a1_Důvěra a tolerance patří k předpokladům demokracie; identifikace latentních proměnných v postojích může odkrýt zdroje tolerance a netolerance. Sekundární analýza Evropské studie hodnot (EVS, otázka Q6 – které menšiny by si respondenti nepřáli mít za sousedy, 44 evropských zemí, N2011 = 63.281) ukázala podstatnou shodu v sociální distanci od menšin: Nejpřijímanější sousedy spojuje především etnická a náboženská diverzita; nejodmítanější skupiny charakterizuje chování odlišné od sociálních norem (závislí na alkoholu a drogách, lidé s kriminální minulostí); přijímání dalších ze čtrnácti posuzovaných skupin (Romů, gayů, lidí s AIDS) bylo rozporné. Faktorová analýza i analýza hlavních komponentů, jak s šikmými tak i ortogonálními rotacemi, poskytly stabilní řešení blížící se jednoduché struktuře s třemi faktory: 1. Diverzita (etnická a náboženská různorodost), 2. Deviace (odlišnost chování), 3. Politický extremizmus. Obdobnost řešení získaných z dat 3. vlny (N1999-2001 = 10.522) i o dekádu pozdější 4. vlny EVS (N2008-2010 = 13.719), kdy data byla sbírána jinými agenturami, potvrzuje spolehlivost výsledků. K významným zjištěním patří, že větší sociální vzdálenost respondentů EVS od menšin má vztah k vyšší zátěži těchto menšin v faktoru Deviace a naopak, menšiny s vysokou zátěží v faktoru Diverzity jsou častěji za sousedy přijímány. Menšiny hodnocené ambivalentně se často také ambivalentně objevují ve dvou faktorech (Diverzity i Deviace), ač se faktorová struktura blíží jednoduchému řešení. A tak mají východoevropští gayové a lidé s AIDS kromě zvláště vysoké zátěže v faktoru Deviace i menší zátěž v Diverzitě; Romové mají vysokou zátěž v Diverzitě a méně vysokou v Deviaci., a2_(Pro srovnání, gayové v České republice mají vysokou zátěž v Diverzitě a menší v Deviaci; čeští Romové a lidé s AIDS skórovali ve starší vlně vysoko v Diverzitě, ale v nejčerstvější vlně mají vysokou zátěž v Deviaci). Šikmá řešení ukazují další souvislosti. Výsledky ilustrují rozdílnosti a naznačují současný vývoj v postojích., b1_Objectives. Heuristic study focused on common reasons for social distance from minorities and assumed that latent variables in attitudes can reveal the roots of intolerance, with a special attention to ambivalently accepted outgroups. Subjects and setting. A secondary analysis of answers to European Values Study (EVS 1999- 2010) was performed focusing on the Czech Republic alone and on Eastern European EU members (wave 3 N=10.522 and wave 4 N=13.719); responses to question Q6 (which minorities would be undesirable as neighbors). Hypotheses. Authors looked for a context in which out-groups are perceived, specifically for relationships a) between diversity and acceptance and b) between deviance and rejection of individual minority groups. Statistical analyses. Factor analyses and principal component analyses (both oblique and orthogonal rotations) based on Kaiser’s criterion; Cronbach’s alpha. Results. Respondents indicated consensus in social distance from minorities: the most accepted neighbors are defined mostly by ethnic or religious diversity; the most rejected groups are characterized by behavior deviant from social norms (addicts, criminals); there is a disagreement about admittance of the rest of the fourteen groups assessed (Roma, gays, AIDS patients). All factor analyses and principal component analyses yielded a stable solution close to a simple structure with three factors: 1. Diversity (ethnic, religious); 2. (Behavioral) Deviance; 3. Political extremism. Stronger social distancing from ethnic minorities and gays is related to higher minority loading on Deviance factor; conversely, minorities loading on Diversity factor tend to be accepted. Minorities who met with neighbors’ ambivalence (especially Roma, gays, people with AIDS) often ambivalently appear in two factors (Diversity and Deviance). Study limitations., b2_Methodology of Pearson’s correlation matrices was used as a basis for factor analyses., Martina Klicperová-Baker, Jaroslav Košťá., and Obsahuje seznam literatury
