Cíl. Cílem práce je posoudit dopad intenzivního užívání drog v dospívání na životní situaci dotázaných v době mladé dospělosti. Metody. V práci jsou využita data získaná při prvním vyšetření (1996 až 1998) a data z následného vyšetření (2010 až 2011). Informace vycházejí z řízených rozhovorů a dotazníků zaměřených na chování ve vztahu k návykovým látkám, osobnostní charakteristiky, sebehodnocení, duševní zdraví a životní spokojenost. Soubor tvoří 124 osob vyšetřených v době dospívání. Následné vyšetření s odstupem 14 let bylo realizováno u 52 osob (42 % původního souboru). Výsledky. Tři čtvrtiny osob z následného vyšetření bylo bez problémů s drogami. Problémová skupina oproti neproblémové častěji užívala v dospívání heroin a častěji ho užívala denně, měla více detoxifikací a více léčeb. Problémová skupina měla nižší životní spokojenost, ale v ostatních psychologických charakteristikách se od neproblémové skupiny nelišila. Závěry. Intenzivní užívání tvrdých drog v dospívání přetrvává do dospělosti u čtvrtiny souboru. Tři čtvrtiny sledovaných osob jsou sociálně adaptované, dlouhodobě stabilizované bez užívání drog. Adolescentní užívání drog má nepříznivý dopad na úroveň dosaženého vzdělání a zhoršuje možnosti pracovního uplatnění., b1_Objectives. The major goal of the study was to assess the impact of intensive drug use in adolescence in the life situation of the respondents at the period of young adulthood. Sample and setting. The analyses are based on data collected during the first examination (1996 to 1998) and during the reassessment in 2010/2011. Information was obtained through structured interviews and questionnaires focused on addictive behaviour, personality characteristics, self-esteem, mental health and life satisfaction. The sample consisted of 124 persons examined at the time of adolescence. The follow-up was carried out after 14 years with 52 persons (42% of original sample). Statistical analyses. T-test or nonparametric Mann-Whitney’s U test was applied to test differences in group means, χ2 test was used to explore differences in frequencies, and to test associations between variables the Pearson’s correlation coefficient was chosen. Results. Three quarters of the sample interviewed at the time of young adulthood were without drug problems. Subjects in the problem group compared to non-problem group more often used heroin in adolescence, more often used heroin on daily basis, and had more detoxifications and more drug treatments. Problem group had lower life satisfaction, but in other psychological characteristics did not differ from the non-problem group. Conclusions and limitations of the study. Intensive use of hard drugs in adolescence persisted into young adulthood in a quarter of the sample. Three quarters of the followed individuals are socially adapted and stabilized without drug use. Adolescent drug use has a detrimental effect on educational attainment and worse career prospects., b2_Two limitations of the study should be mentioned: the first is the low response rate at the follow-up; the second concerns the study site, which was limited to Prague, so the conclusions may be relevant to metropolitan population only., Ladislav Csémy [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
V letech 1995–2014 monitorovala situaci v oblasti léčby uživatelů nelegálních psychoaktivních látek v České republice (dále jen ČR) hygienická služba ČR. Z longitudinálního sledování a analýzy dat vyplynuly dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace abúzu návykových látek v celé ČR i v jednotlivých krajích. Spolu se základními epidemiologickými charakteristikami byly hodnoceny také sociodemografické ukazatele. Získané výsledky vypovídají o rostoucím trendu v počtu žádostí o léčbu v české populaci uživatelů drog. Skupina uživatelů opiátů v léčbě pozvolna stárne. Dlouhodobě nejvíce preferovanou užívanou nelegální drogou je metamfetamin aplikovaný injekčně. V průběhu sledovaných let se preference jednotlivých psychoaktivních látek postupně měnila. Preferenci opiátů vystřídaly u prvožadatelů o léčbu kanabinoidy. Nejvyšším stupněm dosaženého vzdělání u uživatelů návykových látek v léčbě je vzdělání základní, z hlediska zaměstnání převažují nezaměstnaní. Během sledovaného období došlo k navýšení průměrného věku mezi všemi léčenými klienty o 5,5 roku. Nejvyšší prevalenci žádostí o léčbu vykazovaly ve sledovaném období kraje Ústecký, Olomoucký, Praha a kraj Vysočina., The treatment demand indicator is one of five key indicators of drug epidemiology. Over the years 1995–2014 the Public Health Service of the Czech Republic monitored users of illegal psychoactive substances under treatment. From a longitudinal observation and analysis of data epidemiological trends in drug abuse in the Czech Republic and its individual regions were characterized. Along with basic characteristics of drug use, risk behaviour and related treatment socio-demographic indicators were also evaluated. Results of this monitoring indicate an increasing trend in the number of treatment demands in the Czech population of drug users. Opiates users under treatment are slowly getting older. The most preferably used illegal drug is methamphetamine administered by injection. Over the years, the preferences for seeking different psychoactive substances gradually changed. Opiates were replaced by cannabinoids in users first treatment. The highest level of education attained by treated drug users is primary education. In terms of employment the unemployed predominate. During the reporting period there was an increase of about 5.5 years in the average age among all treatment clients. The highest prevalence of drug treatment demand was found in regions Ústí, Olomouc, Praha and Vysočina., Anna Füleová, Barbora Petrášová, and Literatura
The intracellular parasite Toxoplasma gondii (Nicolle et Manceaux, 1908) infects humans resulting in acute toxoplasmosis, an infection that in immunocompetent people is typically mild but results in persistent latent toxoplasmosis. In that T. gondii appears to affect dopamine synthesis and because addicting drugs affect midbrain dopamine transmission, latent toxoplasmosis could influence substance use. Using both the third and continuous National Health and Nutrition Examination Surveys from the US Centers for Disease Control and Prevention, we used logistic regression to test for associations between T. gondii seropositivity and subject self-report of having ever used tobacco, alcohol, marijuana, cocaine, heroin, or methamphetamine. In the third NHANES dataset, which included data for tobacco, alcohol, marijuana and cocaine, T. gondii seropositivity was associated with a reduced likelihood of self-reported marijuana (OR = 0.71 [95% CI: 0.58; 0.87]; p = 0.001) and cocaine use (OR = 0.72 [95% CI: 0.56; 0.91]; p = 0.006). In the continuous National Health and Nutrition Examination Surveys dataset, which included data for all six substances, T. gondii seropositivity was associated with a reduced likelihood of self-reported tobacco (OR = 0.87 [95% CI: 0.76; 1.00]; p = 0.044), marijuana (OR = 0.60 [95% CI: 0.50; 0.72]; p < 0.001), heroin (OR = 0.60 [95% CI: 0.42; 0.85]; p = 0.005) and methamphetamine use (OR = 0.54 [95% CI: 0.38; 0.77]; p = 0.001). We observed interactions between sex and T. gondii seropositivity in the prediction of self-reported use of tobacco and alcohol. Further, T. gondii seropositivity appeared to remove the protective effect of education and economic status against self-reported cigarette smoking. These findings suggest that T. gondii seropositivity may be inversely associated with some but not all types of substance use in US adults., Andrew N. Berrett, Shawn D. Gale, Lance D. Erickson, Evan L. Thacker, Bruce L. Brown, Dawson W. Hedges., and Obsahuje bibliografii