Number of results to display per page
Search Results
82. Historická demografie a dějiny rodiny v raném novověku /
- Creator:
- Maur, Eduard,
- Type:
- studie
- Subject:
- Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, demografie historická, rodina, společnost raně novověká, historiografie, české země 1526-1792, dějiny společnosti, historická demografie, historiografie, vědecké projekty, and bibliografie oborové a tematické, rejstříky časopisů
- Language:
- Czech
- Description:
- Výběrová bibliografie s. 576-582.
- Rights:
- unknown
83. Hodnocení definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele
- Creator:
- Kolegarová, V. and Zeleníková, Renáta
- Format:
- 282-287, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, and TEXT
- Subject:
- lidé, ošetřovatelská diagnóza, domácí ošetřování--pracovní síly--psychologie--využití, rodina, statistika jako téma, psychický stres--etiologie--klasifikace, tělesná námaha, ošetřovatelská péče--metody--pracovní síly--statistika a číselné údaje, lidé středního věku, ženské pohlaví, mužské pohlaví, financování organizované, validizace, and definující charakteristiky
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jak rodinní pečovatelé pečující o blízkou osobu v České republice hodnotí definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele. Metodika: Na klinickou validizaci ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byl použit „Na pacienta zaměřený Fehringův model klinické diagnostické validity“. Výzkum u rodinných pečovatelů probíhal v měsících srpen a září 2010 v Agentuře domácí péče Victoria na území města Šumperk. Do výzkumného souboru bylo vybráno 50 rodinných pečovatelů, kteří pečovali o své blízké v domácím prostředí déle než 2 roky. Souhlas se zařazením do výzkumu vyjádřilo 23 rodinných pečovatelů, co je 46 %. Výsledky: Rodinní příslušníci za hlavní definující charakteristiky Přetížení pečovatele označili celkem 8 charakteristik: obavy z možné institucionalizace péče příjemce; obavy, jak vyřešit péči o člena rodiny, když nebudu schopen tuto péči vykonávat; obavy o zdraví příjemce péče v budoucnosti; obavy související se schopností pečovatele poskytovat péči v budoucnosti; konflikt v rodině; nejistota ze změny vztahu s příjemcem péče; smutek ze změny vztahu s příjemcem péče; starost o členy rodiny. Za vedlejší bylo označeno 10 definujících charakteristik: obtíže v dokončování požadovaných úkolů, obtíže se sledováním příjemce péče v průběhu nemoci, obtíže ve vykonávání požadovaných úkolů, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, somatizace, frustrace, depresivní nálada, porušený spánek, stres. Závěr: Pro skupinu vybraných pečovatelů nebyly všechny definující charakteristiky uvedeny v klasifikačním systému NANDA International významné., Aim: The aim of the study was to find out how the family caregivers caring for their close relatives in the Czech Republic evaluate defining characteristics of the nursing diagnosis Caregiver Role Strain. Methods: Fehring´s patient – focused clinical diagnostic validity model was used to clinical validation of the nursing diagnosis Caregiver Role Strain. The research was ongoing during the months August and September 2010 at Home Care Agency Victoria in region of city Šumperk. Fifty family caregivers, who take care for their family members more than 2 years, were chosen to the research sample. Twenty three caregivers (46 %) agreed with their including to the research. Results: Caregivers classified in total the following eight defining characteristics as major ones: apprehension about possible institutionalization of care receiver, apprehension about care receiver´s care if caregiver unable to provide care, apprehension about the future regarding care receiver´s health, apprehension about the future regarding caregiver´s ability to provide care, family conflict, uncertainty regarding changes relationship with care receiver, grief regarding changed relationship with care receiver, concerns about family members. Caregivers classified ten defining characteristics as minor ones: difficulty completing required tasks, difficulty watching care receiver go through the illness, difficulty performing required tasks, hypertension, cardiovascular disease, somatization, frustration, feeling depressed, disturbed sleep, stress. Conclusion: Not all defining characteristics found in NANDA International classification system are significant for the selected group of caregivers., Věra Kolegarová, Renáta Zeleníková, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
84. Hodnocení rodinných vztahů z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií
- Creator:
- Tereza, Štecková
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- mentální anorexie, terapie, rodina, mental anorexy, therapy, and family
- Language:
- Czech
- Description:
