a1_Cíle. 1. popsat originální verzi Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. popsat překlad, administrování a způsob vyhodnocení české verze IPQ-R-CZ, 3. charakterizovat její psychometrické vlastnosti, 4. diskutovat její vlastnosti a porovnat je s překlady do 9 národních jazyků. Česká verze respektuje strukturu originální verze: A – zdravotní obtíže pacienta, B – pacientovo pojetí své nemoci, C – pacientovy názory na příčiny své nemoci. Soubor a podmínky. IPQ-R-CZ byl administrován souboru 345 hospitalizovaných pacientů ve věku od 16 do 88 let (M=53,0; SD=15,7). Údaje byly získány ve velké fakultní nemocnici i v menších městských nemocnicích na 12 typech klinických pracovišť; dominovala interna, chirurgie, neurochirurgie, plicní a psychiatrie. Statistická analýza. Popisné statistiky, analýza rozptylu, exploratorní a konfirmatorní faktorové analýzy a analýza vnitřní konzistence škál. Výsledky. Původní škály pojetí nemoci (část B) jsou v české verzi vnitřně konzistentní a dobře rozlišují mezi typy onemocnění, s minimálními genderovými rozdíly. Faktorová struktura a validita je na rozdíl od originální verze nejasná a odlišná od anglického originálu. Platí to i pro percipované příčiny nemoci (část C). Limity studie. Platnost zjištění této studie (ve smyslu interní i externí validity) je omezena především nahodilým souborem pacientů a jejich onemocnění. Je zřejmé, že pacientovo pojetí nemoci souvisí s charakterem onemocnění. Dokládají to i výzkumy, které se pomocí jiného typu dotazníků zjišťují smysl nemoci z pohledu pacientů. Nezkoumalo se, nakolik jsou sledované faktory stabilní či proměnlivé v čase. Pro rutinní klinické používání je dotazník IPQ-R-CZ příliš dlouhý., a2_ V současné verzi je vhodný především k výzkumným účelům., Objectives. 1. To describe the original Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. to describe the translation, administration and scoring of the Czech version, 3. to assess its psychometric properties, 4. to compare the findings with the translations to 9 other languages. The Czech version keeps the three-part structure of the original measure A- experienced symptoms (identity), B-illness perceptions, C- perceptions of causes of respondent’s illness. Sample and setting. IPQ-R-CZ was administered to 345 hospitalised patients (ages 16 to 88, M=53.0, SD=15.7) in large university hospitals and smaller local hospitals at 12 types of clinical workplaces, mostly internal medicine, surgery, neurosurgery, pulmonary, and psychiatry. Statistical analysis. Descriptive statistics, ANOVA, exploratory and confirmatory factor analyses, internal consistency of scales. Results. The original scales of illness perception (part B) internally consistent in the Czech version and discriminate among various types of illness with minimal gender differences. Factor structure and validity is unclear and substantially different from the original English version. The same applies to the perceived causes of illness (Part C). Study limitation. Both internal and external validity of this study are limited by the convenience sample of patients and their illnesses. It is clear that the patient’s illness perceptions and their dimensions are related to the nature of the illness itself. This is supported also by studies of the meaning of illness. Empirical data on the stability of the perceptions in time are not available. For routine clinical use the questionnaire is too long. In its current version it is suitable for research purposes predominantly., Jiří Mareš, Stanislav Ježek., and Obsahuje seznam literatury
The area of the right to the provision of medical care is currently receiving attention mainly from the perspective of the patient, but not from the perspective of a healthcare professional. The right of a healthcare professional not to provide medical care is an area which, despite its importance, receives relatively little attention. The topic of this article is narrowed down only to the area of termination of medical care. This leaves aside the legal regulation of the reasons for which the medical care provider is entitled to refuse to accept a patient into care. The primary goal of this article was to verify the functionality of the legal regulation from the point of view of health professionals. This was done by research, carried out in the form of a questionnaire survey. Respondents (healthcare professionals and medical students) answered questions (in the area of termination of medical care) to ascertain their awareness of the current legislation and its applicability in practice, as well as questions about possible changes that could improve their professional relationship with patient. The answers thus reflect not only their opinion on the state of the current legislation, but also include de lege ferenda considerations. Before the main part of the article, which consists of the results of questionnaire survey, a theoretical introduction was included for better orientation in the issue. This theoretical introduction summarizes the current legislation in this area. The article provides a new insight into the legal regulation of the termination of medical care through the eyes of those who are confronted with this legal regulation on a daily basis. and Oblasti práva na poskytnutí zdravotní péče je v současné době věnována pozornost zejména z pohledu pacienta, nikoliv však z pohledu zdravotnického pracovníka. Právo zdravotnického pracovníka neposkytnout zdravotní péči je oblast, které se navzdory její důležitosti věnuje relativně malá pozornost. Téma tohoto článku je zúženo, a to pouze na oblast ukončení péče o pacienta. Stranou je tak ponechána právní úprava důvodů, pro které je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče. Primárním cílem tohoto článku bylo pomocí vlastního výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření, ověřit funkčnost zkoumané právní úpravy v praxi z pohledu zdravotnických pracovníků. Respondenti (zdravotničtí pracovníci a studenti lékařských fakult) odpovídali jednak na otázky, kterými bylo zjišťováno jejich povědomí o platné právní úpravě a její využitelnosti v praxi, a dále na otázky, týkající se možných změn, které by jejich očima mohly zlepšit fungování vztahu zdravotnického pracovníka a pacienta v oblasti ukončování zdravotní péče. Odpovědi respondentů tak odráží nejen jejich názor na stav současné právní úpravy, ale zahrnují i úvahy de lege ferenda. Před samotnou hlavní částí, která je tvořena výsledky vlastního dotazníkového šetření, byl pro lepší orientaci v celé problematice zařazen i teoretický úvod, který shrnuje platnou právní úpravu v této oblasti. Článek poskytuje nový náhled na právní úpravu ukončování zdravotní péče očima těch subjektů, kteří jsou s ní při výkonu svého povolání každodenně konfrontováni.
Léčebně neovlivnitelná progrese onkologického onemocnění a předchozí protinádorová terapie, kterou pacient absolvoval, jsou častou příčinou náhlého zhoršení celkového stavu pacienta. Hovoříme o akutních stavech, které pacientovi zhoršují jeho celkovou kvalitu života včetně jeho ohrožení na životě. Autoři se ve svém sdělení zabývají problematikou vybraných akutních stavů u nemocných s ukončenou onkologickou léčbou a zařazených do programu paliativní onkologické péče., Medical uninfluenced progression of cancer and previous anticancer therapy, the patient has received are a common cause of sudden deterioration of general condition. We are talking about a medical emergency and patients impair its overall quality of life, including its threat to life. The authors deal with its communication of selected acute conditions in patients with end-cancer therapy and included in the programme of palliative cancer care., Ladislav Slováček, Stanislav Filip, Birgita Slováčková, Iva Slánská, Peter Priester, and Literatura 46