Nárožní čtyřpodlažní nájemní dům, dnes sídlo Goethe institutu. Ve třetím patře, uprostřed na průčelní fasádě do Andrássyho třídy, jsou mezi naznačenými balkony čtyři alegorické postavy v antikizující drapérii. První zleva vousatý muž, drží pravou rukou na prsou větévku; vedle něho prostovlasá dívka v dlouhé říze, v pravici drží neidentifikovatelný předmět (?); třetí dívka v drapérii s ňadry odhalenými, drží v pravé ruce květinu, u pravé nohy velký stvol slunečnice; poslední je stojící mladík, v pravé ruce drží oštěp, kolem beder kůži, u nohou má jelení hlavu s parožím.
Kresba perem (18,9 x 25,3 cm): Venuše (dlouhé šaty) sedí, levou ruku se drží s Adónidem za ruku, pravou k němu vztahuje, aby ho zadržela. Adónis (antikizující zbroj, kožené boty, oštěp) odchází na lov, před ním dva psi. Za Venuší strom., Fučíková 1997#, I/137., Fusenig 2010#, č. 7 s. 107, and Jedno z nejstarších děl Hanse van Aachena inspirovaných antickou mytologií.
Nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, caduceus, plášt vlající okolo těla) letí doprava, levicí ukazuje vzhůru a ohlíží se k Athéně. Bohyně (přilba, brnění s odhalenými ňadry, dlouhý chitón) se dívá na Merkura, sedí na oblaku a drží v pravici oštěp a v levici štít. Vpravo na oblaku pod Athénou sova a zcela napravo kohout., Kaufmann 1988#, s. 262, 20.42, and O "Hermatheně" srov. Exemplum: Hermathena.
Freska: nalevo skalní grota s krápníky, z níž vystupuje kamenná nádrž s vodou, ve které stojí Diana (nahá, srpek nad čelem), za ní dvě nymfy, pravá k Dianě vztahuje ruce, aby ji ochránila. Diana právě pravou rukou stříká vodu na Aktaióna (červený plášť, fialový antikizující kožený pancíř, bílá košile, vysoké kožené boty. Aktaión má v pravici oštěp, levici zdvihá překvapeně vzhůru. Na hlavě už má paroží. Před Aktaiónem bílý pes štěkající na Dianu., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. Na výjevu s Aktaiónem v pátém poli Baccio del Bianco zkombinoval motivy z ilustrací Antonia Tempesty a Virgila Solise. Vzhledem k tomu, že ani na jedné grafické předloze výjevu s Aktaiónem není zobrazena skalní grotta s krápníky, je možné tento motiv chápat jako narážku na grotty ve Valdštejnské zahradě, jež je tak definována jako říše Dianina.
Freska: Kadmos (žluté antické brnění, přilba, tmavě červený plášť) , vztahuje pravici k poli, na němž vyrůstají ze země ozbrojenci, dva se již pustili do souboje. Na zemi před Kadmem oštěp, který tam odložil, jak mu přikázal jeden z ozbrojenců., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech. Výjev s Kadmem souvisí s protějškovým tématem, který zobrazuje jeho sestru (k boji s drakem došlo proto, že se vydal hledat Evropu). Dvojice témat patřila k habsburské mytologii, vedle sebe je najdeme ve cviklech na jižním konci západního průčelí Belvedéru císaře Ferdinanda I. na Pražském hradě (Bažant 2006, 138).
Freska: odpočívající Minerva. Minerva (korintská přilba, pancíř, zlatá tunika a červený plášť) sedí na oblaku na němž sedí sova (napravo), levou ruku má opřenu o štít s gorgoneiem, pravou má položenu na vedle ní ležící oštěp. Zprava přilétá putto s věncem, zleva přilétá putto se stříbrným lutroforem (nádoba na svatební koupel v antickém Řecku, která se dávala do hrobu neprovdaným dívkám, zde však patrně ve významu vítězné trofeje)., Karner 2007#, 132, and Není vyloučeno, že se Maixner držel původní malby z doby Albrechta z Valdštejna, kterou svou freskou nahradil.