U Městečka Trnávky (okr. Svitavy, Pardubický kraj) došlo v rámci detektorové prospekce k nálezu a zdokumentování dvou depotů bronzové industrie. Depot č. 1 obsahoval dvě sekery s tulejí a osm srpů, depot č. 2 obsahoval dva kruhové šperky. Jako místo depozitního jednání byla člověkem v pozdní době bronzové vybrána nápadná vyvýšenina tvořená zvětralým skalním výchozem situovaná na výrazné krajinné dominantě. and Two hoards of bronze industry were discovered during a metal detector survey and documented near Městečko Trnávka (Svitavy district, Pardubice region). Hoard 1 contained two axes with a socket and eight sickles, whereas hoard 2 contained two ring ornaments. A conspicuous high point composed of a weathered rocky outcrop situated on a prominent landmark was chosen as the deposition site by Late Bronze Age man.
Kovový depot objevený v r. 2013 při detektorovém průzkumu na západním svahu skalnatého hřebene geomorfologického okrsku Babí lom na katastru Svinošic (okr. Blansko) obsahuje šest sekerek s tulejkou, dva hroty kopí a polovinu slitku mědi. Podle sekerek a neobvyklého hrotu kopí s otvory v listu cizí provenience je nález datován do pozdního stupně doby popelnicových polí. Depot je výjimečný jak dokumentací jeho původního, záměrného uspořádání, tak topografickou situací ve vztahu k vodnímu toku, krajinné dominantně Babího lomu a předpokládané původní komunikaci. Analýza zakonzervovaných rostlinných zbytků s využitím radiokarbonového datování přispěla k rekonstrukci způsobu uložení a lokálního vegetačního spektra. Sídelně-topografická analýza prokázala korelace se soudobým osídlením regionu, ve kterém se i díky novému nálezu nachází jedna z depozitních makrokumulací na Moravě. and The metal hoard discovered in 2013 during a metal detector survey on the western slope of the rocky Babí lom ridge near Svinošice village (Blansko district) contains six socketed axes, two spearheads and half of an ingot of nearly pure copper. Based on the axes and the unusual point of the spearhead with openings in the blade of foreign origin, the find is dated to the final stage of the Urnfield period. The hoard is remarkable both for the documentation of its original intentional arrangement and for the topographical situation in connection with a watercourse, the dominant landscape feature of the Babí lom ridge and assumed original road. An analysis of preserved plant remnants also contributed in conjunction with radiocarbon dating to the reconstruction of the way the hoard was deposited and the local vegetation spectrum. The settlement- topographic analysis showed a correlation with the period settlement of the region, where, thanks also to the new find, one of the deposition macro-accumulations in Moravia is located.
Detektorem kovů byly na vrcholu hory Kletečná (706 m n. m.) v Českém středohoří objeveny dva srpy, datované do Ha B2–3. Střepů či bronzů a depotů pochází z kopců magické krajiny sopečných vyvřelin tohoto třetihorního komplexu značné množství, nejasné nálezové okolnosti a pochybnosti o přesné lokalizaci však komplikovaly votivní interpretaci, nálezem z Kletečné nyní rehabilitovanou. Poloha naleziště při dálkových cestách vedoucích přes České středohoří je činí ještě zajímavějším. V článku je věnována pozornost okolnostem získání nálezu, jeho datování, místu a významu v kontextu krajiny sz. Čech a výšinných lokalit knovízské kultury Br D – Ha B3, paměti krajiny a interpretaci v rámci širšího kontextu, přičemž se zabýváme hlavně nálezy z vrcholků kopců a hor. and Two sickles datable to the Ha B2–3 were found by a metal detectorist on the peak of Kletečná Hill (706 m a.s.l.) in the České středohoří Mts. The find has rehabilitated the sherds or bronzes and hoards known in considerable numbers from the hills in this magical landscape, a Tertiary complex formed by volcanic action, the uncertain finds contexts and doubts as to the precise localisation of which have complicated their votive interpretation. The location of the site, on the long–distance trade route which leads along the range, makes it even more interesting. This contribution considers the circumstances surrounding the discovery of the finds, their dating, their place and importance in the context of the landscape of North–West Bohemia and highland localities in the Br D – Ha B3, landscape memory and interpretation in the wider context, including hills and mountains.
The aim of this work is to introduce the basic findings from three Lusatian culture sites discovered in the Opava region between 2009 and 2011. These sites located in Kylešovice, Neplachovice and Kobeřice revealed new areas settled by people of the Lusatian culture in a previously unexplored region. A small salvage excavation was carried out in 2009 on the cadastre of Kylešovice (outer suburb of Opava). In the northeastern part of Kylešovice on the corner of Vaníčkova and Ruská streets, four settlement features and one posthole were found. In 2011, on the cadastre of village Neplachovice, one sunken object with Lusatian culture artifacts was discovered with four postholes located nearby. The most extensive excavation took place on the cadastre of Kobeřice in 2013 as a part of the construction of “Technical and traffic infrastructure for 19 family houses in Horní Olšina locality”. Twelve sunken objects were discovered at this site. It is located in the southwestern part of Kobeřice on the “Horní Olšina” field to the west of road No. 467 from Štěpánkovice to Kobeřice., Jiří Juchelka., and Obsahuje seznam literatury
This study reports the results of archaeometallurgical investigations performed on a complete two-part bronze casting mould discovered in the village of Elgiszewo (north Poland). The mould was part of the so-called Lusatian founder’s hoard deposited on the southern borders of the Chełmno group territory between 900 and 700 BC. The investigations involved the employment of spectral (ED XRF, SEM-EDS, X-ray) and microscopic (SEM-EDS, OM) analyses. The experimental casting of the model mould and socketed axe was carried out in this study as well. The chemical composition of the mould indicates the use of fire-refined (oxidized) fahlore scrap bronze, which could originally be composed of North Tyrolean copper fahlores. The metallographic results furthermore indicate deliberate tin abandonment by the Lusatian metalworker to maintain a thermal resistance of the mould during direct metal casting. Having analysed the results of the performed research, we can state that the mould from Elgiszewo was capable of ensuring direct casting and was in fact used by the Lusatian metalworkers for this purpose before the mould was finally deposited. and Studie prezentuje výsledky archeometalurgického výzkumu kompletní dvoudílné bronzové licí formy nalezené v obci Elgiszewo (Kujavsko-pomořské vojvodství). Forma pochází z depotu zlomků, který byl uložen na jižních hranicích územní skupiny Chełmno mezi lety 900 a 700 př. n. l. Průzkum formy zahrnul spektrální (ED XRF, SEM-EDS, rtg.) a mikroskopické (SEM-EDS, OM) analýzy. V rámci studie bylo provedeno i experimentální odlití modelů formy a tulejkovité sekerky. Chemické složení formy nasvědčuje užití žárově (oxidačně) rafinovaného zlomkového bronzu získaného hutněním sulfidických měděných rud (řady tetraedrit- tennantit), jejichž původ lze hledat nejspíše v severním Tyrolsku. Metalografické výsledky ukazují i na skutečnost, že kovolitci lužické kultury záměrně pominuli příměs cínu z důvodu zachování tepelné odolnosti formy pro přímé lití. Po analýze výsledků výzkumu lze konstatovat, že forma z Elgiszewa umožňovala přímé lití a že toto zařízení bylo skutečně využíváno.