Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Nastropní freska: Apollón (tunika, boty, toulec) luk v levici se obrací k černé vráně sedící na stromě za ním, před ním leží na zemi leží mrtvá Koronis se šípem v prsou, oplakávají ji tři putti., Mádl 2008#., and Výjev je variace na zobrazení tohoto mýtu v mramorovém sále zámku Trautenfels (Carpoforo Tencalla, 1670).
Nástropní freska: v oblacích polonahá žena s palmovou ratolestí, shlíží se v zrcadle, které před ní drží dva putti. Další dva putti před ní drží přesýpací hodiny a hada, dva putti drží za ženou draperii. Okolo jsou umístěny čtyři monochromní alegorické postavy. Na severu Hlad (CARESTIA): hubená stařena s vrbovou ratolestí a kusem pemzy. Na západě je Bohatství (RICCHEZZA), žena s s parlami ve vlasech, v rukou má žezlo a korunu. Na jihu je Blahobyt (ABONDANZA): žena s vavřínovým věncem na hlavě, obilnými klasy a rohem hojnosti. Na východě je Chudoba (POVERTA): žena se závažím přikovaným k pravici a křídly na levici., Mádl 2008#., and Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku). Personifikace okolo ústředního panelu, na kterém je Prudentia, jsou orientovány se zřetelem na umístění českého království ve svaté říši římské, na severu a východě jsou personifikace hladu a chudoby (CARESTIA, RICCHEZZA), zatímco na jihu a západě jsou personifikace blahobytu a bohatství (ABONDANZA, POVERTA). Vzorem pro personifikace byla Ripova Iconologia.
Slonivinový reliéf (19,5 x 14,5 cm): nahá Danaé polosedí na posteli v ložnici, od stropu z oblaku padá déšť mincí. Napravo stojí okřídlený genius a chytá mince do ruky, vepředu na zemi sedí putto a sbírá mince, v pozadí další putto, který mince chytá do misky. Pod postelí Danaé je myš., Fučíková 1997#, II/5, and K reliéfu existuje přípravná kresba (Stockholm, Nationalmuseum, Pfaff, Danaé). Genius a putti sbírající peníze padající z nebe ukazuje, že se nejednalo o zobrazení mýtu o Danaé, ale o alegorii všemocnosti peněz. V této funkci byl mýtus o Danaé běžně používán (srov. Karr 1978), mimo jiné i na Tizianově obraze, který císař Rudolf II. získal do svých pražských sbírek v roce 1600 a který mohl být podnětem ke vzniku Pfaffova reliéfu. K emblému publikovaném Typotiem v roce 1601 na tab. 17, 10 (Typotius 1601-1603, 1, fol. 19r) je připojeno motto "Omnia subiecta auro" (na emblému je rovněž putto sbírající peníze, což je motiv, který s antickým mýtem nijak nesouvisí). Moralistní tón naznačuje také myš pod postelí Danaé.
Na mostě čestného dvora na pilířích alej soch: proti sobě dvě sfingy, zápasící putti, dvojice Pegasů kol. 1740, (Johann Christopher Schletteran) na attice zámku 4 mythologické postavy-bohové (1725, autor Jan Kristián Prebstl (Pröbstl). V interiéru na schodišti reliéfy mythologické náměty (autor asi opět Jan Kristián Prebstl (Pröbstl).) and Bartůšek, Ant. a kol., Milotice, Státní zámek a okolí, Praha 1954
Zesnulý v nice s výrazně individualizovanou fyziognomií. Pod ním putti nesou štít se znakem a monogramem zesnulého., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 260, obr. s. 375., and Jeden z prvních náhrobních reliéfů s individualizovanou fyziognomií.
Olej na plátně (197 x 126 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech, nad ní se vznáší putto s květy. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů, nad ní je putto s třešňovou větvičkou (třešně, latinsky cerasus, evokují bohyni Ceres i Charitky). Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem, nad ní je putto s hroznem vína., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II. Gracie Thalló (nebo Thaleia)/ Květinová, Karpó/ Plodivá (zvaná také Kale/ Krásná), a Auxó/ Zmnožující, byly ztotožňovány s Hórami (Hodinami). Již v Hésiodově Theogonii (Zrození bohů, c. 700 př. Kr.) byly identifikovány se Zákonností (Eunomia), Spravedlností (Dike) a Mírem (Eirene). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Varianta obrazu bez putti je v Baltimore (Baltimore, Van Ravesteyn, Tři Grácie) a v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349).
Rokoková stavba, na vrcholu štítu zahradního průčelí socha - postava s mečem (Turek?), po jeho stranách gryf a lev v heraldickém postoji. Po obvodu budovy na balustrádě řada alegorických figur střídavě s vázami. Na balustrádě terasy a schodiště putti se štíty a dekorativní vázy. Nad vchodem do zahrady dvě ležící ženské postavy.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Na vlnách dvojice delfínů, vezou v mušli nahou ženu a tritóna, který troubí do trumpety. Nad ženou je vzdutý šál. Druhý tritón je ve vodě, ženu zezadu objímá kolem ňader. Vedle mušle pluje putto, za ním druhý s větvičkou korálu a perlorodkou v ruce.