Existují doklady, že při sociální a prostorové izolaci dochází u participantů k významným psychickým změnám. V rámci projektu Mars- 500, což byla pozemská simulace letu k Marsu o délce 520 dní, jsme měli možnost sledovat u šesti účastníků projektu změny ve vnímání prostoru a citlivosti a paměti na lidské tváře a objekty. Experimentální sada byla účastníkům počítačově administrována celkem v deseti měřeních. Sledovali jsme výkon v percepčních a paměťových testech a jeho proměny v průběhu izolace a výsledky jsme dále porovnávali s kontrolní skupinou. Navzdory očekávání nebyly v průběhu izolace žádné podstatné změny shledány. Změny ve 3D vnímání, jež jsou popisovány ve výzkumech probíhajících v prostředí mikrogravitace, jsou pravděpodobně vázány na absenci gravitační vertikály. Případné jemné změny ve vnímání a paměti u účastníků projektu Mars-500 mohly být překryty limity vztaženými k samotné izolační studii (malý počet respondentů, jejich zásadní nepodobnost s kontrolním souborem, různorodé kulturní zázemí)., The subjects of the experimental research were participants of Mars-500 project, who spent nearly a year and a half isolated from the outside world on a simulated mission on Mars. They were presented with a battery of psychophysical tests examining the performance in various visual space perception and face and object recognition tasks. The primary focus was on monitoring changes in the crewmembers’ perceptual performance throughout the confinement and interpreting their performance in relation to the control group. Contrary to the expectations, no serious effect of the confinement on the crewmembers’ perception was observed in any of the experiments. Several interpretations of such findings are discussed, including the possibility that potential changes might have been masked by inappropriate experimental conditions and the specific group sample., Michal Šimeček, Radovan Šikl., and Obsahuje seznam literatury
Cíl. Cílem práce je posoudit dopad intenzivního užívání drog v dospívání na životní situaci dotázaných v době mladé dospělosti. Metody. V práci jsou využita data získaná při prvním vyšetření (1996 až 1998) a data z následného vyšetření (2010 až 2011). Informace vycházejí z řízených rozhovorů a dotazníků zaměřených na chování ve vztahu k návykovým látkám, osobnostní charakteristiky, sebehodnocení, duševní zdraví a životní spokojenost. Soubor tvoří 124 osob vyšetřených v době dospívání. Následné vyšetření s odstupem 14 let bylo realizováno u 52 osob (42 % původního souboru). Výsledky. Tři čtvrtiny osob z následného vyšetření bylo bez problémů s drogami. Problémová skupina oproti neproblémové častěji užívala v dospívání heroin a častěji ho užívala denně, měla více detoxifikací a více léčeb. Problémová skupina měla nižší životní spokojenost, ale v ostatních psychologických charakteristikách se od neproblémové skupiny nelišila. Závěry. Intenzivní užívání tvrdých drog v dospívání přetrvává do dospělosti u čtvrtiny souboru. Tři čtvrtiny sledovaných osob jsou sociálně adaptované, dlouhodobě stabilizované bez užívání drog. Adolescentní užívání drog má nepříznivý dopad na úroveň dosaženého vzdělání a zhoršuje možnosti pracovního uplatnění., b1_Objectives. The major goal of the study was to assess the impact of intensive drug use in adolescence in the life situation of the respondents at the period of young adulthood. Sample and setting. The analyses are based on data collected during the first examination (1996 to 1998) and during the reassessment in 2010/2011. Information was obtained through structured interviews and questionnaires focused on addictive behaviour, personality characteristics, self-esteem, mental health and life satisfaction. The sample consisted of 124 persons examined at the time of adolescence. The follow-up was carried out after 14 years with 52 persons (42% of original sample). Statistical analyses. T-test or nonparametric Mann-Whitney’s U test was applied to test differences in group means, χ2 test was used to explore differences in frequencies, and to test associations between variables the Pearson’s correlation coefficient was chosen. Results. Three quarters of the sample interviewed at the time of young adulthood were without drug problems. Subjects in the problem group compared to non-problem group more often used heroin in adolescence, more often used heroin on daily basis, and had more detoxifications and more drug treatments. Problem group had lower life satisfaction, but in other psychological characteristics did not differ from the non-problem group. Conclusions and limitations of the study. Intensive use of hard drugs in adolescence persisted into young adulthood in a quarter of the sample. Three quarters of the followed individuals are socially adapted and stabilized without drug use. Adolescent drug use has a detrimental effect on educational attainment and worse career prospects., b2_Two limitations of the study should be mentioned: the first is the low response rate at the follow-up; the second concerns the study site, which was limited to Prague, so the conclusions may be relevant to metropolitan population only., Ladislav Csémy [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle. 1. popsat originální verzi Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. popsat překlad, administrování a způsob vyhodnocení české verze IPQ-R-CZ, 3. charakterizovat její psychometrické