Autorky v textu přinášejí kritickou analýzu české právní úpravy práva homosexuálů na rodinný život (včetně práva na osvojení dítěte, svěření dítěte do péče, asistovanou reprodukci) a zamýšlejí se nad otázkou, zda je, či není vůči homosexuálům diskriminační., The authors critically analyse the Czech legal regulation regarding the rights of homosexual to family life (incl. right to adopt, child custody, assisted reproduction) in order to conclude whether it is, or it is not discriminatory., Eva Burkertová, Helena Krejčíková, Lucie Váňová, and Literatura
Výluka sexuálně aktivních gayů (mužů majících pohlavní styky s muži) z darování krve v mnoha zemích je sporná. Před soudy a v parlamentech ji napadají ochránci lidských práv. Spor se v případě Léger dostal až před Soudní dvůr Evropské unie. Soudní dvůr se nicméně vyvaroval lidskoprávního aktivismu. Potvrdil upřednostnění ochrany pacientů jako příjemců krve a odlišné poměry transfuzní medicíny v jednotlivých členských státech. To veřejný ochránce práv hodnotil výluku existující v České republice kritičtěji. Příspěvek se snaží výluku ospravedlnit bez popření současné antidiskriminační politiky, přestože ji samotnou hodnotí kriticky. Vysvětlují se zvláštnosti transfuzní medicíny a darování krve jako jejího základu. Hromadná výluka se zavedla kvůli vysokému výskytu HIV/AIDS a dalších nakažlivých onemocnění mezi sexuálně aktivními gayi. Zkoumání individuálního sexuálního chování by bylo obtížné. Existují další hromadné výluky se širokým záběrem. Kvůli nezávadnosti krve se upřednostňuje bezpříspěvkové darování. Mezinárodní spolupráce v transfuzní medicíně je důležitá. Soběstačnost se však považuje za cíl, prosazuje ji dokonce Světová zdravotnická organizace a Rada Evropy. Mezinárodní výměna krve a krevních výrobků je omezená též z praktických důvodů. Jednotlivé státy tak provozují nadále národní transfuzní služby. Evropská unie je nadnárodní organizace pro všestrannou hospodářskou integraci a posílenou spolupráci členských států. Transfuzní medicíny se ale integrace kvůli praktickým důvodům a nezávadnosti navzdory harmonizaci standardů však víceméně netýká., Exclusion of sexually active gays (men having sex with men) from blood donation applied in many countries is controversial. It is challenged by human right activists in politics and in courts. Constitutional provisions on equality and legislation prohibiting and combatting discrimination are invoked. This controversy reached the Court of Justice of the European Union in Léger. Nevertheless, the Court refrained from human rights activism, confirmed priority of safety for patients as blood recipients and different situation in the member states in transfusion medicine. Czech ombudsman examined the exclusion with greater suspicion. The paper attempts to justify the exclusion even without departure from contemporary antidiscrimination policies despite their criticism. Specific features of blood donation as crucial component of transfusion medicine are summarized. Block exclusion of sexually active gays from blood donation was introduced because they suffer increasingly from HIV/AIDS and other contagious diseases. Investigation of individual sexual behaviour is hardly feasible. Far-reaching block exclusions are applied in other cases. Voluntary (unremunerated) blood donation is preferred for safety. International cooperation in transfusion medicine is important. Self-sufficiency is promoted even by the World Health Organization and the Council of Europe. International exchange of blood and blood products is limited also for practical reasons. Countries operate their own national blood services. The European Union is supranational organization for intensive economic integration and enhanced cooperation of its member states. Transfusion medicine, however, remains largely unaffected with this integration for practical reasons and safety concerns despite harmonization of standards., Filip Křepelka, and Literatura
The aim of this article is to analyze decisio ns of the Supreme court of Czechoslovakia from years 1918 – 1945 concerned with compensation for damages on health and bring possible inspiration sources for the interpretation of related regulations in the act no. 89/2012 Coll., New civil code. Paper itself describes in introduction main differences between conception of compensation for damages on health in the act no. 40/1964 Coll., Civil code and in the New civil code. Detailed analysis of decisions of the Supreme court of Czechoslovakia from years 1918 – 1 945 and relevant legal regulations, i.e. Caesar patent no. 946/1811 Coll., General civil code (ABGB), follows. This analysis could be used as guidance for the application of New civil code, JUDr. Jan Kotula, and Literatura