Nástěnná malba al secco: polonahá Psýché sedí v lese, zezadu k ní na oblaku slétá Amor (motýlí křídla) a klade jí na ramena květinovou girlandu. O strom vlevo je opřený Amorův toulec, nahoře vlevo se objímají dva putti., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and Výjev není ilustrací konkrétní pasáže z Apuleiova románu, ale pouze evokuje atmosféru milostného příběhu Psýché, podobně jako Gundelachův obraz z roku 1613 (München, Amor a Psýché).
Nástěnná malba al secco: polonahá Diana (srpek, luk), sedí na skalisku v lese, objímá psa, další dva psy u jejích nohou, na zemi oštěp a toulec., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., and Knoflíček 1999#.
Nástěnná malba al secco: Meleagros (antická zbroj s přilbou s chocholem) přináší na podnosu kančí hlavu sedící Atalantě se šípem v ruce. Mezi nimi sedí na zemi Amor (toulec, luk). Výjev je zasazen do přírodního rámce, v popředí štít, kopí a bezhlavé tělo kalydónského kance., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V odborné literatuře je téma nesprávně určeno jako "Herkules nesoucí Erymantského kance" (Knoflíček 1999). Výjev zobrazuje Meleagra předávajícího Atalantě hlavu kalydónského kance, Tuvora se držel ikonografického typu, který vznikl v ilustracích k Ovidiovým Proměnám již v 16. století a v následujích stoletích byl jenom nepatrně obměňován (e.g. Métamorphoses 1770, 86r). Amor jako symbolické vyjádření Meleagrova milostného vzplanutí se objevuje již na Rubensově obrazu z doby kolem roku 1635 (Mnichov).
Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Nástěnná malba al secco: Narcis (plášť, oštěp) stojí u lesní tůně s narcisem v ruce nad vodní hladinou, v níž se odráží jeho tvář. V popředí na zemi luk a toulec., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., and Knoflíček 1999#.
Nástěnná malba al secco: polonahý Orfeus sedí v lese na skále a hraje na lyru zvířatům (slon, jelen, žirafa, kůň, lev, pes, zajíc, had, opice, želva, páv, veverka)., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and O tématu srov. Exemplum: Orfeus.