vlastnosti, 4. diskutovat její vlastnosti a porovnat je s překlady do 9 národních jazyků. Česká verze respektuje strukturu originální verze: A – zdravotní obtíže pacienta, B – pacientovo pojetí své nemoci, C – pacientovy názory na příčiny své nemoci. Soubor a podmínky. IPQ-R-CZ byl administrován souboru 345 hospitalizovaných pacientů ve věku od 16 do 88 let (M=53,0; SD=15,7). Údaje byly získány ve velké fakultní nemocnici i v menších městských nemocnicích na 12 typech klinických pracovišť; dominovala interna, chirurgie, neurochirurgie, plicní a psychiatrie. Statistická analýza. Popisné statistiky, analýza rozptylu, exploratorní a konfirmatorní faktorové analýzy a analýza vnitřní konzistence škál. Výsledky. Původní škály pojetí nemoci (část B) jsou v české verzi vnitřně konzistentní a dobře rozlišují mezi typy onemocnění, s minimálními genderovými rozdíly. Faktorová struktura a validita je na rozdíl od originální verze nejasná a odlišná od anglického originálu. Platí to i pro percipované příčiny nemoci (část C). Limity studie. Platnost zjištění této studie (ve smyslu interní i externí validity) je omezena především nahodilým souborem pacientů a jejich onemocnění. Je zřejmé, že pacientovo pojetí nemoci souvisí s charakterem onemocnění. Dokládají to i výzkumy, které se pomocí jiného typu dotazníků zjišťují smysl nemoci z pohledu pacientů. Nezkoumalo se, nakolik jsou sledované faktory stabilní či proměnlivé v čase. Pro rutinní klinické používání je dotazník IPQ-R-CZ příliš dlouhý., a2_ V současné verzi je vhodný především k výzkumným účelům., Objectives. 1. To describe the original Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. to describe the translation, administration and scoring of the Czech version, 3. to assess its psychometric properties, 4. to compare the findings with the translations to 9 other languages. The Czech version keeps the three-part structure of the original measure A- experienced symptoms (identity), B-illness perceptions, C- perceptions of causes of respondent’s illness. Sample and setting. IPQ-R-CZ was administered to 345 hospitalised patients (ages 16 to 88, M=53.0, SD=15.7) in large university hospitals and smaller local hospitals at 12 types of clinical workplaces, mostly internal medicine, surgery, neurosurgery, pulmonary, and psychiatry. Statistical analysis. Descriptive statistics, ANOVA, exploratory and confirmatory factor analyses, internal consistency of scales. Results. The original scales of illness perception (part B) internally consistent in the Czech version and discriminate among various types of illness with minimal gender differences. Factor structure and validity is unclear and substantially different from the original English version. The same applies to the perceived causes of illness (Part C). Study limitation. Both internal and external validity of this study are limited by the convenience sample of patients and their illnesses. It is clear that the patient’s illness perceptions and their dimensions are related to the nature of the illness itself. This is supported also by studies of the meaning of illness. Empirical data on the stability of the perceptions in time are not available. For routine clinical use the questionnaire is too long. In its current version it is suitable for research purposes predominantly., Jiří Mareš, Stanislav Ježek., and Obsahuje seznam literatury
Cieľ štúdie. Analýza odstupňovania modifikovanej spätnej väzby v Dynamickom teste latentnej učebnej schopnosti pre 8 až 10 ročné deti (DTLUS 8-10). Súbor a postup výskumu. Výskumný súbor tvorili deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia vo veku od 7 do 8 rokov a 6 mesiacov (N = 50), ktorým boli administrované jednotlivé stupne spätnej väzby izolovane. Hypotéza. Pri izolovanom poskytnutí jednotlivých rád z DTLUS 8-10, upravených na základe zásad poskytovania spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch, sa bude s vyšším stupňom jednotlivých rád zvyšovať aj počet správnych odpovedí. Štatistická analýza. Na zistenie rozdielov medzi jednotlivými radami z hľadiska počtu vyriešených a nevyriešených úloh bol zvolený chí-kvadrát test, v rámci ktorého boli pre každú úlohu porovnávané reálne frekvencie medzi odpoveďami pri jednotlivých dvojiciach rád. Výsledky. Preukázalo sa, že s vyšším stupňom spätnej väzby narastalo aj percento vyriešených úloh. Príspevok poskytuje overený návod na poskytovanie spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch. Obmedzenia štúdie. Výsledky sa vzťahujú len na 7 až 8 ročné deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia., Goal of the study. Analysis of grading the modified feedback in Dynamic test of latent learning ability for 8 to 10 years old children (DTLUS 