Stať se u příležitosti 100. výročí narození V. Knappa (1913–1996), který zasáhl do různých právnických disciplín, zabývá jeho působením na poli občanského práva. Knapp zůstává v mysli široké právnické veřejnosti především jako civilista. Autor má za to, že to je hlavně proto, že Knapp za svého života podstatně ovlivnil podobu učebnic občanského práva vydávaných v Československu a později v Česku od r. 1953 do r. 1995, ať již jako jejich hlavní redaktor, nebo významný spoluautor. Hlavní vědecké Knappovy práce (monografie) z oboru civilního práva – o vlastnictví, zániku obligací a systému občanského práva –vznikly v 50. letech XX. stol. Ty, a především Knappovo Vlastnictví v lidové demokracii (1953), představují ukázková díla marxistického přístupu k řešení právních otázek. Později se Knapp prioritně zabýval jinými oblastmi práva (informatikou, právní filosofií, komparatistikou a právní logikou), ale ani v pracích z těchto okruhů nezapřel, že je především civilistou. To je patrné i z Teorie práva, jeho poslední významné knihy (1995), která je ve skutečnosti výbornou teorií civilního práva a která si, na rozdíl od většiny prací předchozích, podle názoru autora uchová (spolu s některými drobnějšími texty) trvalý význam. Knapp významně ovlivnil i podobu psaného občanského práva. Podílel se na tvorbě občanského zákoníku z r. 1950. Byl rovněž spoluautorem rozsáhlé novely občanského zákoníku schválené v r. 1991, která si kladla za cíl přizpůsobit civilní právo potřebám demokratického státu. Autor se hlásí k tomu, že je Knappovým žákem, a uvádí, že měl ke Knappovi od r. 1988 blízký osobní vztah. Nepřehlíží ale, jak se Knapp zvláště v 50. a 70. letech podepsal na ideologizaci právní vědy. Za jeho trvalý přínos považuje Knappův stálý odpor proti dezintegraci občanského práva, důraz na institucionální výklad občanskoprávních institutů, respekt k zásadě historia magistra vitae. Připomínají se Knappova slova, že „co je v zákoně, nemusí být teoreticky nepochybné, a že ne všechno, co je napsáno v literatuře, musí být nutně pravda“. Knappovo dílo i jeho vědecká kariéra podle názoru autora potvrzují platnost teze, že právní věda přestane být vědou, stane-li se služkou politiky. and The article, on the occasion of the 100th anniversary V.Knapp (1913–1996) who intervened in various legal disciplines, is concerned with his activities in the field of civil law. Knapp remains in the mind of the general legal community primarily an expert on civil law. The author of this article believes that it is mainly because Knapp, during his life, significantly influenced the shape of textbooks on civil law printed in Czechoslovakia and later the Czech Republic from 1953 to 1995, either as their main or significant co-editor/author. The main scientific works (monographs) in the field of civil rights – the ownership, termination of obligations and on civil law system – originated in the 50s of the 20th century. These, and in particular Knapp’s “Ownership in the People’s Democracy” (1953), represent a sample of the Marxist approach to legal issues. Later Knapp primarily engaged in other areas of law (computer science, philosophy of law, legal logic and Comparative Literature), but his work could not deny that his thinking primarily originated in the field of civil law. This is evident from his “Theory of Law”, his last major book (1995), which is in fact an excellent theory of civil law and which, differently from most of his previous work, will have, in the opinion of the author, (along with some more minor texts) lasting significance. Knapp significantly influenced the form of a written civil law.He participated in the creation of the Civil Code of 1950.He also co-authored
extensive amendments to the Civil Code, approved in 1991, which aimed at adapting to the needs of civil law of a democratic state.
The author admits to be a student of Knapp, also stating that he had a close personal relationship with him since 1988. But this does not mean, that he ignores how Knapp, especially in 50s and 70s, contributed to the ideologization of jurisprudence. Knapp’s permanent resistance against the disintegration of civil law, the emphasis on institutional interpretation of civil institutions and the respect for the principle of historia magistra vitae is considered his lasting contribution. The article reminds the readers of Knapp’s words “what is in the law, may theoretically not be doubtless, and not everything that is written in the literature, must necessarily be true”. Knapp ‘s work and his scientific career, is, in the opinion of the author, a confirmation of the thesis that legal science ceases to be a science, if it becomes a servant to politics.
Pierre-Joseph Proudhon is generally regarded to be one of the founders of anarchism. Anarchism as a political current is most often characterized by its values and attitudes, but the research into it seldom considers how these values and attitudes are connected to the modes of thinking and argumentation of its most prominent representatives. Proudhon is a good example of this. His extensive and varied body of work illustrates the connection between the emancipatory ideals of anarchism and the complexity and polysemy of the non-authoritarian way of thinking. The article attempts to demonstrate his methods of thinking with several examples that treat such basic themes of his work as the question of justice, the problem of property, mutual support (i.e. mutualism) and the political organization of society along federated lines. The article also points to the ambiguous acceptance of Proudhon’s work by individual anarchist currents and also to certain limits to his way of thinking that result from his acceptance of certain problematic starting points. and Pierre-Joseph Proudhon bývá pokládán za jednoho ze zakladatelů anarchismu. Anarchismus jako politický proud je zpravidla charakterizován svými hodnotami a postoji, ovšem málokdy se při jeho zkoumání uvažuje o tom, jak tyto hodnoty a postoje souvisejí se způsoby myšlení a argumentace jeho výrazných představitelů. Proudhon je však právě v tomto ohledu dobrým příkladem. Jeho rozsáhlé a rozmanité dílo ilustruje spojitost mezi emancipačními ideály anarchismu a komplexností a mnohovýznamovostí neautoritativního způsobu myšlení. Stať se pokouší demonstrovat Proudhonovy způsoby myšlení na několika příkladech zpracování takových základních témat jeho díla, jako je otázka spravedlnosti, problém vlastnictví, vzájemné podpory čili mutualismu, či federativního politického uspořádání společnosti. Poukazuje též na nejednoznačné přijetí Proudhonova díla jednotlivými anarchistickými proudy a také na jisté meze jeho způsobu uvažování, vyplývající z přijetí určitých problematických východisek.