- Článek se zabývá problematikou vztahu mentální anorexie a rodinného prostředí. V teoretickém úvodu podávám krátké vymezení mentální anorexie (diagnostická kritéria, prognóza nemoci, teorie vzniku mentální anorexie, somatické komplikace a terapeutické přístupy). Dále se stručně věnuji problematice rodiny, jež tvoří první sociální prostředí dítěte, nejvíce formuje osobnost jedince a ve své podstatě je nenahraditelná. Cílem výzkumu bylo zmapovat rodinné vztahy a jejich dynamiku z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií. Těžiště spočívalo v kvalitativní metodologii. Použité metody: polostrukturovaný rozhovor a Test rodinného systému (FAST), který na tuto problematiku ještě nebyl v České republice aplikován. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek ve věkovém rozmezí 18-28 let. Kritérii bylo, aby byly svobodné, bezdětné, pocházely z úplných rodin a s mentální anorexií se léčily ambulantně nebo byly kvůli ní hospitalizovány. Dále článek obsahuje výsledky Testu rodinného systému, který je zaměřen na hodnocení těchto dimenzí: koheze, hierarchie, adaptabilita a flexibilita. Jsou uvedeny výsledky polostrukturovaného rozhovoru s dívkami. Jak z rozhovoru, tak z Testu rodinného systému vyplynulo, že dívky pocházejí z dysfunkčního prostředí, v němž byly hádky a nedorozumění na denním pořádku. Necítily oporu, citové zázemí, zájem. Navíc se v rodinách ve zvýšené míře vyskytovala agrese jak verbální, tak i fyzická. Proto není žádným překvapením, že se dívky v rodinách necítily dobře a na své dětství s radostí nevzpomínají. Z výzkumu vyplynulo, že v terapii mentální anorexie je nutné pracovat s rodinou, nebo, pokud to není možné, alespoň s rodinnými tématy. Řešení rodinných problémů totiž napomáhá k dosažení terapeutického cíle. K diagnostice rodinných vztahů a ke sledování účinnosti rodinné terapie považuji za vhodné použít Test rodinného systému. and The article deals with relations between the anorexia nervosa and the family settings. In a theoretical introduction I present a short definition of anorexia nervosa (diagnostic criteria, prognosis of the disease, theories on the origin of mental anorexy, somatic complications and therapeutic attitudes). Then I briefly pursue the family area, which constitutes the primary social background for the child, which most of all forms the personality of an individual and which is irreplaceable in its nature. The aim of the research was to chart family relations and their dynamics from the view of girls and young women suffering from mental anorexy. The focus lies on qualitative methodology. Methods used were: semi-structured interview and the Family System Test, which hasn't been applied on this matter in the Czech Republic yet. The research sample consisted of eight female respondents between 18 and 28 years old. The criteria were: to be single, childless, to come from complete families, and to be treated from anorexia nervosa in an ambulatory way or in the hospital. The article also includes results of the Family System Test, which is focused on evaluation of these dimensions: coherence, hierarchy, adaptability and flexibility. Results of the semistructured interview with girls are also presented. Either from the interview and the Family System Test emerged that the girls come from the dysfunctional background, where arguments and misunderstandings were in the daily order. They didn't feel support, emotional background, involvement. Moreover in the families the verbal and bodily aggression occurred. That is why there is no surprise that the girls didn't feel well in the families and they don't remember their childhood with pleasure. The research indicates that in the anorexia nervosa treatment it is necessary to work with the family, if it is not possible, with the family themes at least. Family problems solution actually helps to achieve the therapeutical aims. I consider the Family System Test as suitable for the family relations diagnosis and for the appraisal of the effectivity of family therapies.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
85. Hodnoty a sebahodnotenie adolescentov vyrastajúcich v centrách pre deti a rodinu v porovnaní s adolescentami vyrastajúcimi v rodinách
- Creator:
- Balcová, Klára and Havan, Patrik
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- centrum pre deti a rodiny, rodina, hodnoty, sebahodnotenie, adolescenti, centre for children and families, family, values, self-esteem, and adolescents
- Language:
- Czech
- Description:
- Cieľom výskumu bolo porovnať hodnoty a sebahodnotenie u dospievajúcich vyrastajúcich v centrách pre deti a rodinu (CDR) a u dospievajúcich vyrastajúcich v úplných rodinách. Výskumný súbor pozostával zo 63 dospievajúcich z centier pre deti a rodinu a 94 dospievajúcich z úplných rodín vo veku 15 – 20 rokov (M = 16,9; SD = 1,32). Na zistenie sebahodnotenia bola použitá Rosenbergova škála sebahodnotenia [RSES – Rosenberg Self-Esteem Scale, Rosenberg, 1965] a na zistenie hodnôt bol použitý Schwartzov dotazník hodnôt [PVQ – Portrait Value Questionnaire, Schwartz et al., 2001]. Zistili sme, že existuje štatisticky významný rozdiel medzi výskumnými skupinami v hodnotách univerzalizmus (p < 0,001; d = 0,95), sebariadenie (p < 0,001; d = 0,8), konformita (p < 0,05; d = 0,34), bezpečnosť (p < 0,01; d = 0,5) a benevolencia (p < 0,001; d = 0,587), zatiaľ čo pri hodnotách