8-10). Sample and method. The research sample consisted of children from socially disadvantaged environment aging from 7 to 8 years and 6 months (N=50). The particular grades of feedback were administered to them separately. Hypothesis. In case of separate providing the particular sequences from DTLUS 8-10, adjusted on the basis of principles for providing the feedback in short-time dynamic tests, together with the higher grade of particular sequences the number of right answers will be also increasing. Statistical analysis. For assessing the differences between particular sequences in numbers of worked out and non-worked out tasks the chisquared test was selected. The real frequencies of answers in particular pairs of sequences were compared for every task. Results. It was proved that together with the higher grade of feedback the percentage of worked out tasks was increasing. The paper offers the verified instructions for providing feedback in short-time dynamic tests. Study limits. Results apply only to 7 to 8 years old children from socially disadvantaged environment., Vladimír Čema., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Záměr. Cílem práce je srovnání věrohodnosti nálezů neuropsychologického oslabení mezi skupinami nemocných epilepsií (ES) a osobami s psychogenními neepileptickými záchvaty (PNES). Současně článek přináší porovnání neuropsychologické výkonnosti obou skupin. Soubor a metody. Zařazeni byli pacienti hospitalizovaní k video-EEG monitoraci na epileptologické jednotce, u nichž bylo provedeno neuropsychologické vyšetření včetně WAIS-R a většinou také WMS-R. Sledováno bylo 86 pacientů posouzených jako ES a 23 pacientů hodnocených jako PNES. Pacienti byli posuzováni podle šesti kritérií snahy. Čtyři jsou odvozená od subtestu Opakování čísel z WAIS-R, jedno ze srovnání subtestů Slovník a Opakování čísel, a jedno ze srovnání Celkové paměti (MQ) a Pozornosti/ koncentrace podle WMS-R. Statistická analýza. Použita byla statistická dekripce, t-testy, Fischerův exaktní test a dvoucestná analýza variance ANOVA. Výsledky. Nedostatečná snaha (nevalidní odpovědi) se u ES vyskytovala podle různých kritérií od 3 do 34 %, u PNES od 4 do 43 %. Dvoucestná analýza variance nenašla rozdíly mezi ES a PNES. Výkonnost v neuropsychologických testech byla významně lepší u osob s dostatečnou snahou shodně jak u ES, tak u PNES. Neuplatňoval se ani vliv skupin pacientů, ani vliv interakce (skupina pacientů versus symptomová validita). Testování snahy (symptomové validity) při neuropsychologickém vyšetřování je důležité pro zlepšení kvality hodnocení. Jde o přístupy, které jsou v posledních letech doporučovány především v americké neuropsychologii a postupně začínají být akceptovány též v Evropě. Omezení studie. Nevýhodou je poměrně menší soubor nemocných s PNES., Purpose. The goal of the study is to compare the credibility of findings of neuropsychological impairment between the groups of epileptic patients and persons with psychogenic non-epileptic seizures (PNES). The comparison of neuropsychological performance of both the groups is also presented. Sample and methods. The patients hospitalized to video-EEG monitoring at the epileptologic unit who passed the neuropsychological examination including WAIS-R and mostly also WMS-R were included into the study. 86 patients considered epileptic and 23 patients evaluated as PNES were examined. Patients were assessed according six effort criteria. Four of them are derived from the Digit span subtest from WAIS-R, one from the comparison of Vocabulary and Digit span subtests, and one from the comparison of general memory (MQ) and Attention/Concentration according to WMS-R. Statistical analysis. Statistical description, ttests, Fischer´s exact test, and two-way ANOVA were used. Results. Insufficient effort (non-valid responses) was found in epileptic patients according to different criteria from 3 to 34 %, in PNES from 4 to 43 %. Two-way ANOVA did not find the differences between epileptic patients and PNES. The performance in neuropsychological tests was significantly better in persons with sufficient effort in epileptic patients as well as in PNES. Neither the influence of group of patients nor the influence of interaction (group of patients vs. symptom validity) applied. The effort testing (symptom validity) during the neuropsychological examination is important for the improvement of the assessment quality. These approaches are recently recommended namely in American neuropsychology and they start to be gradually accepted also in Europe. Study limits. A relatively smaller sample of patients with PNES represents a disadvantage., Jan Preiss, Lenka Krámská, Zdeněk Vojtěch., and Obsahuje seznam literatury