In this paper we deal with the problem, whether number is a property of external things. It is divided into three parts. Firstly Mill’s empiristic concept of natural numbers is summarized, then Frege’s arguments against this conception are put forth and finally viewpoints of some contemporary analytical philosophers (first of all G. Kessler), who reject Frege’s critique, are set out. Kessler and his followers in fact revive the abandoned theory of Mill., V tomto článku se zabýváme problémem, zda je číslo majetkem vnějších věcí. Je rozdělena do tří částí. Nejprve je shrnut Millmův empirický koncept přirozených čísel, pak jsou uvedeny Fregeovy argumenty proti tomuto pojetí a nakonec jsou vytyčena stanoviska některých současných analytických filozofů (především G. Kesslera), kteří Fregeovu kritiku odmítají. Kessler a jeho následovníci ve skutečnosti oživují opuštěnou teorii mlýna., and Prokop Sousedík ; David Svoboda
Stať se zabývá občanskoprávní problematikou spojenou se stromy z hlediska věcného statusu a v souvislosti s úpravou sousedských práv.V českém občanském zákoníku je celkem 15 paragrafů dotýkajících
se bezprostředně stromů: buď o nich normují výslovně, anebo obecnějšími výrazy (rostliny, sad, les, životní prostředí aj.). Co je strom, občanský zákoník nedefinuje a vychází z jeho obecného chápání (dřevina s kmenem vytvářejícím korunu).V textu se podrobněji řeší pojetí stromu jako součásti a plodu pozemku; stať se dále věnuje právním otázkám přírůstku a případům, kdy strom existuje jako samostatná věc movitá. Autor se zaměřil na výjimky z obecných pravidel, kdy je vlastnické právo k porostu od vlastnického práva kpozemku odděleno. Zvlášť se věnuje lesním školkám a sazenicím stromů v pěstírnách obchodních zahradnictví. Pokud jde o problematiku stromů v úpravě sousedského práva, poukazuje se na problematiku imisí,
zesílenou ochranu stromů i vlastníka proti invazivním zásahům a rozebírá se rovněž nová úprava umožňující sousedovi preventivně zasáhnout proti sázení stromů v těsné blízkosti hranice pozemků. and The paper deals with civil law issues associated with trees in terms of their material status and in connection with the adjustment of neighbours’ rights. The Czech Civil Code contains a total of 15 sections dealing directly with trees, providing normative statements either explicitly, or in more general terms (plants, orchard, forest, environment, etc.). The Civil Code does not define what a tree is, and is based on its general understanding (tree with trunk forming a crown). The text addresses the concept in more detail the issue of tree as a part of the fruit of the land; the paper also focuses on the legal issues of increment and on cases where tree exists as an independent movable property. The author has focused on the exceptions to the general rule, when the ownership of the crop is separated from the ownership of land. The text deals especially with forest nurseries and seedlings of trees in plantations of gardening business.Regarding the issue of trees in neighbourly rights, it highlights the problems of air pollution, enhanced protection of trees and the rights of the owner against invasive interventions as well as the new rules which allow the neighbour to act preventively against planting trees close to the frontier lands.
The recent Czech re-codification of the Private law is amassive legislative move performed through a set of statutes and other instruments. The flagship of this flotilla, the Act No. 89/2012 Coll., the Czech New Civil Code has significantly re-shaped the Czech private legal framework and reached even the fundamental principles and concepts. For instance, the reinforced mandate of good morals and the reviewed delineation of in rem rights have the potential to change the meaning and regime of virtually all assets, including virtual domain names. The former discussion whether the domain name is an item, aright, something else or noth- ing and whether a domain name can be owned or held or neither is not expressly resolved by the New Civil Code. There are at least two opinion streams – one interpreting the new regulation as an endorsement of the in rem regime of domain names and another interpreting the new regulation as a clear rejection of the in rem regime of domain names. What exactly does the New Civil Code tell us and how should we interpret it? Aconsistent and open-minded approach leads to aset of (semi)conclusions bringing light in this extremely important and confusing arena and advocating for placing domain names, as well as the Roman law own- ership triad, from the shadow to the sunny side.
It is argued that the terms class, property, concept are exactly distinguishable and that defining this distinction helps to avoiding frequently occurring misunderstandings. Classes are extensions, properties are intensions and concepts are abstract procedures, i.e., hyperintensions. Realizing these distinctions we fulfill Gödel´s requirement to make the meaning of the terms ''class'' and ''concept'' clearer and to set up a consistent theory of classes and concepts as objectively existing entities. and Pavel Materna