Kresba (30, 1 x 24 cm): Apollón (věnec, plášť sepnutý na rameni) hraje na violoncello uprostřed Múz zpívajících a hrajících nahudební nástroje. Zleva doprava: varhany, příčná flétna, trubka, bubínek, loutna, roh, třetí a poslední Múza je zobrazena s knihou v ruce. Vlevo v popředí říční bůh, vzadu Pegasos, výjev je umístěn do lesa., Prag um 1600#, II, č. 643 s. 174., and Patrně přípravná kresba pro malbu. Obdobná kompozice ze stejné doby, ale s Minervou, je ve Vídni (Albertina inv. n. 7995).
Budova Akademie (Hochschule für Bildende Künste Dresden) zdobena reliéfy: v kruhových medailonech Pegas a Sfinga., Fritz Löffler: Das alte Dresden, Die Geschichte seiner Bauten, Seemann Verlag, 2006 (16. Aufl.); Daniel Jacob: Skulpturenführer Dresden, Von Aphrodite bis Zwillingsbrunnen, Verlag Daniel Jacob, 1. Auflage 2009, s. (http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=DD_Sempergalerie), and Pegasus und Sphinx in den Reliefmedaillons darüber stellen göttliche Inspiration und Dauerhaftigkeit dar. In den Bogenzwickeln des mittleren Fensters finden wir außerdem die Erzengel Raphael und Michael, die nicht nur auf die Namen der beiden Künstler (Raffael und Michelangelo) anspielen sondern als Genien der Künste auch die Verbindung zu dem christlichen Bildprogramm der Zwickelfiguren links und rechts entlang der Galerie herstellen.
Schröter 1977#, 227-233. and Téma Minerviny návštěvy Múz na Helikónu se objevuje již ve 14. století, v italských a francouzských ilustracích k výkladům Proměn (Ovide moralisé, srov. Schröter 1977, 227-233) a bylo oblíbené v pražském rudolfinském umění: Sprangerova kresba z let 1580-1585 (Wien, Albertina, Minerva a Múzy), rytina ve slonovině Johanna Sadelera staršího podle Friedricha Sustrise z doby po roce 1594 (Wien, KM, Tableau s alegorickými výjevy), Vianenova kresba let 1600-1610 (Wien, Albertina, Koncert Múz), Wiskemannův obraz z doby kolem roku 1609 (Praha, Strahov, Minerva a Múzy), Heringova kresba z letr 1610-1620 (Praha, NG, Minerva a Múzy). V rudolfinském umění se objevuje téma Minervy uvádějící Malířství mezi Múzy: Aachenův obraz z let 1590-5 (Brno, MG, Minerva uvádí Malířství na Parnas), Müllerova rytina podle Sprangera z roku 1597 (Praha, NG, Apotheosa umění). Obě témata byla spojena na fresce, kterou Reiner vyzdobil kolem roku 1718 místnost vedle saly terrenu ve Vrtbovské zahradě (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy). Ohlasem Reinerovy malby je nástěnná malba Tuvory z let 1787-9 (Kozel, Minerva a Múzy).
Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Nástěnná malba: ke skále na břehu moře je okovy na obou rukách a jedné noze připoutána Andromeda, na těle má ovinutou drapérii, ňadra jsou odhalená. Z moře připlouvá okřídlená obluda, chrlí oheň, nad skálou se vznáší okřídlený kůň, na něm Perseus s mečem, na hlavě má přilbu s chocholem. V popředí truchlící postavy žen, mužů i dětí, přihlížejí tomuto výjevu., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and O Andromedě srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu. Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Na mostě čestného dvora na pilířích alej soch: proti sobě dvě sfingy, zápasící putti, dvojice Pegasů kol. 1740, (Johann Christopher Schletteran) na attice zámku 4 mythologické postavy-bohové (1725, autor Jan Kristián Prebstl (Pröbstl). V interiéru na schodišti reliéfy mythologické náměty (autor asi opět Jan Kristián Prebstl (Pröbstl).) and Bartůšek, Ant. a kol., Milotice, Státní zámek a okolí, Praha 1954
Malba na aversu vějíře: Minerva (přilba, gorgoneion, štít, kopí) na oblaku (sova), snáší se k Apollónovu chrámu, před nímž jezírko s vodotryskem. Z chrámu vychází Apollón (plášť, lyra, toulec), okolo pět Múz. Múza napravo hraje na strunný nástroj. V průhledu krajina s horami, na obloze Pégasos. Kartuše s Minervou a Apollónem je lemována na obou stranách menšími kartušemi, v levé dvojice Amorů se zapálenými pochodněmi, v pravé dvojice Amorů napíná luk. and Vlnas 2001#, 108 č. I/2.134.
Budova Slezského zemského muzea, na atice průčelí dvě sousoší po stranch kupole: dva Pegasové a Múza. V rozích podstavců šest alegorických postav, alegorie umění a řemesel., Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 45., and Originály byly umístěny do depozitáře Slezského zemského muzea.
Pegas. and Z přelomu 60. a 70. let 20. století pochází přestavba Ivo Klimeše v duchu brutalismu (boční a zadní průčelí budovy), z té doby je i plastika „Letící stroje“ (Pegas) od Vladimíra Janouška, nyní u nového provozního vstupu