Bohatá rodina forem, ve kterých se vyskytuje uhlík, se nedávno rozrostla o nový a velmi zajímavý systém - grafen (angl. graphene). K obecně známému grafitu a diamantu a k nedávno objeveným a intenzivně studovaným uhlíkovým nanotrubkám a fullerenům tak přibyl první dvojdimenzionální alotrop uhlíku. Jeho příprava před několika lety odstartovala ve fyzice pevných látek nebývalou a stále trvající vlnu zájmu, srovnatelnou snad jen s objevem vysokoteplotní supravodivosti nebo kvantového Hallova jevu., Milan Orlita., and Obsahuje bibliografii
Technologii molekulární epitaxe, známou pod zkratkou MBE (Molecular Beam Epitaxy), není třeba fyzikální obci zvlášť představovat. Tato tenkovrstvá technologie, jejíž předností je příprava krystalicky dokonalých vrstev s tloušťkou od jedné monovrstvy výše a s nejostřejšími rozhraními mezi nimi, našla již v polovodičové fyzice své pevné místo. Její podíl na rozvoji důležité oblasti fyziky pevných látek posledních patnácti let - nízkorozměrových polovodičových nanostruktur - je zásadní. V tomto přehledu si připomeňme již dvacetiletou historii této technologie ve FZÚ AV ČR a cesty, jimiž se zde vyvíjela., M. Cukr, V. Novák., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek se zabývá použitím metod fyziky měkkých látek při studiu mechanických vlastností zemědělských produktů, které můžeme chápat jako kompozit tuhých a měkkých látek. Tyto možnosti jsou demonstrovány na mechanických vlastnostech syrových, vařených a smažených brambor jako indikátorech konzumní kvality produktu. Role teorie i hlubšího porozumění získaných výsledků při odhalování instrumentálních omezení má v těchto aplikacích významnou úlohu. Role teorie je natolik významná, že umožňuje pochopit změny vyvolané způsobem zpracování (vaření, smažení) a přitom zachytit i velmi jemné rozdíly ve vlastnostech produktů, které jsou způsobeny meziodrůdovými diferencemi., Jiří Blahovec., and Obsahuje seznam literatury
Pro všechny, kteří jsme se v šedesátých letech minulého století zabývali studiem pevných látek v monokrystalické podobě, bylo těžko představitelné, že by tyto materiály mohly být jednou používány pro extrémně mechanicky namáhané konstrukce. Monokrystaly tehdy představovaly zajímavý objekt pro experimentální a teoretická akademická studia s jediným možným výhledem pro praktickou aplikaci, a to v oblasti polovodičů. V současné době však monokrystaly superslitin, které reprezentují jeden z hi-tech materiálů, jsou používány i na mimořádně mechanicky a tepelně namáhané části plynových turbín. Monokrystaly pro tyto účely, dokonce pěstované do požadovaného tvaru, dosahují délek až kolem 40 cm a rozměru řádu centimetrů v dalších dvou směrech. and Petr Lukáš, Ludvík Kunz, Milan Svoboda.