moc, úspech, stimulácia, hedonizmus a tradícia sme signifikantný rozdiel nezaznamenali. Adolescenti vyrastajúci v rodinách dosahovali vyššie skóre ako adolescenti vyrastajúci v centrách pre deti a rodinu v hodnotách univerzalizmus, sebariadenie, konformita, bezpečnosť a benevolencia. Pri sebahodnotení u dospievajúcich z centier pre deti a rodinu a u dospievajúcich vyrastajúcich v úplných rodinách bol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p < 0,01; d = 0,461), pričom adolescenti vyrastajúci v centrách pre deti a rodiny dosahovali vyššie skóre. and The goal of this research was to compare values and self-esteem between adolescents growing up in the centres for children and families and adolescents growing up in complete families. The sample consisted of 63 adolescents from the centres for children and families and 94 adolescents from complete families, all of them aged from 15 to 20 (M = 16,9; SD = 1,32). To identify self-esteem, RSES – Rosenberg SelfEsteem scale (1965) was used and to identify values, PVQ – Portrait Value Questionnaire by Schwartz et al. (2001) was used. We discovered that there are significant differences between research groups in values universalism (p < 0,001; d = 0,95), self-direction (p < 0,001; d = 0,8), conformity (p < 0,05; d = 0,34), security (p < 0,01; d = 0,5) and benevolence (p < 0,001; d = 0,587), while we did not find statistically significant (p > 0,05) difference between groups in values: power, success, stimulation, hedonism and tradition. Adolescents growing up in families scored higher than adolescents growing up in centres for children and families in values universalism, self-direction, conformity, security and benevolence. We find a significant difference in self-esteem (p < 0,01; d = 0,461) between adolescents growing up in centres for children and family and those from complete families, whereas adolescents growing up scored higher.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
86. Homosexuálové a právo na rodinný život
- Creator:
- Burkertová, Eva, Krejčíková, Helena, and Váňová, Lucie
- Format:
- electronic, electronic resource, and remote
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- homosexualita, rodina, lidská práva, právní vědy, soudní vědy, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Autorky v textu přinášejí kritickou analýzu české právní úpravy práva homosexuálů na rodinný život (včetně práva na osvojení dítěte, svěření dítěte do péče, asistovanou reprodukci) a zamýšlejí se nad otázkou, zda je, či není vůči homosexuálům diskriminační., The authors critically analyse the Czech legal regulation regarding the rights of homosexual to family life (incl. right to adopt, child custody, assisted reproduction) in order to conclude whether it is, or it is not discriminatory., Eva Burkertová, Helena Krejčíková, Lucie Váňová, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
87. I rodina má svou paměť :
- Creator:
- Švaříčková-Slabáková, Radmila,
- Type:
- text and monografie kolektivní
- Subject:
- Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny, rodina, život rodinný, paměť sociální, české (československé) sborníky a kolektivní monografie, české země 1792-1918, Československo 1918-1992, and ženská otázka, rodina, děti, životní úroveň
- Language:
- Czech
- Description:
- Poznámky and Family Also Has Its Own Memory: Family Memory in an Interdisciplinary Context.
- Rights:
- unknown
88. I rodina má svou paměť :
- Creator:
- Švaříčková-Slabáková, Radmila,
- Type:
- text and monografie kolektivní
- Subject:
- Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny, rodina, život rodinný, paměť sociální, české (československé) sborníky a kolektivní monografie, české země 1792-1918, Československo 1918-1992, and ženská otázka, rodina, děti, životní úroveň
- Language:
- Czech
- Description:
- Poznámky and Family Also Has Its Own Memory: Family Memory in an Interdisciplinary Context.
- Rights:
- unknown
89. Influence of socio-economic status and household structure on the availability of grandmother care. Possibilities of research into the grandmother hypothesis in the Central-European historical family /
- Creator:
- Horský, Jan,
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Demografie. Populace, demografie historická, rodina, vrstvy sociální, panství, české země 1526-1792, české země 1792-1847, ženská otázka, rodina, děti, životní úroveň, and historická demografie
- Language:
- English
- Description:
- Der Einfluss des sozioökonimischen Status und der Struktur des Haushalts auf die Verfügbarkeit der Grossmutter bei der Betreuung der Enkel. Möglichkeiten der Überprüfung. Der Sogenannten Grossmutter-Hypothese an mitteleuropäischen historischen Familien.
- Rights:
- unknown
90. Informace o práci skupiny pro historickou demografii při AS MV ČSR v 7. pětiletce /
- Creator:
- Čáňová, Eliška,
- Type:
- články
- Subject:
- demografie historická, rodina, historická demografie, and ženská otázka, rodina, děti, životní úroveň
- Language:
- Czech
- Description:
- shrnutí příspěvku z pracovní porady, 3.-4. 10. 1984, Rožnov pod Radhoštěm
- Rights:
- unknown