova postavu střílející Diany, postoj Nymfy se psem a Nymfy vztahující ruku k medvědovi i medvěda za stromem. Zvíře patrně odkazuje na příběh Kallistó, který je zobrazen na východním fabionu hodovního sálu, tedy v bezprotřední blízkosti výjevu s Dianiným lovem. Poté, co Kallistó porodila syna, kterého s ní zplodil Jupiter, žárlivá Juno Nymfu proměnila v medvědici.
Nastropní freska, jižní část: v oblacích sedí Venuše, v pravé ruce drží luk a levou rukou bere Amorovi šíp. Amor stojí vedle Venuše a drží šíp za spodní konec. Nalevo od dvojice putti s holubicemi. and Výjev je pojat jako samstatné zobrazení, s hlavním výjevem je spojen tím, že je umístěn vedle Amora chystajícího se ke střelbě, který je předmětem sporu mezi Jupiterem a Juno. Autor malby skupinu Venuše a Amoria téměř doslova převzal od Marcantonia Franceschiniho, který stejný motiv zobrazil v letech 1692-1700 na stropě zámku Rossau-Vídni. Na Franceschiniho fresce byla Venuše zobrazena jako planetární božstvo a odzbrojování Amora bylo pouze sekundárním tématem, v Ohradě tvořilo hlavní smysl výjevu, který je umístěn tak, že tvoří pár s výjevem potrestání Amora na severní straně.
Olejomalba na plátně (76 x 102 cm). Scéna v krajině před jeskyní. Autor zobrazuje okamžik, kdy se v bouři chystá milenecká dvojice Dido a Aeneas, ukrýt v jeskyni, a to pod patronací bohyně Juno, která sedí na oblaku s vlající drapérii nad hlavou a s pomocníky spouští na krajinu déšť. Nad milenci se vzáší Amor s šátkem na očích a střílí z luku., Daniel, Prohaska 1995#, 156, B 37., Zboranová 2005#, 65-66., and Obraz patrně vznikl jako jedno z bozzett pro výzdobu paláce Raimonda Buonaccorsiho v Maceratě, kde byl v 18. století umístěn jeden z největších cyklů barokních výjevů s námětem historie Aenea. Ze sbírky Colloredo-Mansfeld (konec 18.-zač. 19. století).
Pískovcová socha: nahý Aktaión (plášť přes ruku) stojí se šípy v levici stojí v předklonu, pravou ruku si klade na prsa, u nohou pes., Poche 1965#, 122., and Socha byla do roku 1947 na zámku ve Štiříně, kam byla zakoupena z usedlosti V. J. Rotta v Šárce, pochází patrně z nějakého pražského paláce. Postava je vykládána jako Meleagros, ale předklon s rukou na prsou ukazuje na překvapeného Aktaióna. Pes u jeho nohou, který k němu oddaně vzhlíží, je předzvěstí konce hrdiny proměněného v jelena, jehož rozsápali vlastní psi. Socha tvořila patrně dvojici s Dianou, která je dnes rovněž v Hartigovské zahradě Pražského hradu a patrně pochází ze stejného místa.
Bronz statue: Apollo (naked) holds a bow in his outstretched left hand, with his right hand he reaches for an arrow in quiver on his back., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and The statue of Apollo, an echo of the famous Apollo Belvedere, is not dated and in Wallenstein's time probably it was never exhibited because in 1634 a white box was found in Wallenstein palace which contained a metal statue of Apollo, presumably the bronze Apollo mentioned in the letters of 1624 and 1625, today in Drottningholm. All statues which presumably stood between Sala Terrena and the fountain (or around it) were groups, while Apollo is represented alone and thus would not fit into the series.